Článek
Johanna „Magda“ Goebbelsová se narodila roku 1901 v Berlíně jako nemanželské dítě služebné Augusty Behrendové. Matka se pak provdala za zámožného židovského továrníka Richarda Friedländera, který nevlastní dceru miloval a dal jí své jméno.
Magda tak už v dětství poznala dva odlišné světy – přísnou katolickou výchovu (od pěti let studovala na internátu v klášterní škole) i židovskou kulturu svého otčíma. Byla inteligentní a ctižádostivá. Roku 1919 úspěšně odmaturovala na berlínském gymnáziu. V dospívání hledala duchovní inspiraci, zajímala se dokonce o buddhismus. Toužila však i po lesku aristokratického života.
Svatba z rozumu
V kupé vlaku na jaře 1920 se devatenáctiletá Magda seznámila s o dvacet let starším průmyslníkem Güntherem Quandtem, jedním z nejbohatších mužů Německa. Očarovala ho svým půvabem a bystrostí – a ona v něm viděla šanci vstoupit do vysněné vysoké společnosti. Už v lednu 1921 byla svatba.
Magda porodila syna Haralda a zdálo se, že našla štěstí. Manželství s výše postaveným mužem však brzy zhořklo. Konzervativní Quandt býval neustále zaneprázdněn prací a mladou manželku zanedbával. Magda se cítila sama v „zlaté kleci“ přepychu.
Po sedmi letech samoty a chladu našla lásku jinde. Navázala milostný poměr s přítelem z mládí Viktorem Arlosoroffem, charismatickým sionistickým aktivistou. Pod jeho vlivem dokonce nosila na klopě Davidovu hvězdu na podporu Židů a zvažovala odjezd s ním do Palestiny. Když se o tom dozvěděl Quandt, neovládl vztek.
Magdu i s malým synem doslova vyhodil z domu. Po rychlém rozvodu roku 1929 získala velkorysé odstupné, takže zůstala finančně zajištěná. Jako bohatá rozvedená žena se pak nějaký čas oddávala bujarému společenskému životu Berlína – plesy, večírky, ctitelé. Brzy ji však povrchní zábava omrzela a začala hledat nový smysl života.
Osudové setkání s nacismem
V roce 1930 Magdu zaujala rostoucí hvězda politiky jménem Adolf Hitler a jeho nacionálně socialistické hnutí. Zvědavost ji přivedla na mítink NSDAP v Berlíně, kde poprvé uslyšela plamenný projev dr. Josepha Goebbelse, Hitlerova blízkého spolupracovníka. Energický rétor ji naprosto uchvátil. Magda, dosud hladová po velké životní vášni, objevila nové poslání.
Vstoupila do NSDAP a začala pomáhat ve stranickém ústředí jako dobrovolnice. Právě tam se s Goebbelsem setkala osobně – a vzájemné zalíbení bylo okamžité. Ambiciózního muže z „lidových vrstev“ přitahovala půvabná a kultivovaná dáma z vyšší společnosti, ona v něm našla charismatického vizionáře. Jejich románek se rozhořel rychle a vášnivě.
Milostný vztah Magdy a Josepha však provázela žárlivost a napětí. Goebbels se nerad vzdával života plného milenek a Magda měla ještě otevřenou minulost s Arlosoroffem. Nakonec o jejich osudu rozhodl Adolf Hitler. Vůdce, který na oba milence silně působil, je považoval za ideální pár pro nový režim. Osobně je přesvědčil o výhodách sňatku ve službách strany.
Joseph Goebbels a Magda Quandtová se tedy vzali 19. prosince 1931, za svědectví samotného Hitlera. Magda tím získala výsadní postavení – stala se manželkou říšského ministra propagandy a neoficiální „první dámou“ nacistického Německa. Její židovský otčím Friedländer s ní ovšem po sňatku zklamaně přerušil veškeré styky.
První dáma Třetí říše
Ve třicátých letech zářila Magda Goebbelsová po boku svého manžela na vrcholu moci. Goebbelsovi obývali luxusní vilu v Berlíně, jezdili na rodinné sídlo u jezera a byli v úzkém kontaktu s Hitlerem. Magda se starala o domácí pohodu, hostila u nich nacistickou elitu a Hitler k nim často chodil jako přítel na návštěvu.
