Článek
Třeba odrážedlo. Těšila jsem se, až konečně budeme moci odložit kočárek a syn si pojede vedle mě idylicky po chodníku na odrážedle. Já budu v ruce držet hrnek s kávou, usmívat se na kolemjdoucí a pnout se pýchou, jak je moje dítko šikovné. Všechno bude zalité duhou a jednorožci.
Moudří už vědí, matky se mi smějí.
Náš poslední výlet vypadal asi následovně. Podotýkám, že syn zatím spíš žvatlá, ale pár slovíček, jako máma, táta nebo blbý už zvládl. Venku bylo skoro až jarní počasí, naplánovala jsem si cestu na hřiště na odrážedle, pak nějaká ta klouzačka a cesta zase zpět. Průměrnému člověku by cesta na hřiště trvala asi tak deset minut, možná i méně.
Sotva jsme ušli (nebo ujeli) prvních pět kroků, už to začalo:
„Blbý!“ (čti: moc do kopce!)
Odrážedlo jsem vzala a kus poponesla, syn celou dobu ukazoval na motorku, že chce sám. Situace s „blbý“ se opakovala asi pětkrát, než jsem to vzdala a fňukající dítě dovedla na kopec (čti: téměř rovinu).
„Blbý!“ (čti: moc z kopce!)
Hlavně klid. Sice pochybuju, že by se odrážedlo vůbec dokázalo rozjet, ale buď vděčná, že je opatrný. Lepší než ho lovit někde ze škarpy. Znovu nesu odrážedlo za nekončícího lamentování syna.
Konečně nasedá…
„Blbý!“ (čti: díra v zemi!)
Jasně, matka se opět ohne, aby pomohla odrážedlo vyprostit ze spáry v chodníku.
Dítě najednou zrychluje, nadšený výraz. Začínám si říkat, že už to nejhorší mám za sebou.
„Ještě!“ (čti: motorka v louži!)
Jediná louže široko daleko. Jak jinak. Mají děti nějaký speciální radar, aby každou louži našli? Nechápu prostě.
Následuje výlet k poklopu od kanálu.
„Blbý!“ (čti: zaseklé kolo!)
To je překvapení! Jasně, maminka pomůže, co kdyby chvilku jen stála a čuměla. Syn zatáčí ze stínu na osvětlenou ulici.
„Blbý!“ (čti: moc sluníčka!)
Jak dlouho tu už jsme? Tak hodinu? Letmá kontrola času mi odhalí, že neuběhlo ani patnáct minut a my hřiště ještě ani nevidíme. Jsem vyřízená, na pokraji nervového zhroucení a proklínám se, že jsem takhle idiotský nápad vůbec měla.
Pak se podívám do nadšených očí syna, který se urputně snaží posunout o další metr dál a vím, že tohle mě teď bude čekat každý den, kdy to alespoň trochu počasí dovolí.
