Článek
První fotbalové utkání na našem území se hrálo v Roudnici nad Labem na Knížecím ostrově 29. září 1887. Proti sobě nastoupili hráči Sokola Roudnice a veslařského klubu ČAC (Český Athletic Club). Veslaři zvítězili nejtěsnějším rozdílem 1:0.
Proč se hrálo zrovna v Roudnici? Zásluhu na tom měl profesor Jan Sommer, který se s hrou zvanou „football“ seznámil během svého pobytu v Anglii, kde působil jako vychovatel. Jeho studenty hra mimořádně bavila. Když se v roce 1886 vrátil do Čech, získal učitelské místo na roudnickém gymnáziu. V rámci hodin tělocviku začal své nové studenty učit oblíbenou hru jejich anglických kolegů. Od studentů se potom nový sport naučili členové místních sportovních klubů.
Fotbal byl u nás nejprve doplňkovým sportem veslařů
Organizovaně se fotbal v českých zemích začal rozvíjet na počátku 90. let 19. století. Zpočátku v jeho hraní vynikali zejména členové veslařských klubů, kteří jej používali jako doplňkovou pohybovou aktivitu. Hrálo se dle anglických pravidel. Podrobněji o nich v roce 1890 referoval časopis Sokol v článku „Hra míčem zvaná football“. Jazyk tehdejšího autora zní dnes poněkud zvláštně: „Dvě čety, nejlépe po 11 mužích volí sobě svého velitele, kterýžto pak rozdělí další úřady a rozestaví, jak za nejlépe uzná, celou četu… Někoho rukama ve hře odstrkovati nebo nohu nastavovati se nedovoluje… Branka jest dobyta, pakli míč prošel skrze obě tyče pod motouzem.“ V počátcích fotbalu měli hlavní slovo hráči, rozhodčí tehdy působil spíš jako poradce. Svůj názor ke hře mohl vyslovit až poté, co ho k tomu hráči vyzvali. Pravomoc rozhodovat se dle vlastního úsudku dostal fotbalový rozhodčí až v roce 1892. Jeho rozhodnutí se muselo považovat za konečné.
Úplně první fotbalový klub v našich zemích vznikl v Loučni na Nymbursku. Založil jej princ Erich Thurn-Taxis v roce 1889 po svém návratu ze studií v Cambridge na rodný zámek Loučeň. On sám byl aktivním hráčem a současně „sportovním ředitelem.“ Osu týmu tvořili tři Angličané – kapitán a trenér Hudgson, zahradník Mill a komorník Beckett – a doplnilo je osm mladíků z Loučeně a Patřína. Trénovali v zámeckém parku a v roce 1893 byli oficiálně zaregistrováni jako Sportovní klub Loučeň.
Zámek Loučeň. Zde vznikl v roce 1889 první fotbalový klub na našem území.
V Praze byli v té době nejlepší fotbalisté z německého bruslařském a veslařském klubu Eis und Ruder Club Regatta. Jeho členy mohli být od roku 1885 pouze pražští Němci a Angličané, kteří žili v Praze. S návrhem založit v klubu i fotbalový oddíl přišel v roce 1891 Ludwig Stiastny, který strávil několik let na studiích v anglickém Etonu a chtěl fotbal hrát i v Praze.
Zápas mezi SK Loučeň prince Thurn-Taxise a německou Regattou je považován za počátek organizovaného fotbalu v českých zemích. Hrálo se 18. dubna 1893 na Císařské louce v Praze. Veslaři z německého klubu ukázali velmi dobrou formu a zvítězili 5:0. O utkání referoval i vídeňský sportovní časopis „Wiener Sportzeitung,“ který ocenil výkon obou mužstev a poraženým přiznal místo druhého nejsilnějšího klubu v Rakousku-Uhersku po Regattě.
SK Slavia Praha byl založen jako cyklistický klub
O vznik SK Slavia Praha se zasloužili studenti medicíny a vášniví cyklisté (tehdy se jim říkalo velocipedisté) v čele s Jaroslavem Hausmannem. Všichni byli členy Literárního a řečnického spolku Slavia, který neměl žádný sportovní oddíl. Studenti se to rozhodli změnit na podzim roku 1892, kdy přednesli návrh, že v rámci spolku Slavia chtějí založit jeho sportovní odbor. Konečné slovo měla mít valná hromada spolku 2. listopadu 1892. Diskutovalo se velmi bouřlivě, starším členům se tento nápad nepozdával, ale nakonec byl návrh studentů přijat.
