Článek
V poledne jsem si vzala mobil a složku s papíry a vyběhla na personální. Chtěla jsem jen dořešit dodatek kvůli navýšení úvazku od příštího měsíce. V kalendáři jsem na to měla deset minut, před sebou ještě poradu a v hlavě seznam věcí, které musím ten den stihnout. Personalistka měla nachystaný dodatek, přidala k tomu žádanku pro lékaře s popisem práce a tvářila se, že to půjde rychle. Přikývla jsem. Říkala jsem si, že budu za chvíli zpátky u stolu a stihnu si ještě uvařit čaj.
Nečekaný pokyn: teď hned k lékařce
Vysvětlila, že kvůli přechodu na hlavní pracovní poměr a občasnému řízení služebního auta potřebuju pracovnělékařskou prohlídku, u mně mimořádnou, a že se právě uvolnil termín u smluvní doktorky o patro níž. „Když tam teď hned skočíte, máte to za dvacet minut,“ řekla. Zarazila jsem se. Neplánovala jsem se dnes svlékat v žádné ordinaci. Jenže bez posudku by změna úvazku stejně nenaběhla. Přepočítala jsem si v hlavě čas, mrkla na hodiny a kývla. „Dobře, jdu,“ vydechla jsem, vzala žádanku a sjela výtahem dolů. Myslela jsem na poradu a oběd, ale chtěla jsem to mít z krku.
V čekárně bylo ticho, nikde nikdo. Sestra mě vzala hned, podala mi krátký dotazník a ptala se na léky a alergie. Změřila tlak, udělala orientační vyšetření zraku, nechala mě přečíst pár řádků. Všechno věcně, bez zdržování. Pak řekla, ať se svléknu do spodního prádla. V tu chvíli mi došlo, co jsem si ráno vzala za prádlo „na doma“, které není na ukazování. Nadechla jsem se a prostě to udělala. Nebyl čas dělat z toho drama. Odložila jsem tričko a kalhoty na židli a soustředila se na to, že za pár minut budu oblečená a vrátím se.
Blesková prohlídka, razítko a podpis hotov
Doktorka byla milá a věcná. Poslechla srdce a plíce, prohmátla břicho, podívala se na záda a držení těla, probrala se mnou, co přesně v práci dělám a jak často sedím u počítače. Ujasnily jsme si, že občas řídím služební auto, takže spadám do kategorie řidiče‑referenta. Řekla, že jde o mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, a že si v případě potřeby vyžádají výpis ze zdravotní dokumentace od mé praktické lékařky. Stetoskop studil a mně bylo kvůli tomu prádlu trochu trapně, ale šlo to rychle. Za dvacet minut jsem byla oblečená, u sestry jsem podepsala převzetí a dostala do ruky lékařský posudek.
Vrátila jsem se na personální rovnou s posudkem. Personalistka jen kývla, že je to v pořádku, vytiskla finální verzi dodatku a hned jsme ho podepsaly. Účinnost od prvního dne příštího měsíce, přesně jak jsem potřebovala. Poslala jsem rychlou zprávu kolegyni, že dorazím na poradu o pár minut později a vyběhla ještě do kuchyňky. Místo oběda jsem popadla kávu a rohlík, v hlavě jsem přepnula z lékařů na projekty a vrátila se ke stolu. Už jsem cítila hlad, ale byla jsem ráda, že to hlavní je za mnou.
Cestou zpátky k počítači jsem se pousmála nad tím, jak se „jen podepsat“ změnilo v bleskovou lékařskou prohlídku a svlékání v polední pauze. Bylo mi trochu trapně, ale zároveň se mi ulevilo. Nemusím shánět termín, obíhat papíry a řešit to v posledním týdnu. Do diáře jsem si připsala poznámku, že příště mám počítat s nečekaným a nechávat větší rezervu, i když to vypadá na deset minut. A možná si ráno častěji vyberu spodní prádlo, ve kterém mi nebude trapně, kdyby se den zase vyvíjel tímhle směrem. Je to drobnost, ale ušetří to jednu starost.
