Článek
Po několika evropských špionážních filmech se v roce 1970 provdala za janovského rejdaře Alberta Cameliho, odešla ze světa filmu a svět ji dál připomínal hlavně jako ženu, kterou Bond našel v istanbulské hotelové posteli s černým obojkem na krku.
Ve filmu byla sovětská úřednice na konzulátu v Istanbulu. Měla nalákat Jamese Bonda do pasti, aniž by sama věděla, že ji neřídí Moskva, ale organizace SPECTRE. Bond si měl myslet, že krásná Tatiana Romanova chce přeběhnout na Západ a přivézt mu šifrovací zařízení Lektor.
Daniela Bianchi přitom nebyla Ruska, ale Italka z Říma. Anglicky mluvila se silným přízvukem, takže její hlas ve filmu nakonec nadabovala britská herečka Barbara Jefford.
Dcera plukovníka
Daniela Bianchi se narodila 31. ledna 1942 v Římě. Otec byl plukovník italské armády, rodina měla kořeny v oblasti Marche. Jako dívka studovala balet. Osm let trénovala pohyb a držení těla, které se jí později možná před kamerou hodila víc než velká herecká škola.
Nejdřív se prosadila jako modelka. V roce 1960 vyhrála titul Miss Universo Italia a v soutěži Miss Universe v Miami Beach skončila jako první vicemiss. Noviny si jí všimly i jako Miss Photogenic. To byl začátek její krátké cesty k filmu. Objevovala se v malých rolích a epizodách, než přišla nabídka, která rozhodla o všem.
Producenti druhé bondovky hledali ženu pro Tatianu Romanovu. Tehdy se mluvilo o „mladé Gretě Garbo“. Nakonec však vybrali italskou krásku z Miss Universe. Byla velmi mladá, výrazná a fotogenická. Přesně to Bond v roce 1963 potřeboval.
Srdečné pozdravy z Ruska byly druhým filmem série s Jamesem Bondem. Po Dr. No se producenti Albert R. Broccoli a Harry Saltzman vraceli se Seanem Connerym a potřebovali potvrdit, že z Bonda nebude jednorázový úspěch.
Příběh byl ze studené války, ale film se vyhnul tomu, aby hlavním protivníkem byl přímo Sovětský svaz. Zápletku posunul ke zločinecké organizaci SPECTRE. Tatiana Romanova je mladá žena, kterou Rosa Klebbová pošle na misi a namluví jí, že slouží své zemi. Má kontaktovat britskou rozvědku v Istanbulu. Má tvrdit, že se zamilovala do Bonda podle fotografie ze spisu. Má nabídnout Lektor a sama se stát návnadou.
Bond ji poprvé najde ve své hotelové posteli. Scéna je dodnes jednou z nejznámějších v celé sérii. Bianchi v ní nemusela říkat mnoho. Stačila tvář, klid, nervozita a zvláštní směs nevinnosti a účelové svůdnosti. Kamera věděla, co v ní má.
Právě tahle scéna se později používala při konkurzech na nové představitele Bonda. Nebyla jen o svádění. Byla to zkouška, jestli herec vedle ženy zvládne být nebezpečný, ironický, klidný a zároveň nepůsobit směšně.
Daniela Bianchi nebyla první Bond girl, kterou museli v anglické verzi nadabovat. U Ursuly Andress v Dr. No se stalo totéž. Producenti hledali tvář, charisma a filmovou přítomnost, hlas se dal přidat až ve střižně. Barbara Jefford dodala Romanovové angličtinu bez těžkého italského přízvuku.
Film měl premiéru v Londýně 10. října 1963. Bondova popularita rostla a Srdečné pozdravy z Ruska pomohly sérii stát se skutečným fenoménem. Pro Bianchi to byl vrchol filmové kariéry.
Krásná špionka
Po Bondovi nepřišla velká hollywoodská kariéra. Daniela Bianchi se vrátila hlavně do evropských filmů. Hrála v italských a francouzských snímcích, často v dobrodružných nebo špionážních zápletkách, které se snažily využít bondovskou módu šedesátých let.
Objevila se ve filmech jako Code Name: Tiger, Slalom, Special Mission Lady Chaplin nebo Requiem for a Secret Agent. V roce 1967 hrála také v parodii Operation Kid Brother, známé i jako OK Connery. Nebyl v ní Sean Connery, ale jeho mladší bratr Neil. Film si z bondovek bral zápletku, styl i tváře kolem nich, a Bianchi se tak znovu ocitla v prostředí světa, který ji proslavil.
Jenže něco takového herečku spíš drží ve škatulce, než aby ji z ní vytáhlo. Byla krásná, byla Bond girl, uměla hrát v béčkových filmech. Nějakou dobu to stačilo, ale pro dlouhou kariéru ne. Její poslední filmovou rolí byla The Last Chance (Scacco internazionale) z roku 1968. Pak se filmová dráha prakticky zastavila.
V roce 1970 se Daniela Bianchi provdala za Alberta Cameliho. Pocházel z janovského rejdařského prostředí a patřil k rodině spojené s lodní dopravou a obchodem s ropou. Po svatbě odešla z herectví. Měli syna Filippa.
Po konci filmové kariéry se na obrazovce objevila už jen výjimečně. V roce 2012 měla malou roli v italském dokumentu Noi non siamo come James Bond, v českém názvu Nic není jako James Bond.
Alberto Cameli zemřel v roce 2018. Italský tisk o něm psal jako o janovském rejdaři a podnikateli, jednom z lidí spojených s historií tamního rejdařství. V nekrolozích se zároveň připomínalo, že po sobě zanechal manželku Danielu Bianchi, herečku světové slávy, která hrála po boku Seana Conneryho ve filmu Srdečné pozdravy z Ruska. I po skoro padesáti letech ji veřejnost pořád nejvíc znala přes jednu bondovku.
Zdroje:
https://www.007.com/focus-week-tatiana-romanova/
https://www.007.com/the-films/from-russia-with-love/
https://www.007.com/focus-week-russia-love/
https://en.wikipedia.org/wiki/Daniela_Bianchi
https://www.italyonthisday.com/2021/01/Daniela-Bianchi-Italian-actress-Bond-girl.html
https://www.mi6-hq.com/sections/girls/bianchi.php3
https://www.themeditelegraph.com/it/shipping/shipowners/2018/03/17/news/e-morto-l-armatore-genovese-alberto-cameli-1.38085070