Studenti tak oficiálně mohli založit Akademický Cyklistický Odbor Slavia (A.C.O.S.). Jeho první valná hromada se uskutečnila 14. listopadu 1892. Předsedou odboru byl zvolen lékař Václav Kubr, jednatelem Jaroslav Hausman. Fotbal se v rámci klubu cyklistů provozoval neorganizovaně, jen jako zábava studentů. Důvodem mohla být i obava z postihu ze strany pánů profesorů, protože ti svým studentům hraní fotbalu zakazovali. Vynalézaví studenti prý tento zákaz obcházeli tak, že si před zahájením utkání přilepovali na obličej umělé plnovousy, aby je nikdo nepoznal.
Už za necelé dva roky 14. října 1894 byl Literární a řečnický klub Slavia, včetně všech svých odborů, policejně rozpuštěn. Oficiálním důvodem byly „opakované a neustávající protistátní činnosti většiny studentské mládeže.“ Studenti se sportování nechtěli vzdát a začali uvažovat o založení nového sportovního klubu. Povolení pro vznik „Sportovního klubu Slavia“ se jim od rakouských úřadů podařilo získat na počátku května 1895.
Ustavující schůze nového klubu se konala 31. května 1895 v restauraci u Brejšků. Z dochovaného protokolu je zřejmé, že SK Slavia byl schválen jako nástupce policejně zrušeného A.C.O.S. V povolených stanovách bylo uvedeno, že prvním sportem klubu bude cyklistika. Dále se v něm smělo provozovat bruslení, lyžování, šerm, veslování, box, tenis, kroket, atletika a kopaná. Fotbalový oddíl byl v rámci SK Slavia oficiálně ustanoven 21. ledna 1896 na valné hromadě klubu.
Cyklisté v roce 1900 se připravují na závod.
Klubové barvy Slávie symbolizují srdce a čistotu
Jako klubové barvy SK Slavia byly zvoleny: červená jako symbol srdce, které bude vkládáno do zápasů a bílá jako čistota sportovní myšlenky a čestného boje, kde protivník není nepřítel, ale uznávaný soupeř. Dres rozdělený na bílou a červenou polovinu symbolizoval vyváženost ve smyslu, že žádný člověk ani žádná věc nemají jen jednu stránku a že je nutné nalézt soulad mezi vůlí a citem, mezi silou a technickou jemností, mezi nadšením a zklamáním. Do bílé plochy byla přidána červená pěticípá hvězda hrotem dolů. Ta měla představovat stále novou naději, povznášející mysl a sílícího ducha i v obdobích nezdaru a neúspěchu.
První fotbaloví šampioni Prahy nebyli slávisté ani sparťané
Pravidelné tréninky fotbalového klubu SK Slavia začaly v listopadu 1895. K prvnímu soutěžnímu zápasu hráči nastoupili v březnu 1896. Stalo se tak v rámci první fotbalové soutěže v českých zemích, kterou pod názvem „Národní zápasy mužstev kopaný míč cvičících“ pořádal Český sculling Cercle. Tuto organizaci založil v roce 1895 známý propagátor sportu Josef Rössler-Ořovský za účelem podpory zejména veslařských soutěží. Ten měl celou soutěž i soudcovat, protože velmi dobře znal anglická fotbalová pravidla a byl vlastníkem opravdového koženého míče. Turnaje se zúčastnila mužstva: Český footballistický kroužek Kickers (ČFK Kickers), Athletic Club Praha (AC Praha), Athletic Club Sparta (AC Sparta) a Sportovní klub Slavia (SK Slavia). Hlavní cenou pro vítěze měl být pohár a „11 čestných odznaků pro vítězné mužstvo fotbalistů.“
Hrálo se na Královské (Císařské) louce na skládací branky, které hráči museli po skončení zápasu vrátit majiteli. Samotné hřiště bylo vyznačeno pouze praporky v rozích, žádné čáry na něm nebyly, dokonce ani mezi brankovými tyčemi. Penaltu krokoval rozhodčí a brankář mohl hrát rukou na celé vlastní půlce hřiště. Čas utkání se měřil na hodinkách pomocníka. Povinností rozhodčího bylo hráčům vysvětlit, jakou bude používat gestikulaci a názorně jim ukázat, jak budou házet aut. O konečném výsledku utkání rozhodovali v diskusi po zápase rozhodčí a oba kapitáni. Museli se shodnout, že všechny góly byly dosaženy v souladu s pravidly. Jako poslední se domlouvala délka přestávky.
