Článek
Na počátku 60. let byl Skorpios jen nehostinný kus země v Jónském moři nedaleko Lefkady – skalnatý ostrov byl domovem několika koz a posetý keři. Když ho ale v roce 1963 koupil Aristotelés Onassis, tehdy už jeden z nejbohatších mužů světa, začala se psát nová kapitola legendy.
Onassis zaplatil pouhých 3,5 milionu drachem (v přepočtu na dnešní ceny asi 100 tisíc dolarů) a rozhodl se z pustého ostrova stvořit svou osobní Arcadii – ráj na zemi pro sebe, svou rodinu a vybranou společnost. Skorpios se takřka přes noc proměnil v symbol moci a bohatství, jaký neměl obdoby.
Onassis osobně dohlížel na rozsáhlé úpravy. Nechal na ostrov navézt stovky tun písku z ostrova Salamina, aby vytvořil dokonalé pláže. Z pevniny a okolních ostrovů přivezl přes 200 druhů stromů a rostlin, které nechal vysadit do dosud holé půdy. Terasovitě vybudoval zahrady plné květin, ovocných stromů a olivovníků.
Dokonce koupil kus horského pramene na sousedním ostrově, aby měl Skorpios vlastní zdroj vody. V zátoce na severní straně vybudoval malý přístav a přistávací molo pro svou slavnou jachtu Christina.
Postavil několik vil – jednu honosnou růžovou vilu pro sebe, další pro hosty – a také helipad, aby mohl přilétat přímo vrtulníkem. Ostrov Skorpios se stal soukromým královstvím: pečlivě udržovaným útočištěm, kde Onassis rozséval svůj sen o absolutní svobodě a luxusu.
Pro řeckého rejdaře měl Skorpios ještě jiný význam než jen okázalé bohatství. Byl to jeho úkryt před světem, místo, kde mohl být sám sebou – a také jeviště, na němž mohl inscenovat pompézní představení pro smetánku té doby. Onassis miloval společnost slavných a mocných, ale zároveň si úzkostlivě střežil své soukromí. Skorpios mu poskytoval obojí: byl to soukromý ráj i ostrov zábavy.
Skorpios se brzy stal pojmem. V 60. letech a na počátku 70. let hostil nejokázalejší večírky a setkání tehdejšího světa celebrit. Přijížděli sem státníci, filmové hvězdy, slavní umělci i královské rodiny – všichni okouzlení pozváním od „Zlatého Řeka“, jak Onassisovi přezdívali.
Ale jakmile se hosté rozjeli na svých jachtách pryč, ostrov opět patřil jen Onassisovi. Pro něj to bylo útočiště samoty. Jak později řekl jeden z jeho blízkých přátel, na Skorpiu byl Aristotelés nejšťastnější – a zároveň nejvíc sám. Možná už tehdy, v čase největší slávy, vrhal Skorpios i dlouhý stín osamění – stín, který měl Onassise v následujících letech dostihnout.
Jackie Kennedyová
Na podzim 1968 zažil Skorpios událost, která mu zajistila nesmrtelnost na titulních stránkách novin po celém světě. Dne 20. října 1968 se na ostrově konala svatba Aristotela Onassise s Jacqueline Kennedyovou – vdovou po zavražděném americkém prezidentovi Johnu F. Kennedym.
Jackie, zbožňovaná a truchlící bývalá první dáma Ameriky, a Ari Onassis, nemilosrdný a charismatický řecký miliardář – jejich svatba slibovala pohádku, ale přinesla i dilemata a střet odlišných světů.
Svatba to byla překvapivě intimní, téměř tajuplná. Obřadu se účastnilo jen asi 40 nejbližších hostů: Jackie přijela se svou sestrou Lee Radziwillovou, která jí šla za svědka, a s dětmi Caroline a Johnem Jr. Nevěsta oblékla jednoduché bílé šaty od Valentina, přes vlasy si přehodila krajkový závoj proti mrholení. V malé soukromé kapli uprostřed ostrova si Jacqueline Bouvier Kennedy a Aristotelés Sokrates Onassis vyměnili sliby při řeckém pravoslavném obřadu.
Fotografie zachytily Jackie s širokým úsměvem, jak si připíjí s novomanželem, zatímco okolo postávají celebrity a přátelé. Jen Onassisovy děti chyběly – dvacetiletý Alexandros a sedmnáctiletá Christina svatbu bojkotovali. Těžce nesli otcův vztah s Jackie, protože stále doufali v jeho návrat k jejich matce Tině Livanosové. Jackie pro ně byla vetřelec, kterému nemohli přijít na jméno.
Jackie Kennedyová Onassisová – od té chvíle známá světu jako Jackie O. – vstoupila na Skorpios jako nová paní domu, ale pohádková svatba měla i odvrácenou tvář. Američanka, zvyklá na pozornost médií, náhle poznala jiný druh izolace. Ostrov jí poskytoval klid od pronásledování, ale zároveň na něm byla daleko od všeho, co doposud znala.
Milovala sice zdejší klid a soukromí – ráda se koupala v azurové zátoce a slunila se na odlehlé pláži, kam téměř nikdo nechodil. Přesto ji paparazzi vypátrali: roku 1971 jeden bulvární fotograf pořídil teleobjektivem snímky nahé Jackie, jak leží na pláži na Skorpiu. Když se tyto choulostivé fotografie objevily v tisku, svět byl v šoku. Jackie však reagovala s typickým nadhledem: „Každý z nás je nahý, dokud si neobleče plavky,“ pronesla údajně s úsměvem.
Za zdmi růžové vily se ale odehrával náročnější psychologický souboj. Onassis byl zvyklý být neomezeným pánem, zatímco Jackie byla nezávislá a hrdá žena, která si s sebou nesla trauma z tragédie Kennedyů. Potřebovala bezpečí a finanční zázemí, které jí Onassis dal, on na oplátku získal partnerku světového formátu.
Onassis, 1967
Jenže soužití těchto silných osobností nebylo idylické. Onassis brzy poznal, že Jackie není submisivní Maria Callasová, která by čekala na každý jeho rozmar. Jackie si na ostrov dokonce pozvala slavného designéra Billyho Baldwina, aby přetvořil interiéry vily k obrazu svému – přejmenovala ji na Jackie’s Villa a vyzdobila podle svého vkusu.
Pro řeckého patriarchu Onassise to bylo těžko stravitelné sousto. I místní personál si všiml, že vzduch mezi manželi občas jiskřil napětím. Jackie se navíc musela potýkat s chladným odporem Onassisovy dcery Christiny, která ji otevřeně nesnášela a dávala jí za vinu, že odloudila otce od rodiny.
Prokletí rodiny Onassisů
Zdálo se, že Aristotelés Onassis dosáhl všeho, o čem snil – moci, bohatství, lásky slavné ženy. Jenže osud měl s dynastií Onassisů jiné plány. Jako by staré řecké bohyně pomsty seslaly na rod magnáta kletbu tragédie, která se naplnila právě zde, na milovaném ostrově Skorpios.
Dne 23. ledna 1973 postihla Onassise první zdrcující rána. Jeho jediný syn Alexandros, teprve 24letý, podlehl zraněním z letecké havárie. Den předtím Alexandros pilotoval (pouze jako pasažér, s instruktorem) malý hydroplán u Athén, když stroj náhle po startu ztratil vztlak a zřítil se k zemi.
Mladý Onassis byl vážně zraněn a navzdory veškeré péči o den později zemřel v nemocnici. Pro Aristotela Onassise to byl naprostý otřes. Když v New Yorku obdržel zprávu o synově nehodě, zhroutil se šokem na podlahu. Okamžitě letěl do Athén, povolal špičkové lékaře, ale nic z toho nepomohlo – jeho dědic byl pryč.
V té chvíli jako by pro něj ztratilo vše ostatní smysl. „Byla to rána, ze které se už nikdy nevzpamatoval,“ píší pamětníci. Onassis odmítal uvěřit, že šlo o nehodu – ve svém zoufalství obvinil snad všechny: americkou CIA, řeckou vojenskou juntu, ba dokonce svého obchodního rivala Stavrose Niarchose, že za pádem letadla stáli intrikáni a sabotáže.
Vypsal odměnu milion dolarů za odhalení „viníků“. Oficiální vyšetřování nakonec dospělo k závěru, že havárii způsobila špatně namontovaná část křídla, nic víc. Ale pro zlomeného otce to nic neznamenalo. Alexandros byl pryč a s ním i Onassisovy naděje na pokračování rodu. Skorpios, do té doby pulzující životem, náhle ztichl.
