Článek
„Chceme, abyste se s ním vyspala.“ Tahle věta zazněla v roce 1959 v Los Angeles. Pronesli ji muži napojení na americkou tajnou službu CIA. A byla určena mladé herečce Susan Cabotové. „On“ nebyl nikdo jiný než jordánský král Husajn. Bylo mu teprve třiadvacet let, do Spojených států přijel jednat o americké pomoci pro své království a podle odtajněných dokumentů CIA si přál, aby mu během pobytu někdo dělal společnost.
V jednom z dokumentů, které americká vláda zveřejnila až o šedesát let později, stojí doslova: „Zahraniční představitel si během své návštěvy Los Angeles obzvlášť přál ženskou společnost a bylo požádáno, aby byla učiněna vhodná opatření, která zajistí spokojenou návštěvu.“ Tou „vhodnou společností“ se stala Susan Cabotová. A podle stejných dokumentů byla mladým králem „docela okouzlená“.
Z jedné noci se stal vztah, který trval podle různých zdrojů několik let. A kdo by tehdy řekl, že z něj vzejde tragédie, o které bude jednou mluvit celá Amerika?
Traumatizovaná kráska
Susan Cabotová se narodila 9. července 1927 v Bostonu jako Harriet Pearl Shapirová. A dětství to bylo strašné. Otec rodinu opustil, matku odvezli do psychiatrické léčebny. Malá Harriet tak skončila v pěstounské péči. A tam ji čekalo peklo. Vystřídala osm pěstounských rodin, většinou v newyorském Bronxu, a podle životopisců v nich zažila citové i sexuální zneužívání. Trauma z dětství si nesla celý život.
Herečka Sean Youngová, která ji ztvárnila v divadelní hře Óda na Vosí ženu, to shrnula jednoduše: „Susan měla špatné dětství. Otec od rodiny odešel a matka skončila v ústavu pro choromyslné; to nebyl šťastný začátek.“
Přesto se z ní stala talentovaná a odhodlaná mladá žena. Kreslila ilustrace do dětských knížek a zpívala v newyorském klubu Village Barn. Byla drobná, měřila jen něco přes 157 centimetrů, ale měla výrazné tmavé oči a smyslný půvab. V roce 1947 se poprvé mihla na plátně jako komparzistka ve filmu Polibek smrti. A pak si jí všiml hledač talentů.
Po roli v dobrodružném filmu Na ostrově Samoa z roku 1950 dostala smlouvu u slavného studia Universal. A Susan Cabotová – tak si teď říkala – se rázem ocitla v Hollywoodu. Hrála ve westernech, po boku hvězd jako Audie Murphy, a v orientálních dobrodružných filmech. V roce 1952 natočila s mladým Tonym Curtisem a Piper Laurieovou film Syn Ali Baby. Universal ji obsazoval do rolí exotických krasavic, princezen a cikánek.
Taková byla tehdejší hollywoodská továrna na hvězdy. Studia měla herečky na dlouholetých smlouvách, určovala jim, jak se budou jmenovat, jak budou vypadat i v jakých rolích je diváci uvidí. Tmavovlasá Susan se tak stala „exotickou krasavicí“, i když vyrostla v Bronxu.
Jenže Susan to nebavilo. Chtěla hrát skutečné role, ne jen tančit v kostýmech a usmívat se do kamery. A tak od Universalu odešla, vrátila se do New Yorku a hrála divadlo. V polovině padesátých let se ale do filmu vrátila – a to k muži, kterého dnes celý svět zná jako krále béčkových filmů. K Rogeru Cormanovi.
Corman točil levně, rychle a s nadšením. Jeho filmy se promítaly v autokinech a na nočních představeních pro mladé diváky, kteří chtěli vidět monstra, motorkáře a mimozemšťany. Kritici se jim smáli, ale vydělávaly. A Cormanova „škola“ dala šanci řadě pozdějších hvězd – u něj začínali třeba Jack Nicholson, Martin Scorsese nebo Francis Ford Coppola. Za pár dní, s malými rozpočty a s herci, kteří byli ochotni dělat cokoliv. Susan Cabotová s ním natočila několik filmů – Sesterstvo, Válku satelitů, Kulometčíka Kellyho. A v roce 1959 přišel film, kvůli kterému ji milovníci starých hororů znají dodnes. Vosí žena.
Susan v něm hrála majitelku kosmetické firmy, která stárne a zoufale touží znovu vypadat mladě. Začne si proto píchat zázračné sérum vyrobené z mateří kašičky vos. Omládne – ale postupně se v noci mění v obludnou ženu s vosí hlavou, která zabíjí. Byl to typický Cormanův béčkový horor, natočený za pár týdnů, s maskou, která dnes působí spíš úsměvně. Dnes má Vosí žena kultovní status. Fanoušci starých hororů ji milují právě pro její naivní kouzlo a v roce 1995 vznikl dokonce televizní remake.
Jenže Vosí žena byla zároveň jedním z posledních filmů, ve kterých Susan Cabotová hrála. A ironie osudu je krutá. Film o ženě, která si píchá podivné hormony, aby změnila své tělo, jako by předpověděl tragédii, která ji o mnoho let později potkala.
V roce 1959, v době, kdy natočila Vosí ženu, přišel totiž do jejího života mladý král Husajn. Husajn byl na trůnu od svých sedmnácti let. Do čela malého pouštního království se postavil v roce 1952 poté, co jeho dědečka krále Abdulláha zastřelil atentátník a otce kvůli nemoci prohlásili za neschopného vládnout. Mladý, sportovní, okouzlující, vášnivý pilot a milovník rychlých aut. Pro Spojené státy byl důležitým spojencem na Blízkém východě – a CIA se ho snažila udržet v dobré náladě. Podle odtajněných dokumentů hrál při jejich seznámení roli i Robert Maheu, bývalý agent FBI a soukromý detektiv, který spolupracoval s CIA. Agenti pak pro tajné schůzky dokonce pronajali dům v Long Beach v New Yorku.
Pro Susan to musela být zvláštní situace. Na jedné straně okouzlující mladý král, luxus, tajné schůzky a pozornost, jakou žádná béčková herečka nečekala. Na druhé straně muži z tajné služby, kteří o všem rozhodovali a pro které byla jen nástrojem diplomacie.
Vztah krále a herečky trval podle různých zdrojů několik let. Susan prý od krále dostávala pravidelnou měsíční podporu. Když se v roce 1964 narodil Susanin syn Timothy, mnozí byli přesvědčeni, že otcem je právě Husajn. Oficiálně to ale nikdy potvrzeno nebylo.
Malý Timothy přišel na svět předčasně a od narození měl vážné zdravotní problémy. Trpěl záchvaty, měl poškozený mozek – a hlavně nerostl. Lékaři mu diagnostikovali nanismus, poruchu růstu způsobenou problémy s podvěskem mozkovým. A Susan udělala všechno, aby mu pomohla. Nechala ho léčit růstovými hormony, které byly v té době ještě experimentální. Podle obhajoby v pozdějším procesu šlo o léčbu, která mohla Timothyho psychicky silně ovlivnit.
Růstový hormon se tehdy nevyráběl uměle jako dnes. Získával se z podvěsků mozkových zemřelých lidí. V roce 1985 se ukázalo, že některé dávky byly nakažené vzácnou a smrtelnou nemocí mozku, Creutzfeldtovou-Jakobovou chorobou, a ve Spojených státech se jejich používání zastavilo. Na trh pak přišel hormon vyrobený synteticky. Kolik a jaké přípravky Timothy během let dostal, se už dnes přesně neví. Ale pochybnosti o tom, co mohly s jeho mozkem udělat, později sehrály u soudu důležitou roli.
V roce 1968 se Susan provdala za Michaela Romana a chlapec dostal jeho příjmení – Timothy Scott Roman. Manželství ale vydrželo jen do roku 1983. Pak zůstala Susan s Timothym sama. A svět, který kdysi znal její tvář z plakátů, na ni úplně zapomněl.
Král Husajn mezitím vládl Jordánsku dál. Oženil se celkem čtyřikrát, měl řadu dětí a stal se jedním z nejdéle vládnoucích panovníků 20. století. Zemřel v roce 1999. O herečce z Hollywoodu, se kterou kdysi trávil čas, nikdy veřejně nemluvil. Pro svět byl moudrým státníkem a mírotvorcem. Pro Susan zůstal vzpomínkou na krátký čas, kdy se její život na chvíli podobal pohádce.
Po Vosí ženě se Susan z filmového plátna prakticky vytratila. Velká kariéra se už nevrátila a ona sama se soustředila hlavně na syna a jeho nekonečnou léčbu. Hollywood si rychle našel nové tváře a béčkové hvězdy padesátých let upadly v zapomnění. Málokdo si vzpomněl, že ta drobná žena kdysi stála po boku Tonyho Curtise.
Herečka se postupně stáhla z veřejného života. Žila v domě v Encinu, v klidné čtvrti Los Angeles. Trpěla těžkými depresemi, úzkostmi a podivnými fobiemi. Měla sebevražedné myšlenky. Trauma z dětství, které celý život potlačovala, se vracelo. Peníze docházely, přátelé se vytratili a dům, který kdysi působil jako útulný domov, se proměnil v pevnost, ze které skoro nevycházela. Jediné, co ji drželo při životě, byl syn. Její psycholožka později vypověděla: „Říkala, že důvodem, proč žije, je její syn.“
Jenže dům, ve kterém spolu žili, se pomalu měnil v ruinu. Odpadky, špinavé prádlo, nepořádek všude. Tři hlídací psi zavření v jedné z ložnic. Zanedbaná zahrada, oprýskané zdi. Bývalá hollywoodská kráska žila jako zapomenutá poustevnice.
A pak přišel 10. prosinec 1986. Té noci přijeli záchranáři do domu v Encinu na zavolání. Na místě našli třiadvacetiletého Timothyho. Tvrdil jim, že ho napadl a omráčil vetřelec v kostýmu ninji, který možná ublížil i jeho matce. Susan Cabotová ležela v ložnici mrtvá. Bylo jí 59 let.
Policisté ale Timothymu jeho verzi od začátku nevěřili. „Zpočátku říkal, že to udělal lupič. Dal nám úplný popis toho lupiče, který vypadal jako ninja,“ vzpomínal detektiv losangeleské policie Joe Diglio. A záchranář John Beiner si všiml, že Timothyho zranění vůbec neodpovídají tomu, co popisuje. „Říkal, že byl omráčený, ale nevypadalo to, že by úder byl dost silný,“ uvedl.
Pro policii to od začátku vypadalo podivně. Žádné stopy po vloupání, žádné ukradené věci. Jen mrtvá žena v ložnici a vyděšený mladík s historkou o ninjovi, která zněla jako z laciného filmu – možná z jednoho z těch, ve kterých kdysi hrála jeho matka.
Za pár dní se Timothy přiznal. Matku zabil on – činkou na posilování. Byl zatčen a obviněn z vraždy druhého stupně. Hrozilo mu dlouholeté vězení.
U soudu pak vylíčil svou verzi té noci. Podle jeho výpovědi se matka v noci probudila s křikem, nepoznávala ho, volala svou dávno zemřelou matku a napadla ho činkou a skalpelem. Timothy jí podle svých slov činku vytrhl a v panice ji udeřil. Jestli to tak opravdu bylo, se už nikdy nedozvíme. Jediný další svědek události, Susan, byla mrtvá.
Obhajoba postavila celý případ na Timothyho zdravotním stavu. Tvrdila, že léky, které roky bral kvůli nanismu, mu mohly poškodit mozek a způsobit záchvaty agrese. Mluvilo se dokonce o možné nákaze vzácnou nemocí mozku, protože některé dřívější růstové hormony se vyráběly z lidských tkání.
První proces skončil bez rozsudku. Druhý vedla soudkyně Darlene Schemppová bez poroty. Nakonec obžalobu z vraždy snížila na zabití z nedbalosti. Timothy Roman byl uznán vinným a v listopadu 1989 odsouzen ke třem letům podmíněně. Ve vazbě už strávil dva a půl roku, které se mu započítaly. Musel také podstoupit psychiatrickou léčbu.
Soudkyně v odůvodnění zmínila i Susaninu dlouhodobou depresi a zhoršující se psychický stav. A nedokázala skrýt šok z toho, v jakých podmínkách hvězda kdysi zářivých plakátů žila. „Bylo nad mou představivost, že člověk s takovým úspěchem a slávou mohl žít v tak nepopsatelných podmínkách,“ řekla.
Jak pak žil Timothy dál, se veřejnost už příliš nedozvěděla. Vrátil se do anonymity. Mnoho lidí si dodnes klade otázku, jestli byl spíš pachatelem, nebo také obětí – nemocného těla, experimentální léčby a domova, ve kterém se pokazilo úplně všechno.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Susan_Cabot
https://allthatsinteresting.com/susan-cabot
https://www.newsweek.com/cia-files-reveal-jordans-king-hussein-had-child-jewish-hollywood-actress-779375
https://www.grunge.com/1239790/tragic-details-about-susan-cabots-1986-killing/
https://www.theatermania.com/news/interview-sean-young-talks-about-portraying-b-film-star-susan-cabot-in-ode-to-the-wasp-woman_1720741/
https://www.latimes.com/archives/la-xpm-1986-12-12-me-2620-story.html
https://www.latimes.com/archives/la-xpm-1989-10-11-me-58-story.html
https://www.latimes.com/archives/la-xpm-1989-11-30-me-347-story.html
https://www.upi.com/Archives/1989/11/29/Actress-Susan-Cabots-son-gets-probation-in-her-death/5166628318800/
