Článek
Je tu stát, který jim nasype. Nasype jim ve čtyřech různých dávkách, které zaměstnají tisíce pracovníků, bez rozdílu, zdali se jedná o lidi s malými dětmi, nebo lidmi v produktivním věku bez dětí. Stačí si oběhat úřady, podat žádosti a peníze tečou. Na rozdíl od důchodců, kteří pracovali celý život a odváděli státu, tito často neodvedli nic, ale stát jim sype. Důchodcům je penze pomalu vyčítána, ale nad těmito machry dojícími stát se nikdo nepozastaví. Ministr práce a sociálních věcí Jurečka představil nový systém sociálních dávek. Pomoc by měla být lépe cílená a konečně by se snad mohla udělat přítrž se zneužíváním dávek. Celý systém žádostí by se navíc zjednodušil. Dnes bylo nutné podat čtyři žádosti a to přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Nezávisle na sobě probíhala čtyři šetření o přiznání dávek. Od příštího roku se má vše zjednodušit. Žádat se bude moci elektronicky, odpadne obíhání úřadů a já doufám, že se ušetří i pracovní síly, že snad celý státní aparát nebude muset ještě nakonec nabobtnat, aby zvládl nějaké zjednodušení.
Kdo poctivě pracuje, odvádí státu daně a platí si sám bydlení, je nyní vlastně bit, protože hromady líných netahavců žijí z dávek a bydlí v pronajatých prostorných bytech a domech a hradíme jim to my, kteří poctivě odvádíme státu. Mladí, kteří pracují a museli si koupit vlastní bydlení, jsou nyní zatíženi vysokými hypotékami. Do pronájmu nešli, pronájmy byly pro ně předražené. Ano, pronajímatelé čekali na příjemce dávek. Těm to platí stát a je jich celkem milion. Pokud budou ochráněni ti, kteří mají malé děti, nebo ti, kteří už nejsou schopni pracovat z důvodu vysokého věku, úpravy vítám. Na všechny, kteří dělali načerno a brali vysoké dávky, se už vaří voda. Buď svoji práci zlegalizují a nějaké dávky budou pobírat dál, nebo o dávky přijdou. Proč by na ně měli pracovat jiní? Také snad konečně skončí provoz předražených ubytoven, které se specializovaly pouze na tyto dávkaře. Dávkaři přijdou o dávky a na předražený nájem nebudou mít. Nyní je jim to jedno, platí stát, ale blíží se doba, kdy si budou muset začít hledat něco levnějšího. Opustí mnohé předražené ubytovny nebo byty, nájmy tím pádem klesnou a zpřístupní se větší skupině obyvatel.
Také jsem konečně pochopila, jak je možné, že ve Výměně manželek jsou běžně rodiny, kde nikdo nedělá a obývají krásné velké byty nebo rovnou domy, které mají v pronájmu. Všechno jim to platíme my, kteří pracujeme a odvádíme do státního rozpočtu. Stát léta vydržuje tato líná netáhla za naše peníze.
Moje sestřenice dělala poštovní doručovatelku. Mimo jiné nosila také složenky na dávky sociální podpory. Do jejího rajónu spadala i jedna veliká ubytovna. Tady dostával nějakou tu dávku každý. Dávky to často malé nebyly, někomu nesla 15 tisíc, jiným i dvacet. Sama si mohla nohy uchodit, aby si tolik vydělala. A jednoho dne se díky rozvodu sama ocitla v této ubytovně. Měla s sebou dceru, muselo se vyřídit majetkové vyrovnání, prodat společný domek a pak si chtěla koupit malý byteček. Takže jí nezbylo nic, než na dočasnou dobu přesídlit právě na tuto ubytovnu, kde díky známosti získala pokoj s příslušenstvím. Znala totiž za ta léta svých pochůzek správce a ten jí nabídl jednu buňku, která se zrovna uvolnila. Dopředu se bála. Bála se, co zde bude za ubytované. Co je to za lidi, kteří žijí ze sociálních dávek. Ale ubytovna to byla klidná a celkem čistá. Žádné horory se tam prostě nekonaly. Navíc si všimla, když jednoho dne onemocněla, že téměř všichni ubytovaní někam mizí. A jak se tak postupně s nimi začala bavit na chodbě, přišla na to, že většina z nich má nějakou práci. Zaměstnávají je na černo příbuzní, chodí do blízké továrničky nebo pracují po hospodách. Všechno ovšem načerno. Peníze rovnou do kapsy a k tomu ty sociální dávky. Proč by se potom snažili hledat regulérní zaměstnání, kde budou celý den lítat a tahat poštu za pár tisíc jako moje sestřenice.
Tak tomuto by snad mělo se současnou změnou odzvonit.
Zdroj:
