Článek
Al Capone, který se narodil 17. ledna 1899 v Brooklynu, byl nejslavnější americký gangster. V Chicagu vedl kriminální syndikát Chicago Outfit, který vydělával miliony dolarů na nelegální výrobě a pašování alkoholu, prostituci a hazardu.
Jeho cesta do epicentra amerického organizovaného zločinu začala už v New Yorku, kdy se ještě jako kluk přidal k Five Points Gangu, jedné z tamních nejmocnějších zločineckých skupin. Pod svá křídla ho vzal Frankie Yale, gangster a majitel podniku Harvard Inn na Coney Islandu.
Byl to laciný kabaret s tanečnicemi, kde mladý Al Capone dělal vyhazovače, barmana a občas i číšníka. A právě tady se v létě 1917 stalo něco, co Caponemu navždy změnilo tvář.
Al Capone v roce 1930
Nevhodná věta u stolu
Al Capone si jednoho večera všiml stolu, u kterého seděl Frank Galluccio, drobný mladík z Brooklynu, a vedle něj jeho mladší sestra Lena. Galluccio, který byl o poznání menší než Capone, se rovněž pohyboval v kriminálním prostředí.
Capone se k dívce naklonil a pronesl větu, která by dnes lichotku nepřipomínala ani vzdáleně: „Zlato, máš hezkej zadek, a myslím to jako kompliment.“
Tak alespoň osudná slova po letech novinářům převyprávěl sám Galluccio.
Tři rány ostrým nožem
Galluccia se nevhodná slova dotkla, přece jen šlo o jeho mladší sestru a její čest. Vstal a Al Caponeho udeřil. Začala strkanice, ve které padaly další rány.
Nakonec Galluccio vytáhl nůž a třikrát sekl Al Caponeho přes levou tvář a krk. Podle vlastního vyprávění mířil na krkavici, jenže pokaždé minul. Pak popadl sestru za ruku a utekl.
Omluva místo pomsty
Al Caponemu se rány zhojily, byť k jejich sešití byly zapotřebí desítky stehů. Jizvy mu ale zůstaly. Chtěl se pomstít, jenže porušil nepsané pravidlo podsvětí - urazil sestru jiného gangstera.
Spor se proto řešil na schůzce. Yale, majitel Harvard Inn, rozhodl, že žádná pomsta se konat nebude. Omlouvat se musel Al Capone, tedy ten, kdo odešel s rozřezanou tváří.
Pro mladíka s prudkou povahou to byla tvrdá lekce. Pochopil, že vztek se někdy musí spolknout. Galluccio podle svých pozdějších vzpomínek ještě dlouho čekal, jestli Al Capone dohodu neporuší. Svého činu ale nikdy nelitoval.
Válečný hrdina bez války
Al Capone brzy nato odešel do Chicaga. Tam se vypracoval na šéfa zločinecké organizace Chicago Outfit. Harvard Inn mezitím přestal existovat, v lednu 1925 ho podle serveru Chowhound zničil požár. Jizvy na Caponeho tváři ale zůstaly.
Dokonce mu vynesly přezdívku Scarface (Zjizvená tvář), kterou nesnášel. Na fotografiích se natáčel pravou stranou, aby jizvy nebyly vidět. Když se ho někdo zeptal, tvrdil, že je má z války ve Francii.
S pravdou to nemělo nic společného. Nejznámější gangster Ameriky se prostě jen styděl za jizvy, které nevypovídaly o jeho odvaze, ale o prohrané rvačce v baru.
Nebylo to nakonec jinak?
Existují ale i pochybnosti o tom, jak přesně rvačka proběhla. Galluccio celý příběh převyprávěl v roce 1959 novináři Williamu Balsamovi a o rok později zemřel. Balsamo podle svých slov považoval tradovanou verzi zhruba z devadesáti procent za přesnou.
Badatelé webu My Al Capone Museum ale v dobových novinách našli jinou stopu. Al Capone byl podle nich pořezán v prosinci 1918 v brooklynské restauraci Coffee Pot, po rvačce, která začala na tanečním parketu. Galluccio navíc sice sestry měl, jenže ne tu, o které mluví tradovaná verze.
Legenda o bodyguardovi
Al Capone podle historky, která koluje internetem, prý později Galluccia zaměstnal jako svého bodyguarda, údajně za sto dolarů týdně. Jako pointa by to bylo dokonalé. Žádný z webů, které tuto informaci opakují, ale neuvádí, odkud čerpal. A naše rešerše na nic takového nepoukazují.
Jisté tak zůstává jen to, co je vidět na každé fotografii, na které se Al Capone nestihl otočit k fotoaparátu správnou stranou: Jizvy po jedné drzé větě, které ho štvaly až do smrti.
Další použité zdroje:
Laurence Bergreen: Al Capone a jeho doba, Prostor (1997)
Nigel Cawthorne: Historie mafie, Dobrovský (edice Knihy Omega, 2016)