Svým šarmem a taktem si získala jeho zvláštní náklonnost – říkal jí galantně „madam“. Magda se stala vzorem německých žen: byla oddaná manželka a matka, která plnila svou roli v souladu s nacistickou ideologií.
Mezi lety 1932 a 1940 porodila Magda šest dětí – pět dcer a jednoho syna – a všechny jejich křestní jména začínala na písmeno H, údajně po Hitlerovi. V režimní propagandě byla rodina Goebbelsových prezentována jako ideální árijská rodina. Magda byla vždy upravená, elegantní, ale zároveň pečlivě vychovávala početné potomstvo. Za svůj příklad byla vyznamenána Zlatým křížem německé matky. V časopisech se objevovaly fotografie, na nichž Joseph pyšně pózuje s dětmi a Magda se usmívá jako strážkyně domácí pohody.
Realita už tak idylická nebyla. Josephovy časté zálety sice Magda mlčky snášela, ale v roce 1938 nastala krize, která její věrnost těžce zkoušela. Goebbels se vážně zamiloval do české herečky Lídy Baarové a váhal, zda neopustí rodinu. Zoufalá Magda se obrátila o pomoc na Hitlera. Ten reagoval zuřivě – milostný skandál ve vedení říše nepřipadal v úvahu.
Hitler milenku okamžitě vykázal a Goebbelsovi přikázal zůstat s rodinou. Joseph se podvolil a aféru ukončil. Navenek tak manželství pokračovalo dál, ale rána se už nezacelila. Magda v této zkoušce obětovala svou osobní hrdost vyššímu cíli – zachování dokonalého obrazu „říšské rodiny“ pro Hitlera a propagandu.
Jak se válka blížila ke konci, ztrácela Magda pevnou půdu pod nohama. Ve skrytu duše ji sžíral strach z pádu milovaného režimu. Trpěla depresemi a úzkostí, ale navenek se snažila působit neochvějně. Ještě v posledních měsících války dávala najevo fanatickou víru ve vítězství – nechala se dokonce vidět, jak v rámci totálního nasazení nastupuje jako dělnice do berlínské továrny, aby povzbudila ostatní Němky. V dubnu 1945, kdy Rudá armáda obklíčila Berlín, se Goebbelsovi rozhodli sdílet osud svého vůdce do konce.
Raději smrt než hanba
V polovině dubna 1945 se celá rodina Goebbelsových uchýlila do Führerova bunkru pod zahradou říšského kancléřství v Berlíně. Situace byla zoufalá. Hitler osobně nabízel Magdě možnost odletět z obklíčeného města – měl ji upřímně rád a nechtěl ji vidět zahynout.
Také Joseph naléhal, aby odjela i s dětmi do bezpečí. Magda však odmítla opustit vůdcovu blízkost. „Znáš svou matku – pro mě neexistovalo váhání,“ napsala v posledním dopise synu Haraldovi. Věřila, že její osud je navždy spojen s Hitlerovým.
Pod betonovým stropem bunkru trávili Goebbelsovi a jejich šest dětí poslední společné dny. Děti si zpočátku hrály v úzkých chodbách, ale postupně je ovládl strach z otřesů bomb. Dvanáctiletá Helga s tmavýma očima po otci už ledacos tušila, mladší Hilde (11), Helmut (9), Holde (8), Hedda (6) a nejmladší Heide (4) se bály a tiskly k matce.
30. dubna odpoledne spáchal Adolf Hitler ve svém bunkru sebevraždu. Pro Goebbelsovy tím nastal čas učinit strašné rozhodnutí. Byli odhodláni následovat vůdce na onen svět – ovšem nechtěli na něm zanechat své děti napospas „bolševické“ budoucnosti. Personál bunkru se jim v tom snažil zabránit.
