Článek
Od začátku války na Ukrajině žijeme v jiném světě. Padlo tabu ohledně přepisování státních hranic násilím a selhání tento pokus zavčasu potlačit a potrestat dál destabilizuje svět. Jestli se ale na stezku lidskoprávními ideály neředěného vydírání a dobývání pustí i Spojené státy americké, i v roce 2025 největší vojenská velmoc, ještě budeme možná s láskou vzpomínat na nýmandy typu Putina a Si Ťin-pchinga.
Je stále možné – ba pravděpodobné – že Trump je jen prostořeký tlučhuba, který se prostě svými výkřiky snaží získat pozornost. Představme si ale situaci, ve které Amerika opravdu odhazuje poslední zbytky proklamovaných demokratických ideálů, řečí o svobodě a rovnosti a rozhodne se plně využívat své vojenské a ekonomické síly.
Celní válka či Muskovy tweety (nebo snad ixy?), které nás pravděpodobně čekají, jsou jedna věc. Amerika bez skrupulí by však mohla zajít mnohem, mnohem dále. Stále ještě zcela dominuje světovým oceánům pomocí masivního námořnictva. Co kdyby například Dánové řekli k jakýmkoliv jednáním o grónské budoucnosti jasné „ne“ a Amerika reagovala zablokováním všech námořních tras a konfiskací dánských lodí, dokud vláda nezmění názor?
Poměrně nepředstavitelné? Ano. Realizovatelné? Naprosto. Co by s tím kdo udělal? Jediný, kdo by mohl zastavit prezidentovy agresivní ambice podporované servilní klikou republikánské strany, jsou Američané samotní. Bohužel, současná Amerika mi nepřipadá příliš idealisticky nastavená, a je možné, že by tleskala.
Představme si, že nad Dánskem v takové situaci Trump (či i časem jiný představitel USA) jednostranně vyhlásí embargo podobné tomu, kterému podléhá Rusko, jen s tím rozdílem, že jej opravdu bude vynucovat, nekompromisně a bez ohledu na zákony, a pokud by se snad nějaký stát pokoušel pomoci Dánům blokádu obcházet, zabavování obchodní flotily bude rozšířeno i na něj. A to jsme se ještě ani nezačali bavit o sféře technologií, kde Amerika jako mávnutím kouzelného proutku může své rivaly připravit třeba o přístup k GPS nebo Googlu.
Dost již fackování fiktivní verze Dánů, pojďme se na věc podívat obecněji. Do světa se evidentně vrací Realpolitik devatenáctého století, politika vycházející z nekompromisní imperiální reality – jsem mocnější, ty slabší, proto mě musíš poslouchat.
Je možné, že Donald Trump o něčem takovém opravdu uvažuje – zájem o Grónsko může směřovat k ovládnutí severních obchodních cest uvolňovaných ledem odtávajícím v důsledku globálních klimatických změn. Pokud by zároveň ovládal Panamu, šlo by o velký krok v úsilí zabránit v obchodu Číně a bez boje paralyzovat svého největšího rivala závislého na exportu.
Důležité je si uvědomit, že standard míru a svobodného obchodu, na který jsme si zvykli, je dějinná anomálie. Historicky vzato světu v devatenáctém a osmnáctém století vládla Británie, protože její loďstvo dokázalo zamordovat každého rivala a její armády dokázaly nespolupracujícím národům vysvětlit, za jakých podmínek se bude obchodovat. Podobně to před nimi dělali i Španělé.
Současná situace přející volnému obchodu a rovnoprávnosti menších států existovala pouze proto, že vyhovovala hlavnímu vítězi druhé světové války, USA. Jejich silná a moderní ekonomika prosperovala díky bezpečným oceánům a v otevřeném obchodě snadno konkurovala slabším partnerům. Nyní americkému byznysu dorostla konkurence, opět hlavně v podobě Číny, ale i nás, Evropské unie. Status quo se změnil.
Američané tedy ztratili motivaci hrát světového policistu. Pokud se rozhodnou stát světovým tyranem, těžko je někdo zastaví.
