Článek
První ambice člověka stavět co možná nejvyyší budovu, je už v Bibli. A netroškaří se tam. Babylonská věž měla sahat „až do nebe“ (kolik je to v převodu na metry, tento zdroj neuvádí). Ovšem zřejmě ani nebyla dokončena a těžko tedy mluvit o nějakém rekordu.
Ovšem pokud se na to podíváme z hlediska historických pramenů a zachovaných pozůstatků, pak prvními stavbami člověka, o nichž můžeme hovořit jako o výškových, byly mezopotámské zikkuraty. Stavěly se však z hlíny a dodnes se z nich mnoho nedochovalo. Pokud vůbec, tak obvykle jen první patro.
Pyramida - vytrvalý rekordman
Ovšem někdy v letech 2580 - 2560 před naším letopočtem byla dokončena stavba, která nastavila laťku opravdu vysoko. Až na nějakých 146,5 metru.Tou stavbou je jeden z divů světa, Chufuova pyramida v Egyptě.
Drobné upřesnění: nejvyšší, Chufuova je ta vzadu, nikoli ta uprostřed, která jako nejvyšší vypadá.
A běží staletí, běží tisíciletí, říše a státy vznikají, zanikají… A výškový rekord Chufuovy pyramidy zůstává nepřekonán.
Věk katedrál a zakletých 150 metrů
Teprve po více než 3800 letech přichází první nový rekordman. Tím je od roku 1311 katedrála v anglickém městě Lincoln. Přesně řečeno její věž, která dosahovala přibližně 160 metrů. Ovšem roku 1549 dochází po úderu blesku a požáru k jejímu pádu.
Rekord tak přebírá o chlup nižší (159 metrů) věž kostela sv. Ollafa v Tallinu, jenomže i ta se roku 1625 hroutí po požáru způsobeném bleskem a rekord tak klesl na 151 metrů a nově ho drží věž Kostela Panny Marie ve Stralsundu a má jej téměř sto dalších let.
Jenomže ani její věž nevydržela. Potkal ji totožný osud - blesk, požár a poté už nedošlo k obnově její plné výšky. Jako by těch 150 metrů bylo nějakých zakletých. Jestli ono nakonec nebude mít pravdu ta Bible se svým tvrzením, že Bůh nechce stavby až do nebe…
Střídá ji tedy jiný kostel - katedrála Notre-Dame, nikoli ovšem ta pařížská, ale ve Štrasburku. Její věž má výšku 142 metrů a pozornému čtenáři teď jistě něco nesedí. Vždyť ta stará dobrá pyramida v Egyptě má 146,5, takže by měla být nejvyšší opět ona. Ale v té době už ne. Protože nějakých 9 metrů z ní nyní již chybí (=bylo rozkradeno). Ovšem kdo namítá, že je to nefér, že by se měla počítat původní výška, pak by se držení výškového rekordu skutečně vrátilo zpět k ní.
Teprve roku 1874 je v Hamburku dokončen kostel sv. Mikuláše, který původní výšku Chufuovy pyramidy taktak překonává se svými 147 metry. Jeho věž má poněkud opačný osud než blesky zasažené, padající věže před ní: při bombardování za druhé světové války byla katedrála zničena a zůstala z ní stát pouze ta věž.
O dva roky později pak byl dokončen další Notre-Dame, tentokrát v Rouenu, který dosahuje 151 metrů a roku 1880 je v Kolíně nad Rýnem dokončena katedrála sv. Petra s výškou 157 metrů, která uzavírá éru kostelů ve výškových rekordech.
Přichází ocel
Ještě předtím, než do překonávání výšek staveb promluvily ocelové konstrukce, výškový rekord krátce držela stavba, která svou architekturou jednoduchého obelisku evokuje pravěk (jen hodně vysoký pravěk) - to jest od roku 1884 Washingtonův památník se svými 169 metry.
Ovšem 1889 už nastává „přechod na vyšší ligu“, který vytvořila jedna z nejznámějších staveb světa, o 130 metrů vyšší než Washingtonův památník, celkově s 300 metry a mnozí již tuší, že se jedná o Eiffelovu věž.
Kromě ní na poli překonávání výškových rekordů v tomto období dochází ke dvěma zásadním událostem.
Tou první je vynález Elishy Otise. Na toho si osobně vzpomenu téměř vždy, když jedu výtahem, protože dosud fungující firma nesoucí jeho jméno, vyrábí právě výtahy a onen vynález spočíval v bezpečném systému, který zabrání pádu kabiny i v případě přetržení lana.
To byl klíčový bod pro stavbu budov (tedy staveb, určených pro užívání lidmi uvnitř), povšimněme si, že dosud to byly jen věže, které nikdo neobýval a do vyšších pater ani nebyl běžný přístup. Po Otisovi lidé začali důvěřovat výtahům a vysoké obytné budovy začaly dávat smysl (do té doby by deset pater po schodech nikdo nechodil).
