Článek
S/Ldr František Fajtl DFC – stíhací pilot
Pamětní plaketa Františka Fajtla v Parku letců RAF v Lounech
František Fajtl se narodil 20. srpna 1912 v Doníně u Loun. Absolvoval vojenskou akademii v Hranicích na Moravě. Cesta většiny těch, kteří volili odchod z Protektorátu Čechy a Morava probíhala podobně. Pokud zvolili cestu přes Polsko tak jako František, pokračovali dále do Francie, kde museli podepsat pětiletý závazek u cizinecké legie. Po vypuknutí války se utvořili československé legie a závazek pro Čechoslováky byl zrušen. Po kapitulaci Francie byli Čechoslováci evakuováni i do Anglie, kde začíná jejich služba u RAF.
František Fajtl byl stíhacím pilotem a jako první Čechoslovák, velel britské peruti. Byl vyznamenaný britským leteckým Záslužným křížem (DFC), což je nejvyšší letecké vyznamenání. Po skončení války se vrátil zpět do Československa, kde byl bohužel, tak jako většina těch, kteří bojovali na západě a nestihli emigrovat, perzekuován komunistickým režimem a 17 měsíců vězněn na Mírově.
František Fajtl je známý nejen díky svým úspěchům, kterých dosáhl ve službách RAF, ale také svými knihami, které napsal na základě vzpomínek svých, nebo svých přátel. I díky jeho spisovatelské činnosti o něm máme hodně informací. Jeho životní příběh je opravdu zajímavý a proto se jemu a jeho nejznámější knize Sestřelen budu věnovat v samostatném článku.
Pro úplnost jen dodám, že kromě DFC obdržel i několik dalších vyznamenání, mimo jiné i nejvyšší české státní vyznamenání Řád bílého lva. Zemřel v Praze 4. října 2006.
S/Ldr Václav Bergman DFC – stíhací pilot
Pamětní plaketa Václava Bergmana v Parku letců RAF v Lounech
Dalším stíhací pilot, který patří mezi ty známější byl Václav Bergman. Ten byl rodákem z malé obce Domoušice u Loun
Narodil se 27. srpna 1915. Studoval na reálném gymnáziu v Rakovníku a po složení maturitní zkoušky se v roce 1935 přihlásil k československému letectvu. Nejprve absolvoval školu pro důstojníky letectva v Prostějově a následně nastoupil na vojenskou akademii v Hranicích na Moravě.
Po okupaci volil odchod přes Polsko, do cizinecké legie a následně do Čs. legií ve Francii. Po její kapitulaci odplul do Anglie.
12. července 1940 byl přijat do RAF k 310. čs. stíhací peruti.
Během léta byl zapojen do bitvy o Británii, během níž byl 26. srpna 1940 byl zasažen a zraněn. Hořící stroj opustil na padáku. Pak následovalo několik jeho úspěšných sestřelů nepřátelských Messerschmittů.
Byl velitelem 310. a 313. čs. stíhací perutě. 31. ledna 1944 byl povýšen do hodnosti Squadron leader (velitel perutě) a obdržel vyznamenaný britským leteckým Záslužným křížem – DFC).
Sloužil ve štábních funkcích, vystudoval velitelský kurz na válečné škole v USA a na britské velitelské škole v Londýně. Po konci války se vrátil do Československa a vedl. 1. oddělení hlavního štábu letectva na Ministerstvu národní obrany. Po únoru 1948 sesazen. Kvůli očekávané perzekuci odešel s rodinou zpět do Anglie a 28. října 1948 opět vstoupil do RAF. Účastnil se i bojových misí za války v Koreji. Byl vyznamenaný již druhým leteckým Záslužným křížem. Kromě něj obdržel například i Francouzský válečný kříž, čtyři Československé válečné kříže, čtyři Československé medaile Za chrabrost před nepřítelem a spoustu dalších.
Zemřel 31. prosince 2002 v Dumbartonu ve Skotsku. Na jeho rodném domě v Domoušicích je umístěna pamětní deska.
