Článek
Maloobchodní prodej tedy dlouhodobě klesá popřípadě např. v souvislosti s letošními Vánocemi jaksi nenaplňuje představy obchodníků a zejména pak nadnárodních obchodních řetězců. Jestliže se Česká republika jako jediná země EU dosud nedostala na předkovidovou úroveň, výmluvný pohled, že se na tom podílí i malospotřebitelský prodej, poskytuje ČSÚ ve srovnání stavu v říjnu 2023 oproti říjnu 2019: maloobchodní obrat bez automobilů zaznamenal celkový pokles o 5,6 %, prodej potravin pak pokles o 10 %, pohonné hmoty pokles o 3,7 %, rekreace pokles o 13,9 % a největší propad je uváděn pro prodej oděvů s poklesem ve výši 25 %. Není divu, že někteří z nás jsou ze současného ekonomického vývoje, a hlavně pak z jeho dopadu na domácnosti jaksi na prášky, a tak naopak obrat zahrnutý ČSÚ do kolonky zdraví zaznamenal ve stejném období nárůst o 12 %. Pokles prodeje se tedy dotkl i potravin. Konkrétně v roce 2022 poklesla naše roční spotřeba potravin o 39 kg na 739 kg.
Jelikož mj. i nemravně se chovajícím obchodním řetězcům jde na prvním místě o peníze, musíme počítat s dalším zdražením potravin.
Problém prvotně spočívá v nízké konkurenci v oblasti prodeje potravin, neboť tuto oblast prakticky z devadesáti procent ovládá oligopol osmi zahraničních obchodních řetězců: Lidl a Kaufland (vlastníkem obou je německá Schwarz-Gruppe), Albert (holandský Ahold), Tesco (britské Tesco), Penny Market a Billa (vlastníkem obou je německá REWE Group), Globus (německý holding Globus) a Norma (německá NORMA Group), tzn. pouhých šest vlastnických struktur ze tří západoevropských zemí.
Dalším problémem je, že v návaznosti na vypuknutí nákladové inflace vyvolané v roce 2021 ruskou agresí na Ukrajině a růstem cen energií se i tito dominantní hráči v oblasti prodeje potravin následně podíleli na vytváření byznysové inflaci, v rámci které dokázali i obchodníci drahé energie a další rostoucí náklady zcela přenést na spotřebitele, a hlavně pak navýšit svoje marže a zejména pak zisky, a to i přes pokles maloobchodního obratu.
I když německé řetězce Kaufland, Globus a Norma nemají dosud zveřejněny v obchodním rejstříku účetní uzávěrky za rok 2022, s ohledem na výsledky předchozích roků lze konstatovat, že ve výši obratu obchodních řetězců je na českém trhu pravděpodobně nadále jedničkou řetězec Lidl. Tomu se za rok 2022 zisk po zdanění oproti roku 2021 sice snížil o 6,5 % na 5 182 491 000 Kč (slovy pět miliard atd.), avšak mezi obchodními řetězci to byl zdaleka nejvyšší zisk. Pokud vezmeme do úvahy podíl zisku na tržbách, opět řetězec Lidl dosáhl nejlepšího výsledku ve výši 6,1 % (v roce 2021 to činilo 6,8 %).
S ohledem na neúplné údaje je otázkou, zda si řetězec Kaufland ze stejné obchodní skupiny jako Lidl udržel v roce 2022 na českém trhu druhé místo co se týče jak obratu, tak i zisku. A tak v neúplné tabulce je za rok 2022 prozatím na druhém místě řetězec Albert. Tomu při navýšení obratu oproti roku 2021 o 8,6 % vzrostl v roce 2022 zisk po zdanění o neskutečných 86,8 % na 1 977 862 000 Kč, což činí 3 % z jeho tržeb. Třetí je pak prozatím v neúplné tabulce pro rok 2022 řetězec Penny Market. I ten v roce 2022 rovněž dokázal kompenzovat míru inflace, jelikož se mu zvýšily tržby o 15 % (průměrná inflace v ČR byla v roce 2022 ve výši 15,1 %) a zejména pak navýšil zisk o 22 % na 1 153 346 000 Kč, tj. 2,4 % z jeho tržeb. Prozatím jako jediný v roce 2022 zaznamenal významný propad zisku řetězec Tesco, kterému se snížil zisk po zdanění sedmkrát na 113 milionu korun.
