Článek
Christian Devi Brando se narodil 11. května 1958 v Los Angeles jako první potomek Marlona Branda, charismatického herce a tehdejší vycházející hollywoodské hvězdy. Jeho matkou byla Anna Kashfi, exoticky vyhlížející britská herečka indického původu (vlastním jménem Joanne O’Callaghan).
Brando se s Kashfi seznámil v roce 1955, vzal si ji narychlo v roce 1958 poté, co otěhotněla, ale manželství vydrželo jen rok. Malý Christian tak přišel na svět do prostředí, které mělo daleko k rodinné idyle: rodiče se brzy rozvedli a místo láskyplného domova ho čekala dlouhá bitva o opatrovnictví mezi znepřátelenými exmanželi.
Následujících dvanáct let prožil Christian doslova v soudní síni. Marlon a Anna vedli vyčerpávající právní válku o syna, která zrcadlila jejich vlastní neshody a vznětlivé povahy. Anna Kashfi měla vážné problémy s alkoholem a drogami a trpěla nekontrolovanými výbuchy vzteku.
Na druhé straně ani Marlon Brando nebyl vzorem stabilního rodiče – byl neustále zaneprázdněn filmovými rolemi a proslul bouřlivým osobním životem. Christianova výchova tak z velké části spočívala na bedrech chův a služebnictva v hercově hollywoodské rezidenci. Hoch často svého otce téměř nevídal. Marlon byl pracovně na cestách nebo se věnoval dalším ženám a dětem, které postupně přiváděl na svět.
Do Brandovy domácnosti přicházely a odcházely milenky, přátelé i nevlastní sourozenci – slavný herec přiznal otcovství celkem jedenácti dětí a spekulovalo se, že jich může být ještě více. Christian vyrůstal ve stínu otcovy kolosální slávy, ale zároveň byl touto slávou do jisté míry přehlížen.
Marlon ho po rozvodu nakonec získal do své péče, když Christianovi bylo 13 let, ovšem sám přiznal, že jeho syn je tou dobou „jen jedna velká hromádka emočních poruch“. Nejdramatičtější epizodou Christianova dětství se stal únos. V březnu 1972 využila Anna Kashfi situace – Marlon byl právě v Evropě kvůli natáčení filmu Poslední tango v Paříži – a unesla syna přímo ze školy.
jako dítě s matkou
Odvezla Christiana do Mexika, kde jej svěřila skupině svých hippie známých s příslibem odměny 10 tisíc dolarů za to, že ho schovají. Jenže plán se zvrhl: když Anna nemohla zaplatit, ukryli hippies chlapce dokonce i před ní samotnou. Po několika dnech horečného pátrání najal zoufalý Marlon Brando soukromého detektiva Jaye J. Armese a malou armádu pátračů, kteří pročesávali mexický venkov.
Christiana nakonec objevili uprostřed noci – promrzlého, nemocného zápalem plic, jak živoří ve stanu uprostřed tábora cizích lidí. Šokovaný chlapec se vrátil zpátky k otci a Anna Kashfi skončila v poutech za únos. Tato událost na Christianovi zanechala hluboké trauma. Později se svěřil, že měl neustálý strach, že bude znovu unesen, a dokonce si začal pořizovat zbraně, aby se cítil v bezpečí.
Po únosu získal Marlon Brando nad synem plnou kontrolu. Christian nastoupil na internátní školu v Kalifornii, ale v prostředí přísné disciplíny a po letech emocionální nejistoty se nedokázal adaptovat. V šestnácti letech školu zanechal, propadl alkoholu a začal experimentovat s drogami, včetně LSD.
Marlon, vědom si synových potíží, se pokusil nabídnout mu jiný život mimo dosah hollywoodského pozlátka – dovolil Christianovi odstěhovat se k rodinným přátelům do odlehlého městečka Kalama ve státě Washington. Tam mu koupil srub u lesa, kam mladík jezdil pracovat se dřevem.
Zdálo se, že v klidném venkovském prostředí daleko od otcovy slávy by Christian konečně mohl najít vnitřní mír. On sám později říkal, že v lesích na severozápadě cítil větší klid než kdekoli jinde. Jenže démoni z minulosti ho následovali i tam.
Pod vlivem nevlastní sestry
Marlon Brando se mezitím na přelomu 70. a 80. let stal nejen hollywoodskou ikonou, ale i otcem řady dalších dětí. Jednou z nich byla Cheyenne Brando, Christianova půvabná nevlastní sestra z otcova vztahu s tahitskou herečkou Taritou Teriipaiaovou. Cheyenne se narodila roku 1970 a vyrůstala převážně s matkou na idylickém Tahiti, tisíce kilometrů daleko od chaosu Hollywoodu.
Marlon zprvu dceru chránil před „zkaženým“ životem v Americe a odmítal ji pouštět k sobě do Los Angeles. Jenže Cheyenne dospívala v problematickou mladou ženu i ve zdánlivém ráji – v dospívání ji vyhodili ze školy, propadla depresím a drogám. Přesto se z ní stala modelka s exotickým půvabem a v osmnácti letech poznala osudovou lásku: pohledného Daga Drolleta, syna vlivného tahitského politika.
V roce 1989, ve svých 19 letech, utrpěla Cheyenne těžkou autonehodu na Tahiti; zranění a jizvy v obličeji ještě zhoršily její křehký duševní stav. Krátce poté zjistila, že s Drolletem čeká dítě – a právě tehdy jí otec Marlon překvapivě nabídl, aby se i s partnerem přestěhovala do Los Angeles, do domu v sousedství jeho rezidence. Snad doufal, že tak bude mít dceru pod dohledem a rodina konečně najde alespoň zdání normálního společného života.
Na jaře 1990 tedy pobývala dvacetiletá Cheyenne v Los Angeles, osm měsíců těhotná a plná úzkostí. Christian Brando, který se tou dobou také zdržoval u otce v Beverly Hills, se s nevlastní sestrou znovu sblížil. Přestože byli sourozenci jen poloviční a v dětství vyrůstali odděleně, Christian k Cheyenne pocítil starší bratrskou náklonnost a ochranitelské instinkty.
Cheyenne byla křehká, náladová a zmítaná psychickými problémy – od mládí se u ní projevovaly těžké deprese a podle některých svědectví i schizofrenie. Christian v ní viděl především vystrašenou dívku, kterou musí bránit.
V polovině května 1990 se Dag Drollet přiletěl za Cheyenne podívat do Kalifornie. 16. května večer zašli Christian a Cheyenne společně na večeři do vyhlášené restaurace Musso & Frank Grill v Hollywoodu. Během večeře se Cheyenne Christianovi svěřila s tím, co ji podle jejích slov trápilo: tvrdila, že ji Dag bije. Byla rozrušená a líčila bratrovi hrůzné detaily, jak na ni údajně partner během těhotenství vztáhl ruku.
Netušil, že Cheyennin chatrný psychický stav může zkreslovat realitu. Té noci jí ale Christian uvěřil každé slovo. V hlavě mu znělo jediné: Dag ubližuje mé sestře a musí přestat.
Po návratu do Brandovy rezidence onoho osudného večera nabraly události tragický spád. Bylo kolem 23. hodiny, když opilý a rozhořčený Christian vzal z domu pistoli ráže .45 a vydal se konfrontovat Drolleta. Vešel do místnosti, kde Dag seděl na pohovce a díval se na televizi. Cheyenne mezitím byla ve vedlejší ložnici. Christian namířil na Daga zbraň a hlasitě ho obvinil, že bije těhotnou ženu. Požadoval, aby mu Dag všechno vysvětlil.
Co přesně se dělo v následujících sekundách, zůstane navždy předmětem dohadů – jisté je, že padl výstřel, který zasáhl Drolleta do hlavy. Drollet byl na místě mrtev.
Zločin a trest
Brzy dorazila policie a Christiana Branda zatkla pro podezření z vraždy. Případ se okamžitě stal mediální senzací. Kdekdo v Hollywoodu s morbidním zájmem sledoval, jak se rodina legendy stříbrného plátna zmítá ve skandálu zahrnujícím násilí, vášeň a smrt. Novinové titulky psaly o „prokletí rodu Brando“, bulvár spekuloval o tom, co přesně se stalo, a zda Marlon svého syna kryje či dokonce k činu nabádal.
Christian tvrdil, že Daga nechtěl zabít – prý chtěl jen vystřelit do stropu a vystrašit ho, aby už Cheyenne neublížil. „Nevlezl jsem do té místnosti s úmyslem zabít Daga Drolleta. Chtěl jsem ho jen vyděsit,“ vypověděl později. Také uvedl, že pistole údajně vypálila náhodou ve chvíli, kdy se ji Dag snažil vytrhnout z jeho ruky. „Prostě jsem tam seděl a díval se, jak z toho chlapa vyprchává život,“ popsal k osudné sekundě, kdy výstřel všechno změnil.
Klíčovou svědkyní celého incidentu mohla být Cheyenne – jen ona mohla potvrdit nebo vyvrátit, zda Dag byl skutečně násilník, či zda šlo o tragické nedorozumění. Jenže Cheyenne nepromluvila. Psychicky se zhroutila; krátce po Drolletově smrti porodila syna Tukiho, a pak se několikrát pokusila o sebevraždu. Marlon Brando, obávající se zřejmě o její zdraví i o to, že by u soudu mohla svojí výpovědí synovi spíše přitížit, zajistil, aby Cheyenne odcestovala pryč ze Spojených států.
Nejprve ji nechal odvézt na rodné Tahiti a poté do Evropy, kde byla umístěna na psychiatrickou kliniku ve Francii. Cheyenne odmítala svědčit a lékaři konstatovali, že její duševní stav je natolik vážný, že ji nelze považovat za způsobilou k výpovědi před soudem. Tím obžaloba přišla o zásadního očitého svědka.