S/Ldr Bohuslav Kimlička – stíhací pilot
Pamětní plaketa Bohuslava Kimličky v Parku letců RAF v Lounech
Narodil se 19. září 1915 v Lounech. Jeho rodiči byli Rudolf Kimlička, který pracoval jako kotlář u státních drah a Marie (rozená Johnová).
Vystudoval vojenskou akademii a po okupaci odchází za hranice jako jeden z prvních. V Olomouci, kde před demobilizací sloužil se dohodl s dalšími přáteli a 11. července 1939 přešel hranice do Polska. Spolu s ním odešel Otakar Korec, který skupinu vedl, Bedřich Dvořák, František Fajtl a Rudolf Fiala. Jeho následující cesta je tedy totožná s Františkem Fajtlem, takže odchod z Polska od Francie a vstup do cizinecké legie. Po kapitulaci Francie evakuace do Anglie.
Když dorazil do Anglie vznikla právě 310. čs. stíhací peruť, ke které byl zařazen na pozici stíhacího pilota. Krátce působil i u 312. čs. stíhací perutě a 313. čs. stíhací perutě, které dokonce od října 1942 do ledna 1943 velel. Po něm velení 313. čs. stíhací perutě převzal Václav Bergman.
V své knize František Fajtl vzpomíná, že po jeho návratu do Anglie, po tom, co byl sestřelen ho za Lounský kraj přivítali právě Bohuslav Kimlička a Václav Bergman.
V lednu 1944 přešel na inspektorát čs. letectva v Londýně. Během působení v Anglii se seznámil s Joyce Joan Foster, se kterou se 16. prosince 1944 oženil.
V srpnu 1945 se s rodinou vrátil do Československa, kde působil u letectva, ale po únoru 1948 se vrátil zpět do Anglie. Obdržel několik vyznamenání, pro příklad tři Československé válečné kříže, dvě Československé medaile Za chrabrost před nepřítelem a další.
Na jeho rodné domě v Lounech je umístěna pamětní deska a 7. června 1991 mu město Louny udělilo titul čestného občana. V ten samý den v Anglické vesnici Bembridge umírá.
F/Lt Miroslav Vild – radista
Pamětní plaketa Miroslava Vilda v Parku letců RAF v Lounech
O Miroslavu Vildovi jen krátce pro připomenutí, protože mu byl věnovaný celý článek z minulého týdne.
Narodil se 4. září 1915 v Lounech. Vystudoval školu pro důstojníky letectva v Prostějově a odešel mezi prvními za hranice přes Polsko, Francii až do Anglie. V RAF sloužil u 311. čs. bombardovací perutě. Důležité je připomenout jeho ohromné štěstí, když přežil leteckou nehodu. A co týče jeho působení v RAF, byl rekordmanem mezi československými letci s největším počtem operačních letů. A byl také jediným radistou, který obdržel nejvyšší letecké vyznamenání britských Záslužný kříž DFC.
Na jeho rodném domě v Lounech je umístěna pamětní deska. Zajímavostí je, že kousek od tohoto domu najdeme dům s pamětní deskou výše zmíněného Bohuslava Kimličky. Oba se narodili v Lounech v Jablonského ulici, opravdu pár metrů od sebe a když se podíváme na data narození. Je více než pravděpodobné, že se znali a byli přáteli a ač spolu hranice nepřešli, určitě o sobě věděli.
P/O Jaroslav Skutil – střelec
Pamětní plaketa Jaroslava Skutila v Parku letců RAF v Lounech
Narodil se 24. května 1910 v Lounech. Jeho rodiče byli Jaroslav Skutil, který pracoval jako strojvedoucí a Božena (rozená Heverová).
Působil jako střelec u 311. čs. bombardovací peruti. Zemřel během nehody 1. října 1940.
Spolu s ním zemřel i radiotelegrafista František Koukol, navigátor František Slovák. 2. pilot Oskar Valošek a britský instruktor Powis. Všichni bohužel uhořeli.
Padákem se zachránili Jaroslav Kula a Josef Němec.
