Článek
K rozpadu satelitu USA-32 došlo 13. září 2026 přibližně ve 21:13 světového času na nízké oběžné dráze Země. Událost následně potvrdily americké vesmírné síly, které začaly zaznamenané trosky zahrnovat do systémů používaných při vyhodnocování možných kolizí ve vesmíru. Bezprostřední nebezpečí pro jiné kosmické objekty podle dostupných údajů zjištěno nebylo a analýza události pokračuje. Přesný počet fragmentů ani důvod, proč se téměř 38 let stará družice rozpadla, zatím zveřejněny nebyly. Satelit se pohyboval přibližně 780 kilometrů nad Zemí, tedy v oblasti, kde mohou objekty bez aktivního systému pro snížení dráhy zůstat velmi dlouhou dobu. Právě vysoká oběžná dráha proto znamená, že část vzniklých trosek nemusí z okolí Země zmizet v dohledné době.
Tajná družice pocházela z vrcholu studené války
USA-32 byl vypuštěn v září 1988 pomocí rakety Titan II a je spojován s americkým zpravodajským satelitem FARRAH III. Program spadal pod americký Národní úřad pro průzkum a jeho podrobnosti byly dlouhou dobu utajované. Z odtajněných materiálů vyplývá, že družice byla určena k zachycování elektronických signálů a patřila mezi systémy signálového zpravodajství využívané během posledních let studené války. FARRAH III měl nezvyklou konstrukci připomínající nízký široký válec a používal několik antén pro příjem signálů v různých frekvenčních pásmech. Zachycené informace mohl zpracovávat přímo na oběžné dráze a následně je předávat pozemním či vojenským uživatelům. Takové schopnosti byly důležité zejména v době, kdy Spojené státy a Sovětský svaz intenzivně sledovaly vojenské komunikační a radarové systémy svého protivníka.
Na tři roky plánovaný satelit vydržel mnohem déle
Pozoruhodná je především životnost celého projektu. FARRAH III byl podle zveřejněných dokumentů navržen s nominální životností přibližně tři roky, jeho skutečný provoz však mohl být podstatně delší. Odtajněné materiály naznačují, že byl stále funkční nejméně devět let po vypuštění a některé záznamy nevylučují provoz ani v dalších letech. Ještě v roce 2021 astronomická pozorování ukázala, že FARRAH III a příbuzný FARRAH V nadále rotovaly na oběžné dráze. Samotná rotace ovšem nedokazuje, že tehdy ještě plnily původní zpravodajské úkoly. USA-32 se tak stal zároveň připomínkou období, kdy se významná část soupeření velmocí přesouvala ze Země také do kosmického prostoru.
Příčina rozpadu zůstává nejasná
U více než třicet let starého satelitu existuje několik možných vysvětlení fragmentace, žádné z nich však zatím nebylo potvrzeno. U vysloužilých kosmických zařízení mohou problém představovat například zbytkové pohonné látky, tlakové nádoby, baterie nebo jiné systémy schopné uchovávat energii. NASA právě kvůli podobným případům dlouhodobě požaduje takzvanou pasivaci kosmických zařízení po skončení jejich mise, při níž se mají pokud možno odstranit zdroje energie schopné později způsobit explozi. Další možností je srážka s malým kusem kosmického odpadu, který nemusí být ze Země běžně sledovatelný. Ve vysokých rychlostech typických pro oběžnou dráhu může vážné poškození způsobit i relativně malý předmět. Bez dalších údajů proto nelze určit, zda USA-32 zničila vlastní technická závada, náraz jiného objektu nebo jiná událost.
Okolí Země zaplňují miliony úlomků
Rozpad USA-32 přichází v době, kdy množství kosmického odpadu dál roste. Evropská kosmická agentura podle údajů aktualizovaných v roce 2026 eviduje přibližně 47 tisíc objektů pravidelně sledovaných pozemními systémy, skutečný počet je ale mnohonásobně vyšší. Modely odhadují kolem 68 tisíc objektů větších než deset centimetrů, přibližně 1,5 milionu úlomků o velikosti jednoho až deseti centimetrů a zhruba 230 milionů částic větších než jeden milimetr.
Od začátku kosmické éry bylo zaznamenáno více než 660 rozpadů, explozí, kolizí nebo jiných událostí, při nichž vznikly další trosky. Nebezpečné jsou především vzájemné rychlosti objektů, které mohou dosahovat několika kilometrů za sekundu, takže i centimetrový úlomek může vážně poškodit funkční družici. Každý další rozpad starého satelitu proto přidává do už tak zaplněného prostoru další objekty, které bude nutné sledovat ještě řadu let.
zdroje textu:
