Článek
Insolvenční řízení vedené s Mikem Oganesjanem, známým jako MikeJePán, dospělo do další fáze. Insolvenční správkyně Lucie Foffová ve zprávě o splnění oddlužení uvedla, že dlužník zatajoval vysokou část svých příjmů přijímaných na účet u zahraniční banky. Takový postup hodnotí jako nepoctivý záměr.
Správkyně současně navrhla, aby soud rozhodl o splnění oddlužení, avšak nepřiznal Oganesjanovi osvobození od placení zbývajících pohledávek. Přihlášení věřitelé byli podle zprávy uspokojeni v plném rozsahu, částečně z příjmů dlužníka a následným plněním třetí osoby. Konečné rozhodnutí však náleží insolvenčnímu soudu. Podrobnosti obsahuje zpráva zveřejněná v insolvenčním rejstříku.
Zpráva správkyně není rozhodnutím o vině
Závěry insolvenční správkyně mohou být významným důkazním podkladem, samy o sobě však neprokazují spáchání trestného činu. Insolvenční řízení a trestní řízení sledují odlišné cíle a soud v každém z nich posuzuje jiné zákonné podmínky.
Podle informace zveřejněné organizací European Justice Organization v březnu 2026 mělo Okresní státní zastupitelství Praha-západ vrátit věc policii s pokynem k zahájení úkonů trestního řízení a k dalšímu prověřování. Jde o tvrzení této organizace o procesním postupu státního zastupitelství, nikoli o pravomocné rozhodnutí o vině. Zahájení úkonů trestního řízení navíc nelze zaměňovat se zahájením trestního stíhání konkrétní osoby. Informace EJO.
Kdy by mohlo jít o poškození věřitele
Jednou z právních kvalifikací, kterou by orgány činné v trestním řízení mohly posuzovat, je poškození věřitele podle § 222 trestního zákoníku. Tohoto trestného činu se může dopustit například dlužník, který zatajením, odstraněním nebo zcizením části svého majetku alespoň částečně zmaří uspokojení věřitele a způsobí tím škodu nikoli malou.
Samotné nepřiznání příjmu v insolvenčním řízení však k závěru o spáchání tohoto trestného činu automaticky nestačí. Muselo by být prokázáno zejména úmyslné jednání, alespoň částečné zmaření uspokojení věřitele, příčinná souvislost a škoda v zákonem požadované výši. Konkrétní právní kvalifikaci mohou určit pouze orgány činné v trestním řízení.
Pozdější úhrada pohledávek třetí osobou případnou trestní odpovědnost automaticky nevylučuje. Pro posouzení by bylo rozhodující, zda a kdy byly znaky trestného činu naplněny, případně zda jednání zůstalo pouze ve stadiu pokusu. Zároveň může následná úhrada ovlivnit hodnocení škody, následků jednání nebo ukládaného trestu.
Starší podmíněná odsouzení mohou hrát roli
Podle veřejně dostupných zpráv byl Oganesjan v minulosti pravomocně odsouzen k podmíněným trestům. Právní význam těchto odsouzení by závisel především na tom, zda by případný nový trestný čin byl spáchán během příslušné zkušební doby.
Ani pravomocné odsouzení za nový trestný čin by však neznamenalo automatickou „proměnu podmínky“. Podle § 83 trestního zákoníku rozhoduje o výkonu dříve podmíněně odloženého trestu příslušný soud. Ten posuzuje, zda odsouzený ve zkušební době vedl řádný život a splnil uložené podmínky.
Pokud soud dospěje k opačnému závěru, může rozhodnout, že se odložený trest vykoná. Zákon však ve výjimečných případech umožňuje ponechat podmíněné odsouzení v platnosti, prodloužit zkušební dobu, stanovit dohled nebo uložit další povinnosti a omezení.
Stanovisko Protikorupční linky
„Zpráva insolvenční správkyně představuje závažný podklad pro rozhodování insolvenčního soudu a může být významná také pro trestní prověřování. Nelze z ní však bez dalšího dovozovat, že Mike Oganesjan spáchal trestný čin. Takový závěr může po provedení dokazování učinit pouze trestní soud.
Pokud by však bylo pravomocně prokázáno, že během zkušební doby spáchal další trestný čin, mohl by příslušný soud rozhodovat také o výkonu jeho dříve podmíněně odloženého trestu.“
Protikorupcnilinka.cz
Hrozba nástupu do vězení proto není v této fázi právní jistotou. Je pouze jedním z možných následků dalšího vývoje, který by připadal v úvahu až po prokázání trestného činu a samostatném rozhodnutí příslušného soudu.
Do pravomocného rozhodnutí je nutné respektovat presumpci neviny.
