Pravda o mateřství v 21. století: proč je dnes tak náročné?

Mateřství je složitá cesta, která přináší radost, naplnění a osobní růst, ale je také doprovázena značnými výzvami a nároky. V dnešním rychle se vyvíjejícím světě čelí matky celé řadě těžkostí, které dříve tolik přítomné nebyly. Tyto faktory přispívají k náročnosti výchovy dětí, a to hlavně (i když ne jenom) pro matky. Tento článek se zabývá na důkazech založenými důvody, proč se mateřství v současné společnosti stalo tak náročným - a že je tato vnímaná náročnost objektivní.

V současné době je trendem s rodičovstvím čekat déle a mít méně dětí než bylo jen před několika generacemi. Proto mají dnešní rodiče více času i zdrojů, které mohou věnovat přípravě na rodičovství. To nejspíše přispíbá k rozvoji nerealistických očekávání. Někteří dokonce uvádí, že protože dnes lidé nemají děti kvůli ekonomickým důvodům, je tendence „přefukovat“ důvody emocionální - s přehnanou idealizací rodičovství jako takového. Vznikl tak nový, poněkud romantizovaný a obzvláště náročný přístup k rodičovství, v němž jsou standardy nebývale vysoké a je téměř nemožné je splnit. Rodičovský perfekcionismus se stal kulturním fenoménem dneška.

Bezesporu si dnešní rodiče díky vědeckým důkazům více uvědomují, jak důležitá je jejich angažovanost a citlivost pro celkový rozvoj dětí. Výzkumy ukazují, že zapojení rodičů je spojeno s mnoha pozitivními přínosy, děti díky němu dosahují pokročilejších studijních a sociálně-emočních dovedností, méně depresivních příznaků, úzkostí nebo problémů s chováním a lepších sociálních dovedností. To, že rodiče více reagují na své děti, je spojeno s lepšími exekutivními funkcemi i rozvojem jazyka. Očekává se, že rodiče budou také bezmezně trpěliví a citliví, bez použití křiku nebo fyzických trestů přijímat negativní emoce dětí a učit je regulaci náročných emocí. Zároveň je tu tlak na vyváženou a kvalitní stravu, rozvíjející a smysluplné trávení společného času i seberozvoj a péči o postavu (nejen) v rámci nastavování zdravého vztahu ke sportu dětem.

Tahle převládající kultura perfekcionismu je jádrem problémů moderního mateřství. Matky jsou zaplavovány obrazy idealizovaného rodičovství a tento nedosažitelný standard vede k pocitům nedostatečnosti, pochybnostem o sobě samé a velkému zklamání.

Podle nové studie ze srpna tohoto roku jsou rodiče někdy doslova zahlceni informacemi o rodičovství. Studie je ze Švédska a zahrnovala 214 rodičů s dětmi do 4 let. Zkoumala, jak souvisí návyky rodičů při vyhledávání na internetu s jejich rodičovským sebevědomím. Autoři zjistili, že u rodičů s nižší sebedůvěrou ve vlastní rodičovské schopnosti se v průběhu času zvyšovala míra vyhledávání informací o výchově na internetu. Bohužel to ale jejich sebedůvěru nezvyšovalo, naopak. Do budoucna se jejich hledání na internetu prohlubovalo. Autoři mj. uvádějí, že „rodiče nejspíše potřebují pomoci, aby informace shromážděné online strávili, pochopili a uměli správně aplikovat, čímž by došlo k posílení jejich rodičovské sebevědomí“. [Poznámka: právě to je hlavním cílem newsletteru PoroPravdy]. Ze studie také vyplývá, že rodiče, kteří používají spolehlivější a přesnější webové stránky, bývají méně zahlceni informacemi z vyhledávání, což přispívalo k jejich rodičovské sebedůvěře. Proto je dobré pečlivě vybírat zdroje, ze kterých své informace čerpáte a omezit jejich počet.