Onassis přežíval ještě dva roky, jako by ho na světě držela už jen setrvačnost. Zemřel 15. března 1975 v nemocnici u Paříže, ve věku 69 let, vyčerpán a zlomen. Jeho tělo bylo převezeno zpět na Skorpios a pohřbeno do rodinné hrobky vedle syna Alexandrose.
Po Ariho smrti se Skorpios dostal do rukou jeho dcery Christiny Onassisové. Christina, někdejší party princezna, která tu v mládí pořádala s bratrem vlastní plážové večírky pro děti světových elit, nyní ostrov zdědila spolu s obrovským rodinným jměním. Vztah Christiny s otcem byl komplikovaný – obzvlášť poté, co si vzal Jackie, kterou Christina nenáviděla.
Nyní, po otcově smrti, se stala poslední vládkyní Skorpia. A svérázná dědička neztrácela čas: okamžitě odstranila vše, co připomínalo Jackie. Interiéry „Jackiiny vily“ nechala přestavět, růžovou fasádu přemalovat, starý nábytek vyměnit. S radikálností sobě vlastní vymazala stopy nevítané macechy, jako by tím chtěla smazat část rodinné bolesti.
V 80. letech Christina ostrov znovu oživila. Po období smutku se na Skorpios vrátily večírky – ale byly jiné, divočejší a méně nevinné. Christina se v roce 1984 provdala za francouzského aristokrata Thierryho Roussela a spolu pozvali na ostrov novou generaci boháčů. Večířky teď byly slavné spíš skandály než noblesou.
Poslední rána osudu přišla v listopadu 1988. Christina Onassisová byla nalezena mrtvá ve vaně v domě své přítelkyně v Buenos Aires. Bylo jí pouhých 37 let. Oficiální příčina smrti: akutní plicní edém, srdeční selhání z nahromadění tekutiny na plicích.
Ale všichni tušili, že za tím byly roky vnitřních démonů – Christina od mládí trpěla depresemi, její osobní život byl bouřlivý: čtyři manželství, rozvody, dramatické výkyvy váhy, údajné užívání léků a drog. Zemřela osamělá, unavená životem plným peněz, ale chudým na štěstí. Její smrt uzavřela krvavou kapitolu rodiny Onassisů. Na Skorpiu museli vykopat třetí hrob.
Zůstala malá Athina (dcera Christiny), poslední potomek dynastie. Byly jí teprve tři roky, když přišla o matku. Athina byla vychovávána otcem Thierry Rousselem a svou švédskou nevlastní matkou daleko od Řecka – ve Francii, ve Švýcarsku, později v Brazílii. Řecky neuměla, řecké příbuzné téměř neznala. Na Skorpios zavítala jen párkrát jako dítě, a pak jednou v listopadu 1998, symbolicky deset let po matčině smrti.
Tím skončila jedna éra – éra, kdy Skorpios patřil Onassisovým a kdy tu tepalo srdce jejich rodu.
Nová princezna z Ruska
Dlouhé roky byl Skorpios pro svět nedotknutelnou relikvií – soukromým panstvím dědičky Athiny Onassisové, která o něj však nejevila zájem. Řekové ostrov stále vnímali jako součást národního mýtu, i když na něj nikdo cizí nesměl vkročit. O to větší šok přišel na jaře 2013. Athina Onassis ve svých 28 letech učinila rozhodnutí, které definitivně zpřetrhalo vazby Onassisů s Řeckem: prodala ostrov Skorpios dceři ruského oligarchy Dmitrije Rybolovleva.
Transakce měla pachuť znesvěcení rodové památky, ale zároveň odrážela tvrdou realitu: Athina, „chudá bohatá holka“, jak jí média přezdívala, neměla ke Skorpiu žádný citový vztah. Ostrov pro ni představoval jen finanční a administrativní přítěž – odhadovalo se, že na daních a údržbě zaplatila od dosažení plnoletosti už kolem 35 milionů eur.
A v době hluboké řecké finanční krize po roce 2010, kdy stát uvalil nové a nové daně na majetek bohatých, se i provoz soukromého ostrova prodražil. Athina, která byla vždy spíše pragmatická než sentimentální, usoudila, že Skorpios nepotřebuje. V minulých letech už ostatně rozprodala jiné části dědictví – sbírku matčiných šperků i rozsáhlý pozemek u Atén, kde stával rodinný dům Onassisů.
Emoční pouto k Řecku v ní nevypěstovala ani rodinná nadace nesoucí dědečkovo jméno – ta s ní naopak přerušila kontakty a veřejně kritizovala, že Athina neumí řecky a nezná řecké zvyky. Mladá Onassisová se zkrátka rozhodla střihnout rodové kořeny a jít dál po svém.
Novou majitelkou Skorpia se stala Ekaterina Rybolovlevová, tehdy 24letá dcera miliardáře Dmitrije Rybolovleva. Přesná suma obchodu nebyla oficiálně zveřejněna, ale odhady mluvily o částce okolo 100 až 150 milionů dolarů (v přepočtu přes 2,5 miliardy korun). Pro srovnání – Onassis kdysi zaplatil za ostrov pouhých 10 tisíc dolarů. Rybolovlev, pohádkově bohatý spoluvlastník těžařské společnosti Uralkali a majitel fotbalového klubu AS Monaco, koupil ostrov formálně jako dárek pro svou dceru.
Samotný prodej Skorpia provázely právní kličky a dohady. Aristotelés Onassis totiž ve své závěti stanovil, že ostrov nesmí být nikdy prodán mimo rodinu, pokud rodina bude schopna hradit jeho údržbu. Pokud by toho nebyla schopna, měla být Skorpios darován státu k užívání prezidentovi, nebo letecké společnosti Olympic Airways jako tábořiště pro děti zaměstnanců.
Athina rozhodně neměla hluboko do kapsy – její jmění se odhadovalo v řádu miliard – takže se okamžitě objevily otázky, zda prodej není porušením poslední vůle slavného magnáta. Řecký parlament interpeloval ministra financí a ten musel vysvětlovat, jak je možné, že se národní poklad ocitl v cizích rukou.
Nakonec se ukázalo, že právníci našli kličku: transakce byla formálně koncipována jako dlouhodobý pronájem (99 let) prostřednictvím trustu, takže technicky vzato Athina ostrov „neprodala“, jen pronajala na celé jedno století.
Tato finta uklidnila i úředníky – vláda prohlásila, že je vše v souladu se zákonem a v zájmu státu. Ostatně, Řecko v té době vítalo jakýkoli zahraniční kapitál. A tak nic nestálo v cestě tomu, aby si ruský miliardář a jeho dcera převzali vládu nad Skorpiem.
Na sklonku roku 2020, v době pandemie, získal Rybolovlev od řecké vlády klíčová povolení k proměně Skorpia v ultraluxusní resort. Plán zněl ambiciózně: investice 165 milionů eur, výstavba hotelového komplexu, několika luxusních vil, wellness centra, amfiteátru pod širým nebem, rozšíření přístavu pro superjachty a dokonce umělé jezero uprostřed ostrova. Celý projekt je označován jako VIP Exclusive Club – v podstatě soukromý klub miliardářů na ostrově.
Vláda to prezentovala jako strategickou investici, která přinese pracovní místa a prestiž. Ochránci přírody se sice ozvali – Skorpios patří do chráněné oblasti Natura 2000 – ale investor slíbil využít nejmodernější ekologické technologie a ostrov „nezničit“. Týden pobytu na Skorpiu by měl údajně vyjít zhruba na 1,2 milionu dolarů. Ano, čtete správně: za týden.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Skorpios
https://cs.wikipedia.org/wiki/Aristoteles_Onassis
https://www.theguardian.com/world/2013/apr/16/aristotle-onassis-heir-island-oligarch
https://greekreporter.com/2022/05/26/onassi-island-skorpios-turns-european-resort-billionaires/
https://www.reuters.com/article/world/russian-billionaires-daughter-buys-onassis-island-skorpios-idUSBRE93C0AA/
https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/europe/greece/10089477/Sale-of-Onassis-island-in-doubt.html
https://sothebysrealty.gr/blog/inside-scorpios/
https://www.mygreekodyssey.com/2016/09/15/the-mystery-island/