Prvním soupeřem slávistů byl 25. března 1896 klub AC Praha. Slávisté do utkání nastoupili oděni do červenobílých svisle půlených košil s rukávy v opačných barvách a s červenou pěticípou hvězdou v bílém poli na levé straně hrudi. V zápase vstřelili šest gólů, soupeř žádný, takže do kabin se odcházelo za konečného stavu 6:0. V diskusi po zápase se rozhodčí i oba kapitáni shodli, že jeden gól Slavie nepadl v souladu s pravidly a konečný výsledek byl stanoven na 5:0 ve prospěch sešívaných.
Fotbalové derby Slavie se Spartou
O čtyři dny později, 29. března 1896, se na Císařské louce odehrálo první derby pražských „S.“ Utkání sledovalo 121 platících diváků, mládež do 21 let měla vstup zdarma. Zápas soudcoval Josef Rössler-Ořovský, časoměřičem byl poručík Cifka. Utkání bylo velmi bouřlivé, často přerušované a diváci dokonce napadli i rozhodčího, protože neznali pravidla a zdálo se jim, že nepíská správně. Zasáhnout musela jízdní i pěší policie, která ze zápasu vyvedla několik osob. V zápase vstřelili gól pouze sparťané a nedočkavci proto sdělovali svým redakcím, že Sparta zvítězila 1:0. V souladu s pravidly ovšem došlo v nedalekém hostinci mezi rozhodčím a oběma kapitány ke shodě, že gól Sparty nebyl dosažen v souladu s pravidly a konečný výsledek utkání byl stanoven na 0:0. Gól na hřišti měla dát údajně i Slavia. Ovšem stalo se tak ve chvíli, kdy časoměřič zapískal konec duelu. Míč z kopaček slávistů v té chvíli mířil za brankovou čáru soupeře. Už na hřišti kapitán Slavie Karel Freja řekl, že oni hvizd časoměřiče slyšeli, ale že chtěli povedenou akci „pro potěšení“ dohrát až do konce.
Ilustrační fotografie.
O vítězi celého turnaje a prvním korunovaném mistrovi na českém území měl rozhodnout zápas mezi Slávií a mužstvem ČFK Kicker. Hrálo se 4. dubna 1896, Kickers vyhráli poměrem 2:1 a stali se tak prvními králi české kopané. O utkání referoval i dopisovatel berlínského listu „Spiel und Sport“: „Útočníci Slavie byli lépe sehraní než útočníci Kickers. Nicméně tito učinili několik výpadů, které skončily dvěma brankami. V druhém poločase Kickers velmi povolili a Slavia mocně tísnila. Dosáhla dvou branek, z nichž však jedna byla offside. Nejlepším mužem Kickers byl brankář Vítězslav Ženíšek, který velmi dobře chránil a chytil i prudce vstřelený dvanáctiyardový penalty kick, který ho strhl k zemi. Pro tento výkon, protože při pádu k zemi ještě zachránil, byl zdraven neutuchajícím jásotem. Na straně Slavie hrál nejlépe Moučka, outside right, který dobře kličkoval a centroval, jakož i oba backové, kteří se vyznamenali i rychlým během.“ Slávisté obsadili v turnaji druhé místo, sparťané třetí a na posledním čtvrtém místě skončili fotbalisté klubu AC Praha.
Odveta mezi Spartou a Slavií byla naplánována na 22. listopadu 1896. O utkání byl mimořádný zájem, kolem hrací plochy se tísnilo téměř 4 000 diváků! Rozhodčím měl být poručík Cifka, který plnil roli časoměřiče v prvním vzájemném utkání obou mužstev. Zápas se ovšem neodehrál, protože těsně před jeho zahájením nakráčelo na hrací plochu pět c.k. profesorů, kteří z ní vykázali sedm z jedenácti slavistů. Byli to studenti pražských gymnázií, kterým páni profesoři fotbal zakazovali. Pro nedostatek hráčů tak musela Slavia utkání vzdát…
ZDROJE:
Lukáš Novák: SK Slavia Praha v letech 1896-1918 . Brno 2008. Masarykova univerzta. Bakalářská práce.
Lukáš Rejka : Historie fotbalového klubu SK Slavia Praha od založení do roku 1945. Praha 2022. Univerzita Karlova. Rigorózní práce.
První zápas českého fotbalu se hrál v Roudnici před 130 lety. Nebo ne? Historici se rozcházejí.
První derby: Jak to tehdy celé (zřejmě) bylo…
Před 120 lety se poprvé utkaly Sparta se Slavií. Tehdy se zrodila rivalita.
120. výročí – od prvního vítězství – VLÁDCI PRAHY.
Markéta Bartoníčková : Historie německého fotbalu v Českých zemích. České Budějovice 2014. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Bakalářská práce.
Připomněli první fotbalový zápas.