Prokazatelně se tak dominantní obchodní řetězce nemohou pouze vymlouvat na výrobce potravin. I nemravně se chovající obchodní řetězce si pomoci byznysové inflace uplatněné v rámci dynamicky rostoucích cen vykompenzovaly na trhu s potravinami předcházející hubenější kovidové roky a povětšinou si řádně namastily kapsu na úkor spotřebitelů a jejich peněženek. Zaklíná-li se vláda neoliberálními poučkami o neviditelné ruce trhu, potom spotřebitelé nezaznamenali, že by nějaký obchodní řetězec zkrachoval. Naopak řetězce plánují a budují nové prodejny, aby k „vysávání“ peněz z portmonek spotřebitelů měly více objektů. Tzn. více možností.
Z hlediska spotřebitelů je nejzávažnějším problémem, že ceny potravin vyhnané potravináři a obchodními řetězci pomoci byznysové inflace až do astronomických výšin se stávají novým cenovým standardem.
I když ve třetím čtvrtletí letošního roku ceny některých potravinářských komodit poněkud klesly, spotřebitelské ceny potravin, které sleduje ČSÚ (zhruba 80 potravin), byly v letošním říjnu oproti lednu 2022 o pětinu vyšší, tj. o 20 %. Například u cukru stoupla průměrná cena o 60 %, u vajec pak o 38 %, u chleba o 31 % a v případě mouky o 17 %. Ačkoliv např. cena obilí byla v roce 2023 nižší a určitý pokles zaznamenala v letošním roce i mouka (v maloobchodní síti z lednové průměrné ceny 22 Kč/kg na říjnovou cenu 17,60 Kč/kg), za chleba a další pečivo platíme stále stejně vysokou cenu.
Pro peněženky spotřebitelů je pak velkým strašákem, že takto svým způsobem i uměle vytvořené vysoké ceny se stávají novým cenovým standardem, tj. základem pro další zdražování, pokud vzrostou výrobcům a následně i obchodním řetězcům jejich vstupy (náklady). Přitom ceny dominantních řetězců významně ovlivňují i ceny zbývajících prodejců a od jejich cen se odvíjejí i ceny na farmářských trzích.
Co tedy čeká české spotřebitele v příštím roce?
K dokreslení finanční situace českých domácností je nutno vzít v potaz pravidelné prosincové zdražení jízdného ČD. Tentokrát o 9,5 %. Od prvního ledna na nás čeká zvýšení přímé platby za námi odebranou elektřinu. V podstatě se i tato dvě zdražení mohou týkat spotřebitelských nákladů na potraviny. U jízdného, pokud někdo využívá k nákupům hromadnou dopravu. A v případě dražší elektřiny zaplatíme více za provoz našich ledniček a mrazáků.
Na řadu z nás dopadne i zdražení dodávek tepla a teplé vody. A většinu občanů čekají i vyšší platby za vodné a stočné. Žádné dobré zprávy pro naše peněženky. A pokud v listopadu poklesla inflace na 7 % ze říjnové hodnoty 8,5 %, dostává inflace těmito, jakož i dalšími zdraženími impulsy, aby se případně opět zvyšovala. A aby těm, kteří ještě mají nějaké úspory, je nenasytně užírala.
Co se týče přímého prodeje potravin a nápojů, pak provozovatelé restaurací a hospod již avizovali, že pravděpodobně i ve vazbě na dominantní postavení obchodních řetězců nebudou ani čekat na nový rok a zvýší svoje ceny již v období vánoc a silvestra. Tím se v době, kdy očekávají spotřebitelskou vstřícnost k utrácení v jejich provozovnách, pokusí získat určitou finanční vatu. Pravděpodobně očekávají s ohledem, na již proběhlé či připravované zdražování potravin a nápojů další pokles návštěvnosti restaurací a hospod.
