Článek
A je to tu zas. Doba, kdy po otevření okna zjistíte, že je lepší ho nechat zavřené, aby vám dovnitř nenafučelo vedro a po otevření internetu se na fotkách hlavních zpráv neobjevují tváře politiků ani záběry z válečných zón, ale teplotní mapy, obvykle s varováním.
A mě taková mapa vždycky na okamžik zmate. Vidím tam, že na Šumavě a v Jeseníkách je tepleji než v Polabí či v nejteplejším koutě republiky, tedy ve městě příhodně nazvaném Lednice.
Že by nějaká inverze? Kdepak, pohled na čísla mě následně ujistí, že právě v těchto očekávatelných místech je aktuálně vedro vůbec největší. Jenomže ty barvy tomu prostě neodpovídají.
Šumava a Jeseníky bývají žluté, někdy světle žluté, zatímco ony nížiny červené, až skoro do hněda. A tak to přece není.
Vždyť ta škála má přesně opačný směr. Maturoval jsem na uměleckém kovářství a milionkrát jsem na vlastní oči viděl, jak černá tyč v ohni zhnědne, pak jde přes červenenou a oranžovou až po žlutou a když potřebujete například kovářsky svařovat (což není takové to svařování v kukle, kovářské svařování znamená prostě dva kusy zbouchnout dohromady), musíte části rozžhavit až doběla.
Čím teplejší, tím světlejší barva.
A tak to vždycky vidím i na mapách. Jenomže Šumava už je skoro zralá na svařování, ale Lednicko ještě tak studené, tak tmavě červené až hnědé, že by ani nešlo pořádně ohýbat.
A já jsem dosud nepřišel na to, proč.
Pátral jsem v ČHMÚ a dozvěděl jsem se jenom tolik, že pro letos byly barvy nějak upraveny, aby prý měla škála větší rozsah a aby bylo možné dobře poznat hranici kolem nuly. To se možná povedlo, ale ve vysokých teplotách ono přehození, kdy žlutá značí chladnější oblasti než červenohnědá, zůstává.
Dále jsem také četl, že prý je to pro lidi s barvoslepostí. Jenomže ona barvoslepost nefunguje úplně tak, že byste třeba místo zelené viděli červenou, pouze špatně rozlišujete hranice mezi barvami. Ale i kdyby tomu tak bylo, pak by barvoslepý člověk měl „svoje“ barvy pro vysoké a nízké teploty horkého železa a ty stejné by pak měl vidět na mapách, aby mohl teploty intuitivně vidět.
Přesto to tak není. Přesto ČHMÚ volí pro nejteplejší oblasti studenější barvy než pro ty chladnější.
Ještě mě napadá taková jedna myšlenka… ale ne, to určitě není možné… že by třeba… kdepak, to je příliš kacířské a mohl bych kvůli tomu v komentářích dostat pořádně naloženo a zakusit tak teplotní škálu pomyslné hořící hranice… no ale už jsem to nakousl, tak to musím doříct. Prostě mě napadlo, že se někdo snaží mapami psychologicky působit víc, než je nutné.
Protože kdyby barvy a jejich odstíny odpovídaly, musela by mapa být v těchto dnech skoro celá světle žlutá s bílými obláčky kolem Lednice a Polabí a s červenou Šumavou. Celé by to byla vlastně taková pěkná květinka a čtenáře by spíš uklidnila než vyděsila.
A to se nemůže připustit. Mapa rudá jako vlajka revoluce vyvolává ten požadovaný účinek, tj. děs a rozhořčení nad kolektivním - celopopulačním - smrtelným hříchem klimatické změny.
Ale tak třeba ne. A moc rád bych se v této myšlence mýlil. Třeba jen na ČHMÚ opravdu nikdy neviděli, jak se kove ocel (což by bylo pochopitelné, vždyť se při tom pálí uhlí, které nám pak ta vedra vyvolává, klimaticky uvědomělý pracovník ČHMÚ u kování, to by bylo nejapné jak vegan na zabijačce) a tak si jen neuvědomují, že žlutá je teplejší než červená.