Prvního května večer se však Magda pustila do nejděsivějšího úkolu svého života. Zavolala k sobě zubaře SS Helmuta Kunze, který v bunkru sloužil jako lékař, a sdělila mu, že je třeba „uspat“ šest malých pacientů navždy. Kunz v šoku odmítl – sám nedávno přišel o děti při náletu a nedokázal si představit, že by měl zabít další. Magda však trvala na svém. Tvrdila dokonce, že je to „příkaz samotného Führera“, aby lékaře zlomila. Pohrozila, že pokud nepomůže, je mrtvý muž. Pod touto pohrůžkou se zdrcený Kunz podvolil.
Krátce nato vešla Magda naposledy do ložnice k dětem. Šest sourozenců v sněhobílých nočních košilkách leželo poslušně v postýlkách a čekalo, co se bude dít. Magda se pokusila usmát. „Neboj se,“ tiše řekla nejstarší Helze a sklonila se k ní. „Pan doktor ti teď dá včeličku, kterou dostávají všechny hodné děti i vojáci.“ Byl to morfin – injekce silné uspávací látky. Magda se sebrala a opustila místnost, aby tu strašnou lež nemusela dál opakovat i ostatním. Helmut Kunz pak jedno po druhém dětem vstříkl morfium do tenkých paží. Za několik minut všechny upadly do hlubokého spánku.
Když byly děti omámené, vrátila se Magda do pokoje s ampulkami cyankáli v ruce. Nechtěla však tento hrůzný čin provést vlastníma rukama. Rozechvěle vyšla na chodbu a šeptem žádala Kunze: „Doktore, nemohu to udělat. Musíte to udělat vy.“ Ale Kunz jen zdrceně zavrtěl hlavou: „Já to nedokážu.“ Magda tedy přivolala druhého lékaře, mladého dr. Ludwiga Stumpfeggera z Hitlerova doprovodu, a naléhala, aby podal dětem jed on.
Ani Stumpfegger se k tomu neměl, dokud mu Kunz nevyhrožoval, že vše oznámí Goebbelsovi. Nakonec tedy Stumpfegger a Magda společně vstoupili do dětského pokoje a zavřeli za sebou dveře. Uvnitř se během několika minut stalo něco, co navždy zůstane symbolem zrůdnosti nacismu: Magda Goebbelsová (či snad Stumpfegger) rozdrtila ve spících ústech svých synů a dcer ampule s kyanidem. Když se dveře otevřely, pronesla k čekajícímu Kunzovi jedinou větu: „Je po všem.“
Asi o dvě hodiny později, ve 23 hodin, vyvedl Joseph Goebbels svoji manželku nahoru na dvůr říšského kancléřství. Poslední svědci je viděli, jak odcházejí ruku v ruce ke vchodu. Tam, na ponuré zahradě mezi troskami, Magda spolykala svou dávku jedu a Joseph si přiložil pistoli ke spánku.
Osobní strážci polili těla benzínem a zapálili je, aby je nepřítel nenašel. Druhého dne, 2. května 1945, pronikli do areálu sovětští vojáci. V podzemním bunkru objevili hrůzný obraz – šest těl krásných dětí, jako by jen spaly v řadě na postelích, a před vchodem dvě spálené mrtvoly dospělých.
Jméno Magdy Goebbelsové se stalo symbolem fanatické mateřské zrůdnosti. Žena, která byla svého času uctívána jako oddaná matka a první dáma nacistické říše, zabila své vlastní děti ve jménu poražené ideologie. Sama sobě namluvila, že jim tím prokazuje službu – „spasí“ je před životem ve světě bez Hitlera.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Magda_Goebbelsov%C3%A1
https://spartacus-educational.com/Magda_Goebbels.htm
https://cnn.iprima.cz/manzelka-goebbelse-magda-drive-nosila-davidovu-hvezdu-spolecne-zavrazdili-sve-deti-50859
https://www.dotyk.cz/magazin/magda-goebbels-vrazda-deti-30000202.html
https://www.novinky.cz/clanek/zena-styl-neresitelne-dilema-magdy-goebbelsove-175783
https://www.stoplusjednicka.cz/deti-vzala-s-sebou-byla-magda-goebbelsova-obet-doby-ci-kruta-vrazedkyne
https://www.ebsco.com/research-starters/biography/magda-goebbels
