Článek
O bezpodmínečné kapitulaci Německa se začalo jednat 4. května 1945 ve francouzské Remeši, kde měl sídlo vrchní velitel západních spojeneckých expedičních sil v Evropě americký generál Eisenhower. Němci hráli o čas, protože chtěli co největší počet svých vojáků dostat do zajetí západních spojenců. Ke slovu tak přišli klasické diplomatické vytáčky. Nejprve chtěli Němci kapitulovat jen před západními spojenci. Tento návrh spojenci nekompromisně smetli ze stolu. Potom hlavní německý vyjednávač admirál von Fridenburg prohlásil, že nemá plnou moc podepsat bezpodmínečnou kapitulaci. Nahradit ho měl generálplukovník Alfred Jodl. Ten se v Remeši objevil až 6. května pozdě odpoledne. Eisenhower pochopil, že Němci chtějí získat co nejvíce času, proto jim pohrozil, že do zajetí už nevezme žádné německé vojáky. Pohrůžka zabrala a Jodl souhlasil s podpisem finálního dokumentu. Stalo se tak v čase 2:41 ráno 7. května s tím, že tato kapitulace nabude platnosti příští den (tedy 8. května) hodinu před půlnocí.
Ovšem objevil se velký problém. Text bezpodmínečné kapitulace Německa byl poslán do Moskvy Stalinovi ke schválení. Jeho odpověď přišla až po podpisu a zněla: Nic nepodepisovat! Stalinovi vadila neúčast sovětských vyšších vojenských představitelů. Požadoval proto opakování ceremoniálu druhý den v Berlíně před vrchním velením celé protihitlerovské koalice. Spojenci mu vyhověli a Němci kapitulovali podruhé i za účasti nejvyššího sovětského velení v čele s maršálem Žukovem. Celý akt se vinou různých formalit neustále posouval a byl ukončen až 40 minut po půlnoci s tím, že kapitulace bude platná od 23:00 předchozího dne. V Moskvě už bylo 9. května, proto Rusové slaví konec II. světové války v tento den.
Maršál Koněv vydává rozkaz k útoku
Součástí bezpodmínečné kapitulace všech německých vojsk mělo být okamžité zastavení veškerých vojenských operací. Německé jednotky bojující proti Rudé armádě tuto část dohody porušily, nezůstaly stát a pokračovaly na západ směrem k liniím západních spojenců, protože jejich vojáci nechtěli upadnout do sovětského zajetí.
Vrchní velitelé Rudé armády se o porušení kapitulace ze strany Němců dozvěděli téměř okamžitě. Maršál Koněv, velitel 1. ukrajinského frontu, který pomáhal osvobodit Prahu, proto v pět hodin ráno 9. května vydal leteckým jednotkám přímý rozkaz k útoku. Jejich úkolem bylo rozbít kolony ustupujících německých i vlasovských jednotek a zablokovat důležité dopravní uzly v Čechách a na Moravě.
Fotografie maršála Ivana Koněva na Opernringu ve Vídni po jejím obsazení Rudou armádou v roce 1945.
Kde letadla Rudé armády rozsévala smrt?
Pro útok bylo vybráno 34 konkrétních míst, která byla považována za důležité dopravní uzly. Nejlepší přehled o nich podávají operační svodky 2. letecké armády a jí podřízených útvarů z 9. května 1945. Letadla 6. gardového bombardovacího leteckého sboru útočila v prostoru Mělník, Liběchov, Mělnické Vtelno, Byšice, Roudnice nad Labem, Litoměřice, Dubá, Úštěk a Zahrádky na Českolipsku, navigátoři z 4. bombardovacího leteckého sboru měli v hledáčku Mladou Boleslav, Litoměřice, Těchlovice, Zámostí-B a piloti s palubními střelci z 3. bitevního leteckého sboru útočili na nepřátelské jednotky v prostoru Liberec – Jablonec nad Nisou.
V archivních dokumentech není o rozkazu maršála Koněva z 9. května 1945 téměř žádná zmínka. Dochovala se pouze operační hlášení 6. gardového bombardovacího leteckého sboru, kde se uvádí, že letci sboru bombardovali ustupující vojska a techniku nepřítele […], který neplnil v Berlíně podepsané kapitulační protokoly a snažil se odejít za řeku Labe. Krátká informace je i ve svodce 3. bitevního leteckého sboru, jehož letouny 9. května 1945 operovaly nad Libereckem a částečně nad Prahou. Je zde uvedeno stejné vysvětlení. Z vojenského hlediska nebyly sovětské nálety příliš úspěšné, protože ústupové cesty i dopravní uzly zůstaly i po útocích sovětských letadel nadále průjezdné.
Česká města počítají mrtvé
Všechny útoky letectva Rudé armády na území Čech a Moravy na přelomu války a míru nejsou dodnes dostatečně zmapovány. Odhaduje se, že při nich zahynulo nejméně 1 500 civilistů. Tragickým symbolem těchto útoků se stala Mladá Boleslav, kde bylo 9. května napočítáno více než 500 obětí, z toho 150 místních obyvatel a 350 ustupujících nepřátelských vojáků a civilistů. Mezi další města a obce s největším počtem obětí během útoků sovětských letadel patřily v tento den Ždírec nad Doubravou (43 osob), Krucemburk (28 osob), Mělník (27 osob), Roudnice nad Labem (25 osob), Byšice (23 osob), Úštěk (20 osob) a Litoměřice (18 osob).
Tragédie v Mladé Boleslavi
Dobové prameny uvádí, že když v Praze s velkou slávou vítali první vojáky Rudé armády, sneslo se nad Mladou Boleslav devět údajně neoznačených bombardérů v doprovodu dvou stíhaček. Během následného bombardování mělo na město dopadnout 700 bomb o váze od 2,5 do 500 kilogramů. Během útoku všechna letadla střílela i z palubních zbraní. Bomby poškodily mladoboleslavskou automobilku a vyvolaly v ní velký požár. Úplně nebo částečně bylo zničeno 157 domů a na 400 dalších bylo poškozeno. Naštěstí větší část bomb nevybuchla. Při jejich zneškodňování se ukázalo, že jsou německého původu. O život přišlo nejméně 148 obyvatel města a blíže nezjištěný počet vojáků z poražené německé armády a jejich spojenců. V době náletu totiž městem procházely německé, estonské a litevské jednotky z frontové linie.
Dle pamětí odbojáře Jaroslava Šámala vznikla už 12. května 1945 improvizovaná komise k prošetření události. Ukázalo se, že hlavní dopadové plochy bomb byly v místech se zvýšeným výskytem německé dopravní a vojenské techniky i samotných německých vojáků. Byly to hlavní komunikační tepny uvnitř města a ústupové cesty v nezastavěných částech města. Komise tak došla k jednoznačnému závěru, že útočit muselo sovětské letectvo. Jakmile závěr omise vešel ve známost zasáhl Revoluční okresní národní výbor, který komisi „doporučil“ ukončit jakoukoli další vyšetřovací činnost. Stejně tak musely být zničeny všechny vypracované dokumenty a protokoly.
V roce 1960 věnovalo této události krátký článek Rudé právo, které za viníka označilo německé letectvo. Autor článku líčil nálet velmi expresivně: „Ozýval se hvizd a svištění dopadajících bomb a střelba z palubních zbraní. Nastal zmatek. Zhasla elektrická světla. Muži, ženy, děti hledali zoufale vysvětlení, jehož se jim brzy dostalo. Mladá Boleslav byla bombardována německými fašistickými letci. Útočných letadel bylo devět a doprovázely je dvě stíhačky. Letadla nebyla označena. Nálet byl proveden ve čtyřech vlnách z výšky 2000 až 2500 metrů, při čemž stíhačky zasypávaly město střelami z kulometů […] Po průzkumu bylo zjištěno, že útočníkům šlo o plánovité zničení celého města. Na Mladou Boleslav bylo za tento den svrženo 700 bomb.“
Sovětští vojáci stojí před bombardérem Petljakov Pe-2. Tento letoun použila Rudá armáda k útokům na česká města 9. května 1945.
Část obyvatel města je dodnes přesvědčena, že Mladou Boleslav bombardovala německá letadla bez výsostných znaků. Zde je třeba zdůraznit, že se všemi bojeschopnými letadly, kterým zbývalo palivo, se snažili němečtí piloti uletět již v úterý 8. května 1945 v odpoledních a večerních hodinách do zóny okupované americkou armádou. Letadla, s nimiž z různých důvodů nemohli uletět, Němci na letištích zničili. Nalezené nevybuchlé bomby byly opravdu německé. Sověti je ukořistili na Němcích během bojů v Polsku.
Sověti nálety přiznali 20 let po válce
Sovětská historická a memoárová literatura od šedesátých let 20. století běžně uváděla, že letadla Rudé armády 9. května 1945 prováděla bojové lety. Všichni autoři shodně uváděli, že se letci snažili zastavit ústup německých jednotek do americké zóny. Velitel 2. letecké armády generálplukovník Stěpan Akimovič Krasovskij ve svých pamětech dokonce uvedl přesný počet bojových vzletů, který v první mírový den vykonala. Mělo jich být 1320.
Československý komunistický tisk jakoukoliv spojitost náletů na naše města s Rudou armádou v první mírový den popíral až do roku 1989. Cenzura nebyla vždy stoprocentní, takže občas nějaké informace do tisku unikly. Například v roce 1975, kdy u nás probíhaly oslavy třiceti let od skončení druhé světové války, se v příloze komunistického (!) Rudého práva objevil půlstránkový článek o bitevním letci nadporučíku I. I. Grigorjevovi. Bojoval v řadách 96. útočného leteckého pluku a měl zahynout 9. května 1945 nad územím Čech při plnění bojového úkolu. Šest bitevních letounů Iljušin Il-2 pod velením nadporučíka Grigorjeva mělo v ten den útočit v doprovodu stíhacích letadel Lavočkin La-7 na blíže nespecifikovaný most přes Vltavu. Za tuto akci mu měl být udělen titul Hrdina SSSR.
Článek v komunistickém Rudém právu tak přímo potvrdil nasazení letadel Rudé armády 9. května 1945 nad územím Čech. S historickou přesností si ovšem jeho autor hlavu příliš nelámal. Nadporučík Ivan Ivanovič Grigorjev létal v 93. gardovém bitevním leteckém pluku. Zahynul při bojovém letu, ale stalo se to 8. května 1945 v prostoru dolnolužické Chotěbuzi. Vyznamenání Zlatou hvězdou Hrdiny Sovětského svazu obdržel posmrtně 27. června 1945.
Proč se většina sovětských náletů svedla na Luftwaffe?
První květnové dny byly na území Čech a Moravy velmi chaotické, na několika místech probíhaly boje a drobné potyčky s Němci i po bezpodmínečné kapitulaci německé armády. Většina obyvatel byla proto přesvědčena, že nálety 9. května 1945 provedli Němci. Toto přesvědčení se přeneslo i do novinových článků a historických publikací jako vzpomínání přímých účastníků.
Existoval také jeden pragmatický důvod, proč se co nejvíce válečných akcí svedlo na německou armádu. Po válce vzniknul výbor na repatriaci válečných škod, které mohly být uplatněny pouze na německou armádu. Proto byly i nálety z 9. května 1945 téměř všude do úředních dokumentů zaznamenány jako nálety německých letadel. Pokud by se zapsalo, že škody způsobila sovětská letadla, tak by za ně nemohla být poskytnuta žádná náhrada.
ZDROJE:
Michal Plavec : Stále živá historie. Propaganda kolem sovětských náletů v květnu 1945.
Československé tabu: Na konci války zabíjely bomby s rudou hvězdou
V Praze se slavilo, na Boleslav a Mělník ještě padaly bomby
Radek Folprecht: Lidé slavili konec války a bombardéry s rudými hvězdami začaly rozsévat smrt
Radek Folprecht: Den po válce Sověti bombardovali Mladou Boleslav, obětí byly stovky.
