Článek
Soudní znalec Jiří Berger podle obžaloby propojil Jiřikovského se směnárníkem. Policii poté odmítl vypovídat s odkazem na možné trestní stíhání. Přesto dál působí jako znalec.
Role soudního znalce Jiřího Bergera v bitcoinové kauze kolem daru pro Ministerstvo spravedlnosti mohla být podle obžaloby širší, než by vyplývalo z pouhé technické asistence při otevření bitcoinové peněženky a následném převodu kryptoměny.
Obžaloba popisuje, že směnárník Martin Stránský se s programátorem Tomášem Jiřikovským a jeho advokátem Kárimem Titzem poprvé setkal poté, co jej oslovil právě znalec Jiří Berger. Berger se podle Stránského výpovědi ptal, zda by mohl zajistit směnu většího množství bitcoinů. Přibližně o dvě hodiny později už Berger, Stránský, Titz a Jiřikovský společně seděli v kavárně na pražském Zličíně.
Takový popis staví Bergerovu úlohu do jiného světla. Nešlo by pouze o technický úkon spojený s přístupem k zařízení či peněžence, ale podle obžaloby také o aktivní propojení držitele bitcoinů s člověkem, který měl pomoci kryptoměnu směnit.
Obžaloba popisuje i další Bergerovu roli
Státní zástupkyně v obžalobě uvádí, že prostřednictvím Bergera se podařilo obnovit přístup do notebooku a Tomáš Jiřikovský následně získal přístup k peněžence spojované s darknetovým tržištěm Nucleus Market.
Jiřikovský poté podle obžaloby uskutečnil dvanáct převodů celkem 1092 bitcoinů v tehdejší hodnotě zhruba 2,3 miliardy korun. O den později Berger převedl 468 bitcoinů určených jako dar do zapůjčené peněženky Ministerstva spravedlnosti.
Obžaloba zároveň upozorňuje na okolnost týkající se samotného notebooku. Podle ní Berger uvedl, že MacBook od Jiřikovského nepřevzal zapečetěný, přestože právě takový postup předtím sám jako znalec písemně navrhoval.
Žalobkyně také zmiňuje, že část bitcoinů byla převedena z jiné peněženky, která podle obžaloby nebyla odpovídajícím způsobem zachycena v notářském zápisu.
Při druhém výslechu odmítl vypovídat
Zvláštní pozornost vyvolává také další část obžaloby. Policie si podle ní Bergera pozvala k výslechu dvakrát.
Při prvním výslechu přečetl předem připravené prohlášení, v němž popsal okolnosti převodu bitcoinů na Ministerstvo spravedlnosti. Při druhém už výpověď odmítl.
Důvod obžaloba popisuje jednoznačně: Berger využil svého práva nevypovídat, protože by si výpovědí mohl způsobit nebezpečí trestního stíhání.
Je nutné dodat, že využití práva nevypovídat samo o sobě neznamená, že se dotyčný dopustil trestného činu. Jde o zákonné procesní právo. V případě soudního znalce, který svou odbornou autoritou může vstupovat i do dalších soudních či trestních řízení, však taková okolnost přirozeně otevírá otázku důvěry a potřeby jejího vysvětlení.
Jiří Berger následně odmítl odpovědět i na konkrétní otázky Seznam Zpráv.
Jiří Berger zavadí nový standard
Nadále působí jako znalec
Pozoruhodné přitom je, že Jiří Berger podle aktuálních veřejně dostupných údajů ve znalecké činnosti pokračuje. Na svém webu uvádí, že po složení zkoušek podle nového zákona o znalcích byl 14. května 2026 Ministerstvem spravedlnosti znovu jmenován znalcem. Uvádí mimo jiné obory informační a komunikační technologie, kybernetickou bezpečnost či platební systémy a systémy elektronických peněz.
To vytváří neobvyklou situaci: člověk, jehož jednání se objevuje v obžalobě jedné z největších politicko-ekonomických kauz posledních let a který při policejním výslechu využil práva nevypovídat kvůli riziku vlastního trestního stíhání, současně dál působí v profesi založené na odborné důvěryhodnosti a nezávislosti.
Sám Jiří Berger jakékoli problematické jednání odmítá. Ve svých veřejných vyjádřeních tvrdí, že v bitcoinové kauze vykonával pouze práci, ke které byl přizván, a že technickou část transakce provedl správně. Na svém webu se prezentuje jako znalec s dlouholetou praxí a více než 1800 zpracovanými znaleckými posudky.
V rámci probíhajícího trestního řízení však nelze vyloučit, že další dokazování přinese nové skutečnosti a že se policejní či státně-zástupcovské prověřování může týkat i dalších osob. V případě Jiřího Bergera přitom z obžaloby vyplývá, že jeho role neměla spočívat pouze v technickém otevření bitcoinové peněženky a provedení následné transakce.
Podle obžaloby se Berger podílel také na propojení Tomáše Jiřikovského a jeho advokáta Kárima Titze se směnárníkem Martinem Stránským, který měl zajistit směnu většího množství bitcoinů. Obžaloba dále uvádí, že prostřednictvím Bergera byl obnoven přístup k notebooku a následně k bitcoinové peněžence spojované s darknetovým tržištěm Nucleus Market. Berger pak podle obžaloby převedl 468 bitcoinů do peněženky zapůjčené Ministerstvu spravedlnosti.
Otázky vyvolává také obsah notářského zápisu. Státní zástupkyně v obžalobě upozorňuje, že část bitcoinů měla být Tomášem Jiřikovským převedena z jiné peněženky, aniž by tato skutečnost byla řádně zachycena v notářském zápisu a aniž by byl odpovídajícím způsobem prověřen původ těchto prostředků. Obžaloba současně uvádí, že Berger převzal Jiřikovského MacBook nezapečetěný, přestože právě zapečetění zařízení sám jako znalec předem písemně navrhl.
Zda z těchto okolností pro Bergera vyplynou jakékoli trestněprávní důsledky, v tuto chvíli nelze předjímat. Jeho širší zapojení do jednotlivých kroků popsaných v obžalobě však může být v průběhu soudního řízení předmětem dalšího dokazování či prověřování. Významná je v této souvislosti i skutečnost, že při druhém policejním výslechu odmítl vypovídat s odůvodněním, že by si svou výpovědí mohl způsobit nebezpečí trestního stíhání. Využití tohoto práva samo o sobě samozřejmě není důkazem trestné činnosti.
Právě proto bude další objasňování Bergerovy role důležité. Nejde totiž pouze o minulost bitcoinového daru. Znalecké posudky mohou představovat významný odborný podklad pro rozhodování soudů, policie i dalších státních orgánů. Pokud by se proto v průběhu řízení objevily nové skutečnosti vztahující se k postupu znalce v bitcoinové kauze, mohly by vyvolat otázky přesahující samotný tento případ – zejména pokud jde o důvěryhodnost a nezávislost znalecké činnosti.
Zdroje
