Článek
Zdravotní problémy po houbovém jídle nemusí znamenat, že se do něj dostala muchomůrka nebo jiný jedovatý druh. Také jedlé houby mohou vyvolat bolesti břicha, křeče, zvracení a průjem, pokud byly nedostatečně tepelně upravené, dlouho skladované nebo ponechané v nevhodných podmínkách. Toxikologické informační středisko ve své zprávě za rok 2020 evidovalo 118 dotazů týkajících se jedlých hub a dalších 28 případů spojených s nedokonale uvařenými jedlými houbami.
Igelitová taška může zničit i zdravý úlovek
Jednou z nejčastějších chyb je sběr hub do igelitových tašek. Houby obsahují velké množství vody a po utržení se začínají rychle měnit. V uzavřeném obalu se drží vlhkost a roste teplota, takže se plodnice zapaří a postupně kazí. Houba přitom nemusí na první pohled vypadat podezřele. Bezpečnější je pevný a vzdušný košík, ve kterém se úlovek nemačká a může během cesty větrat.
Nasbírané houby je vhodné přebrat a zpracovat ještě v den návratu z lesa. Neměly by zůstat přes noc v hromadě na stole ani ve vysoké vrstvě v misce. Pokud okamžité zpracování není možné, je lepší houby očistit, rozložit vedle sebe a uložit do chladu tak, aby kolem nich mohl proudit vzduch. Také hotové houbové jídlo podléhá rychlé zkáze a nemělo by se opakovaně dlouho zahřívat a chladit.
Staré a měkké houby do kuchyně nepatří
Riziko představují také přestárlé, vodnaté nebo nahnilé plodnice. Houbaři je někdy sbírají proto, že nechtějí nechat velký nález v lese. Měkká dužina, změněná barva, nepříjemný zápach nebo viditelná plíseň jsou však jasným důvodem, proč houbu vyhodit. Tepelná úprava již znehodnocenou surovinu nezachrání.
Zvláštní opatrnost vyžaduje hřib žlutomasý známý jako babka. Tento běžný druh je velmi náchylný k napadení bílou plísní, proto se mají sbírat pouze mladé a pevné kusy. Rychlé zpracování potřebují také křehké bedly, které se při přepravě snadno polámou a zapaří. K sušení se hodí jen zdravé plodnice bez známek plísně, měknutí nebo hniloby.
Některým druhům krátké opečení nestačí
Řada jedlých hub není vhodná ke konzumaci za syrova nebo po krátkém osmažení. Česká mykologická společnost doporučuje u druhů obsahujících látky rozložitelné teplem alespoň dvacet minut varu. Týká se to například hřibu kováře, hřibu koloděje nebo čirůvky fialové. Nejméně dvacet minut se mají při teplotě varu upravovat také václavky, které mohou po nedostatečném uvaření způsobit výrazné zažívací obtíže.
Pokud se po jídle objeví silné bolesti břicha, opakované zvracení, průjem nebo jiné neobvyklé potíže, není vhodné čekat na samovolné zlepšení. Je nutné kontaktovat lékaře nebo Toxikologické informační středisko. K dispozici jsou čísla 224 919 293 a 224 915 402. Zbytky jídla je vhodné uchovat, protože mohou pomoci při určení druhu houby a další léčbě.
zdroje:
