Kontroverze kolem kojení na veřejnosti: generační rozdíly

Kojení na veřejnosti je již dlouho předmětem diskusí a kontroverzí (nejen na této platformě), přičemž názory na problematiku se u různých generací často výrazně liší. Je důležité respektovat, že všichni nemusí mít stejné názory. Tyto konflikty jsou ale často vyostřené jen díky nepochopení pohledů obou stran. Proto se v tomto článku zkusíme na celou problematiku podívat.

Jeden z klíčových důvodů generačního rozdělení v otázce kojení na veřejnosti spočívá v měnících se společenských normách. Starší generace vyrůstaly ve společnosti, kde se o kojení často diskutovalo v soukromí a pouze mezi ženami. Vlivem náboženských a někdy i politických tlaků byly skromnost, diskrétnost, stydlivost a snaha nepobuřovat a zapadnout (nejen) u žen vysoce ceněny, takže kojení na veřejnosti bylo vzácností a vnímáno jako obscénnost. S vývojem společenských norem však mladší generace častěji přijímají kojení jako přirozenou a nezbytnou součást mateřství, což vede ke kulturnímu střetu se staršími generacemi. Ty bývají ve svých názorech konzervativnější, a proto je pro ně obtížné přijmout kojení na veřejnosti jako normu.

Média hrají klíčovou roli při utváření veřejného mínění. Starší generace byly po desetiletí vystaveny mediálnímu obrazu, který významně sexualizuje ženské tělo, což vede k přesvědčení, že ženská ňadra existují především pro sexuální účely. Pro některé starší jedince tak může být obtížné oddělit je od jejich primární funkce jakožto zdroje výživy pro kojence. To může vést k nepříjemným pocitům, když tito lidé vidí kojení na veřejných místech. Nevědí, jaký k tomu zaujmout postoj - a to platí pro muže i ženy.

Historicky byla v mnoha společnostech osvěta o kojení omezená. Starší generace neměly přístup ke stejné úrovni informací o zdravotních přínosech kojení pro matku i dítě jako máme dnes. V důsledku toho nemusí plně chápat význam kojení jako takového a jeho normálnost. Natož nutnost častého kojení na požádání, což vede k nepříjemným pocitům, kdykoli jsou svědky kojení na veřejnosti. Existují ale studie, podle kterých je kojení na veřejnosti spojeno s delším kojením celkově, což má zas pozitivní zdravotní dopady na děti a jejich vývoj. Pravděpodobně to není spojeno s kojením na veřejnosti samotným, ale spíše s odpovídáním na potřeby dítěte, kojením na požádání a přáním matky kojit, která dává před své pocity nepohodlí. Kojení na veřejných místech tato fakta odráží, společnost by ho proto měla místo odsouzení nebo opovržlivých pohledů podporovat.

Postoj k dětem a jejich potřebám se mezi generacemi výrazně vyvinul. V dřívějších generacích byl přístup k péči o děti často přísnější a autoritářštější, s důrazem na disciplínu a konformitu. Od dětí se často očekávalo, že budou dodržovat stanovené rozvrhy, a jejich citové potřeby nebyly prioritou. V poslední době je však patrný posun k empatičtějšímu přístupu zaměřenému na dítě. Moderní generace mají tendenci upřednostňovat emocionální pohodu dětí. Uvědomují si důležitost a benefity citlivého rodičovství, kojení a péče o jejich citovou vazbu, které jsou podložené vědeckými poznatky. Roste také povědomí o významu citlivé péče v raném dětství, což vede k holističtějšímu přístupu a respektování a naplňování potřeb dětí už od narození. Tato generační změna odráží hlubší pochopení vývojových potřeb kojenců pro jejich (ve všech ohledech) optimální vývoj.