Soudní drama vyvrcholilo v únoru 1991. Po měsících předběžných jednání a mediálních tanečků přistoupili prokurátoři na dohodu: Christian Brando nakonec přiznal vinu – ovšem ne z vraždy, nýbrž z trestného činu zabití. Přiznání bylo součástí dohody, díky níž se vyhnul procesu, který by mohl skončit i doživotním trestem
Soud vyměřil trest 10 let odnětí svobody, ale díky slušnému chování a okolnostem případu byl Christian nakonec propuštěn po necelých pěti letech výkonu trestu.
Během líčení se odehrála památná scéna, která odhalila skutečnou hloubku rodinné tragédie: Marlon Brando osobně stanul před soudem, aby svědčil na synovu obhajobu. Tehdy pronesl onen bolestný výrok, který obletěl svět: „Myslím, že jsem jako otec možná selhal.“ Při svém emotivním monologu před soudcem se rozplakal, naříkal, že kdyby býval věděl, jak být lepším otcem, udělal by to.
Tato kajícná zpověď hollywoodského titána byla pro cyničtější přihlížející dokonce jakýmsi vrcholem celého spektáklu – paradoxně působivějším než samotný rozsudek.
Christian nastoupil trest ve věznici California Men’s Colony v San Luis Obispo. Za mřížemi se choval slušně a vzorně plnil povinnosti – dokončil si středoškolské vzdělání, pracoval v dílně a většinu času se držel stranou konfliktů. Veřejnost na něj pozvolna zapomínala, zato Cheyenne dál zápasila se svými démony.
Ani úleva, že bratr nedostal maximální trest, ji neuchránila před propadem do temnot. Na Tahiti, kam se vrátila, trávila čas střídavě v psychiatrické léčebně a v dobrovolné izolaci. Diagnostikovali jí schizofrenii a deprese. Největší rána pro ni přišla, když jí soud kvůli její labilitě odebral malého synka Tukiho – chlapce svěřili do výchovy babičce z otcovy strany, tedy matce Daga Drolleta.
Pro zlomenou Cheyenne to byl poslední úder: v dubnu 1995, ve věku pouhých 25 let, spáchala ve svém pokoji sebevraždu oběšením.
Klid před bouří
Když byl Christian Brando v roce 1996 předčasně propuštěn na svobodu, vynasnažil se jeho otec poskytnout mu šanci na nový začátek daleko od Hollywoodu. Poslal ho zpět do poklidného městečka Kalama ve Washingtonu, kde Christian kdysi trávil mládí.
Zpočátku se zdálo, že izolace na venkově by mohla zafungovat. Christian pracoval jako dřevorubec, věnoval se uměleckému svařování a docházel na kurzy na místní komunitní univerzitě.
Jenže trauma z předešlých let a psychické potíže zdaleka nezmizely. Christian stále hojně pil alkohol, kouřil marihuanu a příležitostně bral kokain.
Samota a vnitřní běsi v odlehlém kraji ho naopak postupně svedly na ještě nebezpečnější cestu: podle přátel v průběhu let čím dál více propadal metamfetaminu.
Tento kdysi plachý syn slavného otce se tak stal jen dalším ztraceným mužem, který v zapadákově bojuje se závislostí a bludy. Marlon Brando v těch letech syna téměř nevídal – snad i proto, aby Christianovi dopřál klid, ale možná také proto, že si nevěděl rady, jak s ním navázat pevnější vztah.
Teprve po smrti Marlona Branda v červenci 2004 se Christian vrátil zpět do Los Angeles. Slavný herec zemřel ve věku 80 let na selhání plic způsobené fibrózou. Zanechal po sobě nemalý majetek a ještě větší rodinný zmatek.
O to trpčí překvapení přišlo vzápětí: krátce po otcově skonu dorazil Christianovi poštovní balík do zaměstnání v Kalamě. Udivený muž otevřel krabici a uvnitř našel část popela svého otce – rodina rozdělila Brandovy zpopelněné ostatky mezi blízké a Christian svůj díl obdržel chladnokrevně kurýrem FedEx.
11. ledna 2008 byl Christian Brando v kritickém stavu přijat do nemocnice Hollywood Presbyterian Medical Center v Los Angeles. Jeho plíce selhávaly podobně jako kdysi plíce jeho otce. Neměl ani zdravotní pojištění, ani miliony z otcova dědictví – přestože byl Marlonův nejstarší syn, ke jmění slavného otce se vinou právních tahanic a sporů správců závěti prakticky nedostal.
Christianův organismus, oslabený lety závislostí a stresů, už nedokázal bojovat. 26. ledna 2008 nad ránem Christian Brando zemřel, necelé čtyři roky po svém otci. Bylo mu 49 let.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Christian_Brando
https://www.latimes.com/archives/la-xpm-2008-jan-27-me-brando27-story.html
https://ew.com/article/1991/01/25/turbulent-life-marlon-brandos-children/
https://www.theguardian.com/lifeandstyle/2008/feb/24/familyandrelationships.marlonbrando
https://epochaplus.cz/otazniky-kolem-hollywoodskeho-velikana/
https://www.remindmagazine.com/article/34755/christian-brando-tragic-life-marlon-brando/
https://www.tvinsider.com/1212037/christian-brando-tragic-life-marlon-brando/
