Článek
Dne 12. ledna 1967 v kalifornském Glendale pronesl smrtelně nemocný 73letý Dr. James Bedford svá poslední slova: „Je mi lépe,“ načež byl ve 13:15 oficiálně prohlášen za mrtvého. Jeho příběh tím ale neskončil.
Místo pohřbu totiž Bedfordovo tělo zamířilo do mrazicího tanku s kapalným dusíkem – stal se vůbec prvním člověkem v dějinách, který byl kryonicky zmrazen v naději na budoucí oživení. Uplynulo už skoro 60 let a Bedford dosud spočívá v kovové kapsli v Arizoně, kde čeká na svou „druhou šanci“.
Od profesora k průkopníkovi kryoniky
James Hiram Bedford se narodil roku 1893 v Pittsfield v Massachusetts. Už jako čtyřletý chlapec si poprvé sáhl na práh smrti – prodělal těžkou záškrtovou infekci, kterou jen zázrakem přežil. V dospělosti se přestěhoval do Kalifornie a vystudoval pedagogiku na UC Berkeley.
Stal se profesorem a odborníkem na pracovní poradenství. Ve volném čase rád cestoval a vyhledával dobrodružství – podnikl safari v Africe, procházel pralesy Jižní Ameriky a létal po Evropě. Když se pak ve svých sedmdesáti letech dozvěděl, že má nevyléčitelnou rakovinu ledvin s metastázemi, nehodlal se s koncem svého životního dobrodružství snadno smířit.
V 60. letech se v USA začínala objevovat myšlenka kryoniky – možnosti zmrazit lidské tělo po smrti a uchovat je, dokud věda nenajde způsob, jak jej znovu oživit. Tento vizionářský koncept zůstával krajně okrajový, přesto Bedford neváhal a začal shánět informace.
Obrátil se na nově vzniklou Kryonickou společnost Kalifornie (Cryonics Society of California), kterou vedl Robert Nelson – muž známý spíše jako televizní opravář než vědec. Nelson mu přislíbil, že jeho skupina dokáže požadované „prodloužení života“ zajistit.
„Volal opravdu mnohokrát,“ vzpomínal Nelson. Svou víru podpořil Bedford i finančně: ve své závěti vyčlenil 100 000 dolarů na kryonické účely, aby pokus o zmrazení a následnou péči o tělo byl zajištěn.
Den, kdy se čas zastavil
Když Bedford 12. ledna 1967 naposledy vydechl, byli kryoničtí specialisté v pohotovosti doslova u jeho lože. Věděli, že mají jen pár minut na zahájení procedury. Podle plánu dostali lékaři z Cryonics Society pouhých sedm minut od chvíle smrti, aby zavedli všechny nezbytné kroky pro kryonické uchování těla.
Ihned poté, co Dr. Renault Able v 13:15 konstatoval Bedfordův skon, byl pacient připojen na přístroj pro umělou plicní ventilaci, který měl nadále okysličovat mozek. Zároveň lékaři vstříkli do krevního oběhu roztok dimethylsulfoxidu (DMSO) smíchaný s Ringerovým roztokem, jenž nahradil krev a měl chránit orgány před poškozením mrazem.
Po této perfuzní fázi uložil tým tělo do kovové válcové kapsle vystlané ledem. Speciální kontejner – svým tvarem přezdívaný „termoska“ – zhotovil pro kryoniky výrobce paruk Ed Hope z Phoenixu. Kapsle s Bedfordem byla poté převezena pohřebním vozem z Los Angeles do provizorního skladovacího zařízení v Arizoně.
O několik dní později oznámila Kryonická společnost světu, že poprvé v historii byl člověk úspěšně zmrazen pomocí kapalného dusíku – připraven k oživení, až toho věda bude schopna.
Dobový tisk líčil Bedfordův zmrazený „posmrtný spánek“ s úžasem i nadsázkou. Deník Los Angeles Times poznamenal, že Bedford může ve svém úkrytu vydržet třeba 20 000 let, čekaje na vzkříšení. Vědecká obec však reagovala odměřeně.
Dr. John Lyman z UCLA označil celý projekt za „nesmírně naivní“ a „absurdní“ – při tak hlubokém zmrazení podle něj buňky popraskají a výsledkem bude něco jako „vyždímaný hadr“ místo živého organismu.