Druhou významnou událostí pak bylo postavení budovy Home insurance building v Chicagu v roce 1885. Ta je považována za první mrakodrap na světě, ač je to jen prcek se 40 metry výšky. Jenomže to hlavní je technologie výstavby. Není to už „stavba z kostek“, ale ocelová konstrukce. Její architekt, LeBaron Jenney, se nechal inspirovat ptačí klecí, když si uvědomil, že taková „klec“ pro lidi by byla mnohem lehčí, ale přitom pevnější než klasické stavby z cihel či kamene. Ty by totiž, pokud by měly jít přes 300 metrů i výš, musely mít u paty extrémně silné stěny, aby unesly tíhu materiálu nad sebou.
Tím byla odstartována éra mrakodrapů.
Ikonické mrakodrapy
A první stavbou, která překonává Eiffelovku (okénko francouzštiny: správná výslovnost je [efelova] věž, tedy [efelovka], nikoli [ajfelovka], jak se obvykle říká), se roku 1930 stává Chrysler building, 319 metrů, ovšem moc dlouho na vrcholu nevydržela, protože o pár ulic dál a o pár měsíců později, roku 1931 ji překonává Empire state building s 381 metry.
Komplikují se kritéria
Od 30. let však dochází k velkému šíření rozhlasu a od 50. let k tomu přibyla televize. A obě technologie tenkrát pro šíření signálu potřebovaly vysoké anténní věže.
V 60. letech potom nejvyšším stavbám světa vévodí vysílače v USA. Ty se jmenují všechny skoro stejně a skoro nezapamatovatelně jako KVFS-TV, WGME-TV a nejvyšší z nich je dosud stojící KVLY-TV. Ten pak byl překonán v Polsku roku 1973 vysílačem Konstantynow (646,38 metrů), který tak do roku 1991, kdy se zhroutil, představoval nejvyšší stavbu světa.
Ovšem… tyto stožáry nejsou samostatně stojícími stavbami - jsou kotveny lany a je legitimní názor, že to „není fér“.
Pokud je tedy vyřadíme a připustíme to, že budeme do rekordů počítat jen samostatně stojící stavby, je překonávání rekordů mnohem zajímavější než jen „tyče na lanech“.
Televizní a rozhlasový signál se totiž někdy vysílá i z věží bez lan. Pokud připustíme, že toto už jsou „pravé stavby“, potom rekord od doby Empire state building přechází roku 1967 na televizní věž Ostankino v Moskvě -537 metrů (dodnes nejvyšší stavba v Evropě) a roku 1975 zpět na americký kontinent - tentokrát do kanadského Toronta, kde byla dokončena CN Tower s jejími 553,33 metry.
Jenomže někdo namítne, že ani to není ono. Že zkrátka jediné kritérium na posuzování nejvyšších staveb je tzv. konstrukční výška. Tedy bez antén a stožárů na vrcholu.
A pokud se na to podíváme takto, pak je Empire state building (ta neměla na vrcholu původně vysílací stožáry, ale konstrukci na upevňování vzducholodí…) překonána teprve smutně proslulým Světovým obchodním centrem - 417 metrů, rok otevření 1973. To bylo překonáno mrakodrapem Willis tower v Chicagu - 442 metrů konstrukční výšky a s anténami na vrcholu 527 metrů.
A tím končí americká nadvláda mrakodrapů, protože roku 1996 jsou v Kuala Lumpur v Malajsii dokončena dvojčata mrakodrapů Petronas Twin Towers s jejich 452 metry.
A rekord zůstává v Asii nadále, když se roku 2004 na Tchaj-wanu otevřel mrakodrap Tchaj-pei 101. Svou výškou 507,2 se stal novým držitelem rekordu a navíc jde o mimořádně zajímavou stavbu, protože ji ohrožují jak prudké tajfuny, tak i silná zemětřesení. Proto například obsahuje kyvadlo k vyrovnávání otřesů.
Stavitelé tak tvrdí, že kdyby se zhroutily všechny budovy v Tchaj-peii, 101 zůstane jako poslední.
A nejvyšší rekord
Hovořil jsem o různých kritériích a co je a co není fér v posuzování výšek budov. Takovéto debaty však roku 2010 ukončil mrakodrap Burdž Chalífa v Dubaji, který o více než efelovku překonává Tchaj-pei 101 se svými 828 metry. Což je zároveň o hodně víc než jakýkoli stožár na kotevních lanech.
Už se staví přes kilometr
Přesto jsou však ambice ještě vyšší a závod pokračuje. Ve stavbě je totiž budova Jeddah Tower v Saúdské Arábii. Ta má překonat 1000 metrů. S projektem to vypadalo špatně, protože po dosažení 252 metrů vypukly v Arábii politické čistky a vlastník budovy skončil ve vězení.
Od roku 2025 se však již opět pilně pracuje a roku 2028 by se ten „kilák“ měl konečně překonat.
Budu to bedlivě sledovat.
