Článek
Začnu malým okénkem grafického designu. Vlajku České republiky považuji za nejlepší státní vlajku na světě. A to nikoli z nějakých pocitů patriotské hrdosti, které nejspíš zažívá i lecjaký občan jiného státu při pohledu na svoji vlajku, ale z určitých objektivních důvodů, které se nyní pokusím popsat.
Ona totiž genialita té naší vlajky tkví v její originalitě, výraznosti, snadné rozpoznatelnosti, ale zároveň jednoduchosti. Naprostá většina států má na vlajce pruhy (vodorovné, či svislé) nebo kříže. A obvykle i nějaké doplňky jako hvězdičky či přímo obrázky (třeba Mosambik).
Co se týče barev, mnoho vlajek respektuje kout planety, kde se jí reprezentovaná země nachází. Tak například panarabské barvy jsou zelená, bílá, černá a červená. Většina arabských zemí tak má na vlajce přesně tuto kombinaci. Jenomže pak je z toho trochu zmatek - zkuste si schválně bez googlení vybavit vlajky Súdánu a Jordánska.
A po vygooglení si to pokuste zapamatovat do zítřka a nepoplést to…
Tři výše zmíněné státy jsem vybral záměrně - všechny totiž mají na vlajce taktéž klín na levé straně. Stejně jako my, takže on to není zas tak originální nápad, jenomže ta česká vlajka je vůbec nejjednodušší vlajkou se žerďovým klínem. Žádné doplňky už nepotřebuje (speciálně zdůrazňuji).
Přitom ale i ona sděluje světu, v jakém koutě planety se naše země nachází, neboť je složena z panslovanských barev - bílé, červené, modré. A mezi slovanskými státy je svým klínem originální.
Originalita s jednoduchostí pak vede k tomu, že ani v kruhové podobě, v kokardě rozdělené na třetiny (jakou používají Vzdušné síly AČR nebo jak můžeme vidět v grafikách sportovního zpravodajství), neztrácí svoji eleganci, dokonce ani když jsou barvy nahrazeny stupni šedé, pořád je rozpoznatelná a nezaměnitelná. Přitom velmi jednoduše nakreslitelná - když nemáme pastelky, stačí jen tři čáry v obdélníku. A přece je to pořád ona. To opravdu žádný jiný stát světa nemá. (Jak byste jen s pomocí propisky odlišili třeba polskou a ukrajinskou?).
Něco na vlajku připsat znamená její znectění
Teď, když jsem vlajku vychválil do nebes bohužel musím sestoupit zase do pozemních bažin a promluvit - jak je hlavním tématem článku - o jednom nešvaru, který mě vždycky, když ho vidím, přiměje k přemýšlení o tom, jak v zemi s tak krásnou vlajkou mohou žít takoví burani, kteří vlajku znectí. A to si ještě jistě říkají velcí fanoušci a vlastenci.
Probíhá mistrovství světa v hokeji - v národním sportu - a ačkoli šílenství nedosahuje takových rozměrů jako loni, i tak je to hlavním tématem sportovních rubrik, i tak je stadion plný českých fanoušků (kteří prý dokonce přeřvali dánské hostitele) a českých vlajek. A - na téměř každé české vlajce je navíc ještě nápis. Obvykle název města. Proč?
Kdo neskáče, možná není Čech, ale kdo píše na vlajku, je u mě zkrátka buran.
Přestože bílou barvu máme my Evropané tendenci chápat jako „nic, prázdno“ (což není nic přirozeného, je to kulturně naučené, třeba v Asii je tradičně vnímána jako„nic“ naopak černá), tak bílé pole na vlajce není nějaká volná plocha, kam si můžete doplňovat. Není to prázdná kolonka v tiskopisu -zde vyplňte-. Je to důležitá a nedílná součást podoby vlajky.
Přitom jsem dosud nepřišel na to, proč lidé vlastně mají potřebu na vlajku názvy obcí psát. Chcete namíchnout sousedy, kteří na stadionu nejsou? Chcete ukázat, že fandí celá republika? Tak to je asi jasné, že jsou tam lidé odevšad. To není třeba sdělovat popsáním státního symbolu. Nebo si chcete užít svoji sekundu světové slávy, tak se potřebujete zviditelnit? V tom případě je zde mnoho jiných, lepších způsobů, jak se v televizi blýsknout. Fantomasova maska už je profláklá, ale třeba namísto vlajky dát transparent „Franta fandí taky“.
Ale když už někdo mermomocí své bydliště zdůraznit chce, proč proboha nenapíše jeho jméno pod vlajku, aby to nenarušilo její plochu? Nebo spolu s vlajkou nevyvěsí znak města? Proč píše po vlajce?
Není snad vlajka symbolem příslušnosti k jednomu státu? Nemá tedy sjednocující význam? Někteří se ale zjevně potřebují naopak odlišit.
Přitom se mi zdá, že tento nešvar je téměř výhradní záležitostí české tribuny. U cizinců je spíše výjimečné vidět popsanou vlajku. Na české je výjimkou naopak vlajka „čistá“. Na loňském mistrovství Evropy ve fotbale jsem třeba takovou polskou vlajku zahlédl popsanou jen velmi zřídka. A to přitom Poláci mají „volné bílé plochy“ ještě víc.
A taky je to přestupek a hrozí pokuta až 10 000,-
Státní vlajka není jen „obrázek“, zákon přesně definuje její podobu a zakotvena jsou také pravidla pro její používání. Včetně sankcí za jejich porušení. A to sice v zákoně 352/2001 Sb.
Paragraf 9 pak hovoří zcela jasně v písmenu j):
na státní vlajce nesmí být žádný text, vyobrazení, obraz, znak nebo odznak, kytice, smuteční závoj a nesmí být svazována do růžice,
V paragrafu 13 je pak jasně řečeno, co může takového zapáleného fanouška čekat:
§ 13
Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
...
g) vyvěsí státní vlajku v rozporu s § 8 nebo 9.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až e) lze uložit pokutu do 30000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo g) pokutu do 10000 Kč.
V zahraničí na vás nemůžou, ale až bude příště mistrovství světa v hokeji zase v Praze (tedy - já z patriotských důvodů doufám, že bude v Brně, když už se za tolik miliard staví ta superhala), nepište prosím na vlajky žádné nápisy. Aby se nestalo, že tribuny obejdou příslušné orgány a značně obohatí státní kasu. Neznalost zákona neomlouvá. A kromě toho - vy už po přečtení tohoto článku neznalí nejste.
A taky neukážete celému světu, že jste křupani.