Podobně skeptický byl i Dr. Stanley Jacob z Oregonské univerzity, spolutvůrce DMSO: prohlásil, že Bedfordovy prostředky přišly vniveč, protože současnými metodami není možné to, oč se pokoušejí. „Jakmile je ten člověk zmrazen, je mrtvý a už se nevrátí,“ řekl Jacob reportérům. Také personál hospice nesl Bedfordovo rozhodnutí nelibě – jedna ze sester poznamenala, že „nesmrtelnost může dávat jedině Bůh“.
Naopak komunity okolo kryoniky Bedfordův odvážný krok oslavovaly. Nadšenci ho nazývali prvním „kryonautem“ a novodobým průkopníkem na cestě k možnému překonání smrti.
Nejistá pouť Bedfordova těla
Nadšení ze senzace prvního zmrazeného člověka však brzy narazilo na realitu: zajistit dlouhodobé udržování těla při teplotě kapalného dusíku (−196 °C) se ukázalo být logisticky i finančně mimořádně náročné. Provizorní operace vedená Robertem Nelsonem nebyla udržitelná – o několik let později postihl kryoniku skandál, když v důsledku zanedbání skončilo rozmrazením devíti uložených těl. Tento incident vešel ve známost jako chatsworthská tragédie.
Bedford tomuto osudu unikl. Už šest dní po svém zmrazení byl z iniciativy rodiny převezen z Kalifornie do zařízení Cryo-Care v Phoenixu, takže se ocitl mimo dosah problémů Nelsonovy skupiny. Zde bylo jeho tělo trvale uloženo do kapalného dusíku a mělo pokračovat ve své „cestě časem“ vstříc nejisté budoucnosti.
Koncem 60. let se situace zdála stabilizovaná, ale v dalších letech nastaly nové potíže. Kolem roku 1970 přestala Bedfordova původní kryokapsle spolehlivě fungovat – údajně jediným způsobem, jak ověřit chlazení, bylo sledovat, zda se na stěnách tvoří námraza. Bedford musel být přemístěn do jiného úložiště.
Ani to však nevydrželo dlouho: roku 1976 provozovatelé dalšího zařízení oznámili, že nejsou schopni pokračovat v údržbě zmrazeného těla. Hrozilo, že Bedfordův experiment bude ukončen. Jeho syn Norman Bedford se proto rozhodl jednat na vlastní pěst – doslova. Naložil otcovu kovovou schránku do půjčené stěhovací dodávky a odvezl ji do komerční kryonické firmy v Emeryville u San Francisca.
Mezitím se rodina potýkala s právními spory a rostoucí zátěží nákladů. Celý Bedfordův fond 100 000 $ padl na financování dosavadní péče a ještě vyšší částku museli jeho manželka a syn vynaložit na soudní obranu – jiní příbuzní totiž právně napadli jak závěť, tak samotné uchovávání těla, které jim přišlo nepřijatelné.
Frustrováni drahými službami firem se Norman a jeho matka Ruby rozhodli po roce 1977 přerušit spolupráci s poskytovateli kryoslužeb a uchovávat Bedforda svépomocí. Pronajali si malý prostor ve skladišti v jižní Kalifornii a umístili tam Bedfordův mrazicí kontejner. Kapalný dusík do něj pravidelně doplňovali vlastními silami. Takto dokázali udržet tělo dalších několik let.
Nový domov v mrazicím tanku
Roku 1982, po smrti Bedfordovy manželky Ruby, se rodina rozhodla předat starost o kryokapsli profesionálům. Oslovili neziskovou organizaci Alcor Life Extension Foundation, která byla tehdy malou, ale rostoucí společností specializovanou na kryoniku. Alcor souhlasil a převzal Bedfordovo tělo do své péče.
Jeden z ředitelů Alcoru, biolog Jerry Leaf, dokonce zařídil zvláštní financování: sjednal si vlastní životní pojistku, z níž výtěžek byl určen na pokrytí Bedfordových nákladů – tak silně si kryonici tohoto prvního „pacienta“ cenili. V té době už v Alcoru věřili, že s lepší technikou a stabilním zázemím dokážou udržet Bedforda neporušeného, dokud nenastane kýžený pokrok vědy.
Dne 25. května 1991 – po 24 letech od původního zmrazení – přikročili odborníci Alcoru k odvážnému kroku: otevřeli Bedfordův starý kryostat, aby jeho tělo zkontrolovali a přesunuli do nového, moderního víceúčelového tanku. Pod tlakem kapalného dusíku, který kapsli celý obklopoval, provedli krátkou externí prohlídku těla.
Některé nálezy byly pochmurné: kůže na krku a horní části hrudníku byla tmavě zabarvená a zřejmě zanícená, nosní chrupavka se vlivem mrazu zhroutila a na hrudi byly patrné praskliny v tkáních. Šlo o důsledky předchozích manipulací – Bedford byl za uplynulá desetiletí několikrát přenášen a teplota jeho těla kolísala mezi −196 °C a „mírnějším“ −79 °C (teplotou suchého ledu) při převozech.
Povrchové poškození tedy nebylo překvapivé. Důležité bylo, že hlubší struktury zůstaly nedotčeny. Vyšetření potvrdilo, že Bedfordovo tělo se nikdy neprohřálo nad bod mrazu – po celou dobu zůstalo v hlubokém zmrazení a žádná jeho část nikdy úplně nerozmrzla. To znamenalo, že mozek a orgány mají stále stejný stav jako v okamžiku, kdy byly před desítkami let zakonzervovány.
Pro tým Alcoru, který se obával mnohem horších škod, byl tento výsledek nesmírnou úlevou. Dnes, po více než půlstoletí, zůstává James Bedford v kryogenním spánku. Jeho tělo je uchováváno v areálu Alcoru ve Scottsdale v Arizoně. V celém světě od té doby podstoupilo kryonickou konzervaci zhruba 300 dalších osob (ať už celých těl, nebo samostatných mozků) – vedle Alcoru je provádějí zařízení Cryonics Institute v Michiganu a ruský Kriorus. Dalších zhruba 3 000 lidí si prý tyto služby předem sjednalo pro případ své smrti. Žádný z nich však zatím neprošel finální fází – oživením.
Od časů Jamese Bedforda se kryonika technologicky posunula. Dnešní postupy využívají vitrifikaci (skelnatění) namísto jednoduchého zmrazení – tělo se napustí kryoprotektivními látkami, které nahradí vodu v buňkách, a teprve pak se zchlazuje na teploty hluboko pod bodem mrazu. Tím se dosáhne spíše ztuhnutí tkání než tvorby velkých ledových krystalů, jež buňky poškozují.
Vitrifikace se úspěšně používá k dlouhodobému uchování krevních buněk, embryí či spermatu. Přesto oživení vitrifikovaného lidského organismu zůstává pro vědu vzdálenou vyhlídkou. Optimističtější experti připouštějí, že to není vyloučeno – neodporuje to fyzikálním zákonům – avšak shodují se, že jde o nesmírně složitý úkol, který může být vyřešen až za mnoho desetiletí či století, pokud vůbec.
Mezi příznivci kryoniky však jméno James Bedford neupadlo v zapomnění. Datum 12. ledna označují jako „Bedford Day“, den, kdy se poprvé podařilo uvést člověka do kryogenního spánku. Bedford se pro ně stal symbolem naděje, že jednou se medicína přece jen naučí opravovat dnes smrtelně poškozené orgány a navrátit život těm, kdo byli prozíraví a dali se včas zmrazit. Zatím však Bedford stále čeká – neporušený, v ledovém objetí tekutého dusíku.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/James_Bedford
https://www.sfgate.com/sfhistory/article/california-man-first-to-be-frozen-16770641.php
https://qz.com/883524/fifty-years-frozen-the-worlds-first-cryonically-preserved-humans-disturbing-journey-to-immortality
https://www.cryonicsarchive.org/library/bedford-suspension/
https://www.nbcnews.com/mach/innovation/preserving-bodies-deep-freeze-50-years-later-n707856
https://www.reddit.com/r/interestingasfuck/comments/s4hs34/mechanism_utilized_in_1967_to_cryofreeze_james/
https://www.cnet.com/science/cool-dude-james-bedford-has-been-cryonically-frozen-for-50-years/
