Článek
Purpurový gang z Detroitu
Purple Gang byl za prohibice nejobávanější partou detroitského podsvětí. Jeho jádro tvořili synové přistěhovalců z carského Ruska a Polska, většinou teenageři. Poznali se ve školském zařízení Bishop School, kde skončili v oddělení pro problémové žáky. V čele gangu stáli čtyři bratři Bernsteinovi, hlavní slovo měl Abe Bernstein.
Začínali tím, že kradli jídlo a drobné peníze. Brzy přešli k vydírání a ozbrojeným přepadením a dělali špinavou práci pro starší gangstery, kterým patřila firma Oakland Sugar House. Odtud první jméno party: Sugar House Gang.
Barva podle zkaženého masa?
Do historie organizovaného zločinu se ale nakonec zapsali pod jiným názvem, coby Purpurový gang. Podle historika Paula Kavieffa, autora monografie o gangu, si jméno nevybrali sami. Nenašel jedinou zmínku o Purpurovém gangu před rokem 1928 a tipuje, že název si vymysleli novináři. Členové gangu ho neměli rádi. Jeden z nich si v roce 1929 postěžoval, že ho ty řeči o „purpurových“ štvou, a ptal se, kdo s tím vůbec přišel.
Vysvětlení existuje několik. Nejslavnější je tato historka: Obchodník, kterého gangsteři kdysi okrádali, o nich prý řekl něco v tom smyslu, že jsou jako shnilé maso, mají divnou barvu a jsou úplně purpuroví.
Podle jiných verzí může za jméno stejně barevný svetr jednoho z členů nebo taxislužba Purple Line, které gang poskytoval ochranu. Ať už je pravda jakákoliv, faktem zůstává, že Purpurový gang patřil k nejobávanějším bandám Detroitu.
Masakr v domě Milaflores
Největším zlatým dolem pro gang se stala doba prohibice (1920–1933). Nelegální alkohol se brzy stal druhým největším byznysem ve městě hned po automobilech. Detroit totiž leží přes řeku od kanadského Windsoru a byl hlavním přístavem pašeráků.
Gang ale whisky většinou nekupoval. Jeho lidé přepadali pašeráky se zbraní v ruce, na řece i na zamrzlém jezeře St. Clair, a prostě jim kradli náklad.
Pohled na Detroit roku 1929. Purpurový gang v té době ovládal celé zdejší podsvětí.
V březnu 1927 vylákal noční telefonát tři jiné gangstery do jednoho z bytů domu Milaflores. Ani jeden to nepřežil. V detroitské válce gangů se tehdy poprvé střílelo samopalem Thompson a reportéři napočítali přes 110 děr po kulkách.
Jeden z napadených ještě dvacet hodin žil. Když se ho ptali, kdo střílel, řekl jen: „Ten samopal fungoval, víc si nepamatuju.“ Obviněn ale nebyl nikdo z Purpurového gangu, který za tzv. masakrem v domě Milaflores podle všeho stál.
Al Capone radši spolupracoval
Podle výše zmíněného historika Kavieffa přijel téhož roku do Detroitu Al Capone s plánem otevřít si tu pobočku. „Purpuroví hoši“ ho odmítli. Mafiánský boss se kvůli násilné pověsti gangu raději vyhnul krvavé válce a udělal z nich své dodavatele. Několik let od nich kupoval kanadskou whisky značky Old Log Cabin.
Policie byla na gang krátká. Když v roce 1928 stanulo třináct členů této zločinecké skupiny včetně šéfa Abeho Bernsteina před soudem za vydírání, všechny osvobodili. Svědci se báli promluvit.
Osudová chyba, nechali žít řidiče
Purpurový gang nakonec uvízl ve své vlastní pasti. Šestnáctého září 1931 vylákal do bytu v domě Collingwood Manor tři členy gangu, které podezíral ze zrady. Krátce po příchodu byli všichni mrtví. Vraždu naplánoval Raymond „Ray“ Bernstein.
S trojicí zavražděných ale přijel i řidič a toho gang nechal jít, protože se s Raymondem kamarádil. Byla to osudová chyba. Řidič na policii vypověděl, co viděl, a u soudu ukázal na vrahy. Raymond Bernstein a dva střelci dostali doživotí. Šéf detroitských detektivů prohlásil, že rozsudek kdysi mocnému Purpurovému gangu zlomil vaz a udělal tečku za více než pěti lety arogance a teroru.
Povraždili se navzájem
Purpurový gang se pak rozpadl zevnitř. „Zničili se sami, navzájem se povraždili kvůli sporům,“ shrnul to historik Kavieff v rozhovoru z roku 2000. Do roku 1935 bylo nejméně 18 členů po smrti a další ve vězení. Uvolněné místo zabrali sicilští gangsteři.
Raymond Bernstein vyšel z vězení až v roce 1964, po více než třiceti letech. Abe Bernstein, hlava gangu, dopadl lépe. Vlastnil podíly v kasinech v Miami a léta bydlel v luxusním apartmá detroitského hotelu Book-Cadillac. Tam v březnu 1968 také zemřel.
A co z Purpurového gangu zbylo do dnešních dnů? Snad jen zmínka v legendární písni Elvise Presleyho Jailhouse Rock z roku 1957. A jedna nezodpovězená otázka: Proč byl vlastně „purpurový“?
Baví vás temná tajemství z mafiánského podsvětí? Budu rád, když začnete sledovat můj profil Příběhy mafie, aby vám neunikl žádný další příběh o legendárních gangsterech, kmotrech a nejen o nich. Potěší i like nebo komentář.
