Článek
Jan Kašpar se narodil 20. května 1883 v Pardubicích. Vystudoval strojní inženýrství na pražské technice a už jako mladého muže ho přitahovaly motory, automobily a všechno, co se pohybovalo rychleji než člověk.
Spolu se svým bratrancem Eugenem Čihákem pracoval v automobilce Laurin & Klement. Když pak svět obletěla zpráva, že Francouz Louis Blériot v roce 1909 přeletěl Lamanšský průliv, oba propadli stejné představě: že by se do vzduchu mohli dostat i oni.
Vrátili se do Pardubic, sehnali řemeslníky a začali stavět vlastní letadlo. Jejich první konstrukce ale nevzlétla. Kašpar proto vsadil na osvědčenější cestu a objednal ve Francii letoun Blériot XI, typ, na kterém Blériot přeletěl kanál La Manche. Stroj s výrobním číslem 76 dorazil do Pardubic v dubnu 1910.
První úspěšný let
Pardubické okolí tehdy nevypadalo jako letiště. Na vojenském cvičišti, nedaleko místa dnešního nádraží, byly louky, bláto a otevřený prostor. Právě tam se 16. dubna 1910 Kašparův letoun skutečně odlepil od země.
Přeletěl asi dva kilometry ve výšce zhruba 20 až 25 metrů. Nešlo ještě o velkou výpravu ani o dlouhou cestu. Přesto byl tento okamžik zásadní: Kašpar se stal prvním Čechem, který na českém území prokazatelně uskutečnil úspěšný let letadlem těžším než vzduch.
O několik dní později už zvládl obletět pardubické cvičiště a 19. června 1910 předvedl první veřejný vzlet. Diváci tehdy nesledovali dokonale fungující dopravní prostředek. Dívali se na člověka, který seděl v otevřeném stroji, pod sebou měl motor, kolem sebe dřevo a dráty, a přesto se odhodlal vzlétnout.
Kašpar se nespokojil s krátkými lety kolem Pardubic. Postavil další letoun, dnes označovaný jako JK systém Blériot. Nebyla to prostá kopie francouzského stroje, ale konstrukce vycházející z typu Blériot XI, upravená podle Kašparových potřeb.
V roce 1911 do ní osadil vodou chlazený motor Daimler o výkonu 70 koní. To byla pro dálkový let důležitá změna. Dřívější motory byly nespolehlivé a hrozilo jejich přehřátí. Kašpar potřeboval stroj, který vydrží mnohem déle než několik minut nad pardubickým cvičištěm.
Dne 30. dubna 1911 podnikl zkušební let z Pardubic nad Chrudim a zpět. Ve výšce asi 400 metrů strávil ve vzduchu 24 minut a 23 sekund. Tentýž den s ním poprvé letěl cestující, jeho bratranec Eugen Čihák.
Právě tento zkušební den ukázal, že Kašparův stroj může obstát i mimo dohled pardubického letiště.
Let do Prahy
V sobotu 13. května 1911 bylo ještě brzy ráno, když Kašpar připravil letoun ke startu. Seděl v otevřeném stroji v jednoduchém proutěném sedadle, připomínajícím křeslo. Motor se rozběhl v 6:13 a stroj se vydal na západ. Kašpar neletěl podle map v dnešním smyslu, neměl kompasovou navigaci, rádio ani možnost požádat o pomoc.
Orientoval se především podle železniční trati, měst, řek a výrazných bodů v krajině. Pod ním ubíhala Přelouč, Kolín, Český Brod a pak Praha. Letěl nad poli, lesy a obcemi, které z výšky nemohly vypadat o mnoho větší než několik domů rozesetých mezi cestami.
Když se blížil k cíli, čekala ho mlha. Kašpar vystoupal přibližně do 800 metrů a hledal Vltavu, která mu měla ukázat cestu ke chuchelskému závodišti. V 7:47 tam úspěšně přistál.
Za 92 minut překonal 121 kilometrů. Šlo o první dálkový let v historii české aviatiky a o výkon, který tehdy vzbudil mimořádný zájem. Letadlo se během několika let proměnilo z technické kuriozity v nástroj války, dopravy i obchodu. Kašparův stroj však patřil ještě k době, kdy bylo každé delší překonání krajiny malým dobrodružstvím na hranici možností.
Podle pozdějších vyprávění byla jedním z důvodů, proč si Kašpar zvolil právě tento den, svatba známého v Praze. V populárních textech se objevuje jméno Jaroslava Langa, úředníka z pardubického Živnostenského inspektorátu.
Cestující Jaroslav Kalva
Kašpar na pražský let navázal dalšími pokusy. Dne 5. prosince 1911 přeletěl z Mělníka do Prahy-Chuchle s redaktorem listu Národní politika Jaroslavem Kalvou na palubě. Tento let se zapsal jako první dálkový přelet s cestujícím v českých zemích.
Stroj se tehdy začínal měnit z osobního dobrodružství v něco, co by jednou mohlo sloužit i druhým lidem. Kašpar tím ukázal, že letadlo nemusí nést jen pilota, ale také pasažéra.
Sláva ovšem netrvala dlouho. Kašpara stíhaly havárie, technické potíže i ztráty strojů. V roce 1912 už uskutečnil jen dvě veřejná vystoupení a po smrti otce v roce 1913 s létáním definitivně skončil.
Kašparův život po letecké slávě nebyl jednoduchý. Přišla první světová válka, změna poměrů i hospodářské potíže. Pokoušel se podnikat, mimo jiné jako spolumajitel parní pily, ale finanční situace se postupně zhoršovala.
Dne 2. března 1927 Jan Kašpar zemřel v Pardubicích. Bylo mu 43 let. Biografické prameny jeho smrt popisují jako sebevraždu v době těžkých osobních a finančních problémů.
Kašparův letoun JK systém Blériot věnoval už v roce 1913 tehdejšímu Technickému muzeu Království českého. Dnes je součástí sbírek Národního technického muzea v Praze.
V Pardubicích připomíná jeho jméno letiště, ulice, pamětní místa i každoroční Aviatická pouť. Existuje také létající replika jeho stroje, která ukazuje, jak neuvěřitelně odlišné bylo tehdejší létání od dnešního.
Pilot neseděl v uzavřené kabině, neměl přístroje ani ochranu před větrem. Seděl prakticky na konstrukci stroje a musel spoléhat na vlastní cit, odvahu a motor, který se mohl kdykoli zastavit.
Zdroje:
https://pardubice.rozhlas.cz/pred-110-lety-vzletl-jan-kaspar-ku-praze-letel-na-svatbu-8489273
https://pardubice.rozhlas.cz/zivotni-pribeh-aviatika-jana-kaspara-6673305
https://www.blesk.cz/clanek/regiony-praha-praha-volny-cas/448306/prvni-let-v-praze-uskutecnil-aviatik-kaspar-roku-1910-startoval-z-proseckych-luk.html
https://epochaplus.cz/zahadna-sebevrazda-vzal-si-letec-kaspar-zivot-kvuli-dluhum/
https://epochaplus.cz/lety-cechu-ktere-se-zapsaly-do-dejin/
https://www.ntm.cz/archiv-clanku/100-let-prvniho-dalkoveho-letu-vcechach
https://www.ntm.cz/o-muzeu/muzea-ntm/muzeum-dopravy/letecka-doprava
