Článek
Mikuláš Bek je ministrem školství od května 2023, tedy nemá za sebou ještě ani rok v čele resortu, přesto je mnohými velmi ostře kritizován a objevují se požadavky na jeho odvolání. Kritika nepřichází jen ze strany škol, odborů a opozice, ale také z řad koalice, dokonce i některých spolustraníků. To není pro ministra školství dobrá pozice.
V posledních týdnech největší kritika přichází v souvislosti s digitalizací přijímacích zkoušek a zejména se školským rozpočtem. Ředitelé škol se cítí podvedení, protože jim chybí peníze na platy nepedagogických pracovníků, které jsou dlouhodobě podfinancované a o svého ministra se nemohou opřít. Opakovaně totiž veřejně říká, že jim nerozumí. A v tom je možná zakopaný pes.
V úterý se na Seznam Médium objevil článek, kterým pan ministr vysvětluje situaci ohledně rozpočtu. Tedy nevysvětluje, spíše obhajuje sám sebe.
Čtenář se dozvídá, že vláda by měla najít prostředky a situaci uklidnit. S první částí nemohu než souhlasit, ale uklidnění jsem od počátku očekávala od svého ministra. Nepřišlo. Ve všech veřejných projevech opakovaně školy poslouchají, že on sám udělal sám maximum, že v podstatě všechno je v pořádku, že školství není jediná priorita vlády. O tom, že není jedinou prioritou, může mluvit předseda vlády, ale rozhodně ne ministr školství, protože právě pro něj by školství mělo být tou jedinou a hlavně nejdůležitější prioritou. To, že každý kousek rozpočtu bude v současné krizi předmětem dohadů, diskuzí a přetahování, je pochopitelné a jasné. Šetřit se musí, opasky je potřeba utáhnout a dát zemi dohromady. A právě ministr školství by měl být tím, kdo by měl vládě předkládat důvody, proč utahovat je v už tak podfinancovaném školství, je špatným krokem. Možná by se mu ani tak nepodařilo získat finance, ale rozhodně by měl důvěru svých lidí, jejich podporu a v neposlední řadě i jejich voličské hlasy, kterých ve školské veřejnosti není málo.
Ministr Bek se ohradil proti kritice Markéty Pekarové Adamové z TOP 09 i proti kritice hejtmana Jihočeského kraje Martina Kuby a vyjmenoval tři příčiny současné situace. Všechny tři opět ukazují na jeho obvyklou rétoriku - „Já (případně STAN) jsem se snažil, dělal jsem to dobře, ale chyby dělají ostatní.“
A tak se vysvětlování pomalu jako vždy mění na politickou přestřelku, ve které je nejen školský rozpočet tím posledním, o co tady jde. V přímém přenosu se vláda vzájemně napadá, pětikoalice se pomalu rozpadá a svojí velmi špatnou komunikací bohužel uvolní místo těm, proti kterým bojovali.
Ale zpět k ministrovi školství. K jeho třem příčinám současné situace by měl přidat ještě jednu, tu dle mého názoru velmi podstatnou. Vlastní způsob komunikace, protože to je příčina, která ho připravila o důvěru většiny ředitelů, učitelů a školské veřejnosti.
Mikuláš Bek není vidět ve školách, školkách ani jiných školských zařízeních. Nemluví s řediteli škol, s učiteli, neposlouchá je. Ve svých projevech je velmi často arogantní a veškerá jeho obhajoba je zaměřena na jeho vlastní osobu, na otázky neodpovídá přímo, často zmiňuje, že školy ho jen nepochopily, a ve chvílích, kdy mu dochází slova, začíná používat odborné termíny, kterým běžný člověk nerozumí, což ukázal například minulý týden v Otázkách Václava Moravce.
Školství potřebuje ministra, který za ně bude bojovat, a který jim rozumí. Měl by znát praxi všech typů škol a jejich potřeby, měl by si trvat na navýšení rozpočtu a nahlas říct, že 130% ve mzdách učitelů je pouze chiméra, kterou se neustále dráždí veřejnost, měl by si stát za tím, že podpora kvalitního školství je největší a nejlepší investicí do budoucna naší země, měl by být hrdý a poukazovat na to, co některé školy dokázaly a každý den dokazují. Pokud by tohle dělal, možná by nevybojoval 800 miliónů pro nepedagogické pracovníky, ale měl by důvěru a podporu, kterou pro své udržení se v pozici ministra školství potřebuje.
Zdroje:
https://medium.seznam.cz/clanek/mikulas-bek-rozpocet-skolstvi-vydali-jsme-se-delsi-zato-horsi-cestou-47331