Jedním z klíčových faktorů, které přispívají ke zvýšené náročnosti moderního mateřství, jsou měnící se společenské normy a očekávání. Tradiční role a povinnosti matek se vyvíjejí a i přes ulehčení fyzické práce díky přítomnosti různých zařízení, jako jsou automatické pračky, se dnes vyžaduje od žen více, ne méně než dřív. Podle výzkumu z USA například 70 % lidí uvedlo, že je mateřství dnes náročnější než bylo před 20 - 30 lety. A mají pravdu - rodiče opravdu výrazně zvýšili množství času, pozornosti a peněz, které výchově dětí věnují. Matky, které dnes mají zaměstnání mimo domov, věnují svým dětem stejně času jako matky v domácnostech ze 70. let.

Podle studie publikované v časopise „Gender & Society“ (Pohlaví a Společnost) se od žen s dětmi navíc dnes očekává, že budou plnit nejen pečovatelskou roli, ale také vynikat v kariéře a udržovat aktivní společenský život. Přitom samotná role matky jim kariérní úspěchy značně komplikuje. Tento rostoucí tlak „mít všechno“ často vede k emocionálnímu vyčerpání a pocitu viny, protože se matky snaží plnit protichůdné požadavky.

Digitální věk přinesl do mateřství nebývalé výzvy. Všudypřítomnost chytrých zařízení vedla k fenoménu okamžitě responzivního rodičovství, kdy se od matek očekává, že budou neustále k dispozici, ihned reagovat na veškeré potřeby dětí. Potom tu máme fenomén sociálních sítí, díky kterým srovnáváme sebe a svůj úspěch v roli matek nejen se všemi ženami v sousedství, ale klidně s celým světem. Samozřejmě nepomáhá, že fotky na těchto sítích sdílené neodráží celou realitu, jen tu nejnaleštěnější část.

Studie z roku 2017 se právě fenoménu sociálních médií v mateřství věnovala a popsala mnoho oblastí i mechanismů, jak jejich používání škodí. Z ní vyplývá, že vyšší míra srovnávání se s ostatními rodiči na sociálních sítích je spojena se zvýšeným pocitem přetížení, zahlcení vícero rolemi a nižší mírou rodičovské sebedůvěry. To samozřejmě může negativně ovlivnit reaktivitu matek a vést k výčitkám. Sociální srovnávání na sítích také souviselo s vyšší mírou mateřské deprese, více konflikty a nižší spokojeností v partnerských vztazích. Je proto důležité nezapomínat, že idealizované obrazy prezentované ostatními na internetu neodráží realitu.

Že se nemáme s ostatními srovnávat (natož na sítích) všichni víme, podle teorie sociálního srovnávání je to ale vlastnost typicky lidská. Jedinci mají tendenci si na základě srovnávání vytvářet úsudky o sobě samém a o tom, jak si „stojí“ ve společnosti. Je to reflex, který vznikl kvůli přežití v tlupě, v dnešní době sociálních sítí nám ale neslouží a musíme si na to dávat pozor.

V minulosti poskytovaly matkám značnou podporu úzce propojené komunity a širší rodiny. Dnešní rychlý životní styl však vedl k nuklearizaci rodin, takže matky mají omezený přístup k pomoci a podpoře blízkých. Výzkumy však naznačují, že sociální podpora je pro mentální zdraví (nejen) u čerstvých matek nezbytná. Hlavní úlohou sociální opory má být ochrana fyzické, duševní a emocionální pohody osob vystavených stresu. Konkrétněji bylo zjištěno, že sociální podpora chrání proti stresorům, snižuje psychické potíže, depresi a úzkost a následně ovlivňuje i fyzické zdraví. Není divu, že je její nedostatek v dnešní době cítit.

Moderní mateřství je nepochybně mnohotvárné a nelze ho úplně generalizovat. V každém případě ale představuje cestu, která zahrnuje jak obohacující zážitky, tak zdrcující výzvy. Měnící se prostředí společenských norem, ekonomický tlak, digitální konektivita, omezené podpůrné sítě a snaha o perfekcionismus společně přispívají ke zvýšeným nárokům, kterým dnešní matky čelí. Uvědomění si těchto výzev a prosazování větší rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, dostupné péče o děti a služby v oblasti duševního zdraví může pomoci zátěž moderního mateřství zmírnit.

Tipy na závěr - jak být jako matka méně ve stresu?

Pokud vám přístup založený na vědeckých důkazech dává smysl, můžete mě podpořit třeba odběrem newsletteru PoroPravdy.

Zdroje článku zde