V parném dnu sběratel sněhu, Emil Hácha a dveře, co mě naštěstí zastavily

Byl významným českým právníkem, státním úředníkem a politikem, dlouhá léta působil jako předseda Nejvyššího správního soudu a byl uznávaným odborníkem na ústavní právo.

Většina z nás ho však zná především jako třetího prezidenta Československé republiky, respektive státního prezidenta tzv. druhé republiky a později Protektorátu Čechy a Morava.
Z výuky si často pamatujeme pouze rok narození a jeho roli během druhé světové války, za kterou je často nespravedlivě označován jako kolaborant.

Vydejte se po stopách nejslavnějšího rodáka Trhových Svinů. Projděte se místy, kde běhával jako malý chlapec, navštivte kostel, do kterého chodil s rodiči nebo se zastavte u místa posledního odpočinku jeho předků. Projděte se ulicemi města, prohlédněte si budovu školy, kterou navštěvoval nebo jeho rodný dům.

V Informačním centru v Trhových Svinech je navíc k dispozici krásně zpracovaný tištěný průvodce, který vás těmito místy provede. Texty Jana Štiftera doplňují dobové i současné fotografie. Společně tak vytvářejí autentický a citlivý pohled na místa spojená s dětstvím Emila Háchy.

Dvakrát do roka se navíc můžete zúčastnit komentované vycházky s autorem průvodce Janem Štifterem. Během procházky městem vás osobně provede místy spojenými s dětstvím Emila Háchy a doplní je poutavým výkladem plným historických souvislostí i zajímavostí, které se do tištěného průvodce nevešly.

Jsem ráda, že se mi sešlo několik šťastných náhod a díky nim se mi otevřel prostor zúčastnit se dnešní vycházky. Ani nepříjemné horko, které už několik dní panuje, mě nedokázalo odradit. Vyrazila jsem s předstihem, abych ještě stihla navštívit Informační centrum. Odměnou mi bylo rozšíření mojí knihovny o další zajímavý titul Já tě musím uškrtiti. Turistický průvodce z pera Jana Štiftera. Zároveň je skvělou motivací, proč se vydat na naučnou stezku Trhové Sviny – zbožné i hříšné.

Čekání na začátek vycházky jsem si zpříjemnila čtením v klidném pietním parku za kostelem. A jakou knihu zvolit do parného dne? Neomylně jsem sáhla po Sběrateli sněhu. A od koho jiného než od Jana Štiftera? Dnešek se tiše, ale naprosto přirozeně nesl v jeho znamení. Stejný titul mi krátil i chvíle čekání na zpáteční bus.

Jediné, co se mi dnes tak trochu nepovedlo, byla návštěva místních veřejných WC. Desetikoruna sice tentokrát padla do automatu bez problémů, ale místo šťastného otevření na mě dveře jen „vyplázly jazyk“ a nepustily mě dál. Naštěstí to nebylo akutní. A upřímně? Vzhledem k jejich zastrčené poloze je možná lepší, že mě nepustily dovnitř, než aby mě nakonec nepustily ven… Tento hrůzný zážitek mi stačilo zažít jednou, aby mi vystačil na celý život.

A protože jsem si vycházku opravdu užila, už teď pokukuji po dalších, které je možné ještě letos navštívit. Některé z nich mám v hledáčku a pokud to jen trochu půjde, ráda se zúčastním další.