Pravděpodobně se jednalo o nešťastnou událost. Posádka právě absolvovala cvičný let a vracela se na základnu kvůli špatnému počasí. Určení polohy a zaměření na mapě se pravděpodobně stalo příčinou sporu mezi Koukolem a Powisem. Není jasné co se přesně na palubě stalo, ale letadlo začalo hořet poté, co Powis nechtěně zmáčkl spoušť a vypálil světlici do podlahy. Po tom, co se letoun zřítil v plamenech do polí byla v troskách objevena otevřená schránka a mimo ní i samotná signální pistole, ze které bylo vystřeleno.
Nepostradatelný pozemní personál ve stínu letců
Znaky 312. a 313 stíhací perutě a 311. bombardovací perutě
Mimo letců byli důležitými i příslušníci pozemního personálu. Bez jejich práce byl piloti a ostatní, kteří se účastnili letů nemohli tak úspěšně zapsat do historie. Bohužel tito důležití pracovníci jsou trošku ve stínu všech těch oceněných pilotů, proto o jejich životě toho moc nevíme. V seznamech příslušníků RAF dokonce u některých není ani známo místo a datum úmrtí. I přes veškerá bádání a hledání v archivech se mi nepodařilo najít bližší údaje.
Vlastimil Weiss – zbrojíř
Pamětní plaketa Vlastimila Weisse v Parku letců RAF v Lounech
Narodil se 6. října 1917 v Lounech. Jeho rodiči byli Václav Weiss, který pracoval jako truhlář a Terezie (rozená Cikánková).
Působil u 312. čs. stíhací perutě jako zbrojíř. 1. června 1991 byl povýšen do hodnosti majora letectva in memoriam. Ale život po válce, ani datum a místo úmrtí není bohužel známo.
Cpl. Josef Škarda – mechanik
Pamětní plaketa Josefa Škardy v Parku letců RAF v Lounech
Narodil se 2. června 1909 v Lounech. Do RAF vstoupil 23. července 1940 a sloužil jako mechanik u 311. čs. bombardovací perutě.
Při bombardování letiště byl 7. září 1940 zraněn. Po propuštění z nemocnice nastoupil v 30. září 1940 k 2. signal school a 16. září 1943 byl přidělen do Československého depa. Ze zdravotních důvodů byl 17. března 1944 propuštěn. Ani u něj bohužel neznáme jeho další osudy.
F/Sgt. Karel Ševčík – mechanik
Pamětní plaketa Karla Ševčíka v Parku letců RAF v Lounech
Narodil se 10. července 1918 v Lounech. Jeho rodiči byli Eduard Ševčík, který pracoval jako zámečník u státních drah a Marcella (rozená Mechlová).
22. června 1939 se mu podařilo v nákladním vlaku dostat přes hranice do Polska. Pokračoval jako ostatní z Polska do Francie a 20. června do Anglie. V RAF působil u 311. čs. bombardovací peruti jako mechanik.
22. září se vrátil do Československa ale nikoliv do rodných Loun. Nastoupil k 24. leteckému pluku v Plzni-Borech, jako zbrojíř. Po únoru 1948 byl propuštěn z armády a vězněn na Mírově.
Obdržel několik vyznamenání, například Československý válečný kříž, Československou medaili Za chrabrost před nepřítelem, Československou medaili za zásluhy II. stupně.
Zemřel 5. prosince 1994 v Plzni.
Park letců RAF v Lounech
Park letců RAF v Lounech
V Lounech byl v roce 2022 přejmenovaný park, který dosud nesl název U Trati, na Park letců RAF. Tento park leží nedaleko od centra a spojuje přilehlé ulice, ve kterých se narodili někteří z výše uvedených letců. V parku byly postupně umístěny plakety se jmény a každá lavička je tak věnována jednomu z těchto odvážných mužů.
Zdroje:
Kniha: Sestřelen, František Fajtl, Naše Vojsko, 1969
Osud byl mým přítelem, Miroslav Vild (podle rukopisné pozůstalosti zpracoval František Fajtl), Naše vojsko, 1988
Publikace: Z Loun na křídla RAF, Jaroslav Tošner, nakl. Svobodný hlas, spol. s.r.o., 2015