Často od starší generace zaznívá, že se ženy kojící na veřejnosti chtějí ukazovat, vystavovat, touží po pozornosti a obdivu. Jak ale ukazuje souhrnná mezinárodní studie na tohle téma většina žen se při kojení na veřejnosti rozhodně necítí dobře. Nedělají to pro nějaké své potěšení, naopak je jim to nepříjemné, upřednostní však v takové situaci hladové miminko. Uváděly pocity nepohodlí a zranitelnosti, rozpaky, vnímané odmítnutí od okolí, strach z konfrontace nebo skutečné negativní reakce kolemjdoucích, problémy s polohováním miminka i snahu o diskrétnost a minimalizaci kojení v přítomnosti publika. Nejčastěji používané strategie byly: "snaží se být diskrétní"; "přesunou se na soukromější místo"; „odvrátí se“ apod. Jako problémy a překážky u kojení na veřejnosti identifikovaly nejvíce nežádoucí pozornost či nevhodné prostředí. Shodovaly se, že by jim v tom pomohlo více celospolečenské podpory. Dokonce existuje aplikace, ve které ženy sdílí tipy na vhodná místa ke kojení a krmení dětí (např. FeedFinder App). Podle analýzy recenzí se soustředí krom kvality služeb právě na úroveň soukromí, které dané místo poskytuje.

Kontroverze obklopující kojení na veřejnosti mezi staršími generacemi mají kořeny ve složité souhře měnících se společenských norem, vlivu médií, nedostatečného vzdělání. Zatímco starší generace vyrůstala ve společnosti, kde bylo kojení na veřejnosti tabu, mladší generace vnímá kojení jako přirozenou součást mateřství a důležitou potřebu dítěte.

Důležité je však vzít v úvahu, že většina žen kojících na veřejnosti to nedělá pro osobní potěšení. Jejich pocity spíše vystihují slova jako nepohodlí, zranitelnost, rozpaky, strach. Negativními reakcemi okolí se to ještě akcentuje.

Zvýšená společenská podpora a vytváření vhodných prostředí pro kojení mohou přispět k tomu, aby ženy cítily dobře. Veřejné vzdělávací kampaně, otevřené diskuse a větší povědomí o výhodách kojení mohou přispět k většímu porozumění a přijetí napříč generacemi. Pravdou ale je, že dlouhodobé kojení, ke kterému kojení na veřejnosti patří, je prospěšné pro úplně celou společnost. Věřím, že postoje k veřejnému kojení je možné posunout k většímu vzájemnému přijetí. Respektující dialog může překlenout generační propast v této otázce.

Zdroje:

Olds DL, Sadler L, Kitzman H. Programs for parents of infants and toddlers: recent evidence from randomized trials. J Child Psychol Psychiatry. 2007 Mar-Apr;48(3-4):355-91. doi: 10.1111/j.1469-7610.2006.01702.x. PMID: 17355402. PubMed

Simpson E, Garbett A, Comber R, Balaam M. Factors important for women who breastfeed in public: a content analysis of review data from FeedFinder. BMJ Open. 2016;6(10):e011762. PubMed

Kramer MS, Aboud F, Mironova E. Breastfeeding and Child Cognitive Development: New Evidence from a Large Randomized Trial. Arch Gen Psychiat. 2008; 65(5): 578–584 PubMed

Kramer MS, Chalmers B, Hodnett ED, et al. Promotion of Breastfeeding Intervention Trial (PROBIT): A Randomized Trial in the Republic of Belarus. JAMA. 2001; 285(4): 413–420 PubMed

Augustine, M.E. and Stifter, C.A. (2015), Temperament, Parenting, and Moral Development. Social Development, 24: 285-303. zdroj

Benoit D. Infant-parent attachment: Definition, types, antecedents, measurement and outcome. Paediatr Child Health. 2004 Oct;9(8):541-545. doi: 10.1093/pch/9.8.541. PMID: 19680481; PMCID: PMC2724160. PubMed

LoCascio, S. P., & Cho, H. W. (2017). The Effect of Attitudes Toward Breastfeeding in Public on Breastfeeding Rates and Duration: Results from South Korea. Asian Journal for Public Opinion Research, 4(4), 208–245. zdroj

Hauck, Y.L., Kuliukas, L., Gallagher, L. et al. Helpful and challenging aspects of breastfeeding in public for women living in Australia, Ireland and Sweden: a cross-sectional study. Int Breastfeed J 15, 38 (2020). zdroj

Brown A. Breastfeeding as a public health responsibility: a review of the evidence. J Hum Nutr Diet. 2017;30(6):759–70. PubMed

Hauck YL. Factors influencing mothers’ decision to breastfeed in public. Breastfeed Rev. 2004;12(1):15–23. PubMed

Shah, P. E., et al. (2023) Developmental trajectories of late preterm infants and predictors of academic performance. Pediatric Research. doi.org/10.1038/s41390-023-02756-2.