V samotné oblasti prodeje potravin ovládané osmi zahraničními řetězci bylo od vlády naivní si myslet, že řetězce promítnou celá tři procenta snížení DPH do cen. Zkušenosti a poučky říkají, že v tomto případě obchodníci polovinu snížení DPH promítnou do cen a polovinu si jaksi ponechají. Od vlády pak bylo vysloveně dětinské věřit řetězcům, že v návaznosti na snížení DPH nezdraží potraviny.
I s ohledem na avizované zvýšení cen ze strany některých zpracovatelů masa a mléka bude pro nás jaksi smutnou a nepříjemnou realitou zvýšení cen potravin v obchodních řetězcích o minimálně dopředu oznámených 10 až 15 %. Ačkoliv premiér při hodnocení dopadů zvýšení cen za elektřinu bral v potaz pouze naše budoucí platby za naše přímé odběry, bylo od počátku naprosto jisté, že právě občané nakonec zaplatí i navýšení cen za elektřinu výrobců, jakož i obchodníků, a to i v případě výroby a prodeje potravin. Navíc zvýšené náklady u výrobců můžou vést k propadu exportu, kdy opět spotřebitel je pro ně po ruce jako vděčný otloukánek, aby i toto zacáloval. V případě obchodních řetězců pak nelze vyloučit, že do zvýšení cen potravin promítnou i to, že jsme i při předvánočních nákupech neutratili tolik, kolik si jaksi naplánovali. Proč by tedy měly na naší omezené spotřebě tratit, když jim jde na prvním místě o peníze, a i tyto propady si můžou promítnout do svých cen.
Jaké mají možnosti spotřebitelé?
Od naší vlády toho moc neočekávejme. Ta si v tomto směru nejprve podřízla větev pod sebou zrušením EET, které jí mohlo poskytovat cenné analytické údaje i pro oblast prodeje potravin. Zrušení EET prosazované ODS bylo ve prospěch šedé ekonomiky a v době digitalizace na občany dopadlo mimo jiné tím, že řada provozoven odmítá platby kartou. Z hotových peněz se lépe vytvoří černé nezdaněné fondy než z finančních prostředků, které přistanou z našich karet na jejich účtech. Pak to vládě chybí v příjmech.
Jako hrubou chybu naší vlády lze považovat řešení cen za elektrickou energii, v důsledku, kterého jsme mezi státy OECD nejhorší, co se týče energetické inflace. Přitom dochází k dalšímu zdražování elektřiny, které v konečném účtování zaplatí obyvatelé a které se všemi důsledky povede i ke snížení konkurenceschopnosti českých výrobců. Není proto divu, že premiér a jeho ministři působí nejen dojmem slonů v porcelánu, ale i dojmem stébel rákosu klátících ve větru ze strany na stranu a nevěda proč. V okamžiku, kdy na krátké období poněkud zafungoval trh a došlo k určitému snížení cen potravin, je od členů vlády tristní až ubohé vydávat toto tržní snížení cen za úspěch svého poněkud chaotického vládnutí.
Co se týče samotných občanů, částečné řešení umožňuje nakupovat pomoci aplikace Kupi.cz či před nákupem pečlivě prostudovat reklamní letáky. Byť je to prozatím spíše utopie, zásadní krok k uplatnění hesla „Náš zákazník – náš pán!“ by mohlo zajistit postupné embargo jednotlivých obchodních řetězců. Tomu jedinému by asi jejich zahraniční vlastníci rozuměli, jelikož si ani v jedné ze svých provozoven peníze netisknou, ale nosí je tam zákazníci! A budou chovat tak, jak jim to i my zákazníci umožníme.
Veřejný rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky (justice.cz) (účetní uzávěrky za rok 2022 společností Lidl Česká republika v.o.s. – účetní uzávěrka k 28. 2. 2023; Penny Market s.r.o.; BILLA, spol. s r.o.; Tesco Stores ČR a.s.; Albert Česká republika, s.r.o.)
