Článek
V roce 1838 došla plzeňským měšťanům trpělivost s nekvalitním, svrchně kvašeným a často nepoživatelným pivem. Své znechucení dali najevo tím, že před radnicí demonstrativně vylili 36 sudů do kanálu. Z tohoto aktu vzdoru se však zrodila světová legenda.
Měšťané se rozhodli postavit nový, moderní pivovar a najali bavorského sládka Josefa Grolla, který 5. října 1842 uvařil první várku světlého ležáku spodního kvašení. Spojením bavorských kvasnic, extrémně měkké plzeňské vody, žateckého chmele a moravského sladu vzniklo unikátní jiskrné zlato, které navždy změnilo pivovarnické dějiny.
Dar světu
Úspěch nového piva byl neskutečný. Rychle dobylo pražské hostince (jako první U Pinkasů), rakouský císařský dvůr, Paříž i Ameriku. Brzy ho pod jménem „pilsner“ začaly napodobovat pivovary po celém světě. Ačkoliv se Plzeňané snažili svůj klenot chránit a soudili se například s německým pivovarem Bitburger. V roce 1913 soud v Lipsku rozhodl, že „pilsner“ se stal obecným odrůdovým názvem pro celý pivní styl. Český vynález tak dal jméno kategorii, která se dnes vyváží do 50 zemí po celém světe.
Pivovar Plzeňský Prazdroj
Ztráta národního bohatství
Česko je pivní velmocí a Češi drží světové prvenství ve spotřebě piva na hlavu. Pilsner Urquell je nezpochybnitelným „národím stříbrem“ a symbolem naší identity. Z majetkového hlediska však republika o tento národní poklad přišla. Éra zahraničního vlastnictví začala po privatizaci v 90. letech. V roce 1998 získala Prazdroj přes IPB japonská banka Nomura, která ho vzápětí v roce 1999 prodala jihoafrické skupině South African Breweries.
Zlom přišel v roce 2016, kdy gigant Anheuser-Busch InBev přebíral SABMiller a evropské antimonopolní úřady mu nařídily prodej středoevropských aktiv. Pro Českou republiku se objevila teoretická jiskřička naděje na návrat pivovaru do domácích rukou. Plzeňský primátor dokonce navrhoval, aby Prazdroj odkoupil stát, a do souboje se zapojili i tuzemští miliardáři v čele se skupinou PPF Petra Kellnera. Vyvolávací cena ale vylétla do výšin, kterým nemohl žádný český subjekt konkurovat. Vítězem se stala japonská skupina Asahi Group Holdings, která za balík pivovarů (včetně polských či slovenských) zaplatila gigantických 7,3 miliardy eur (tehdy necelých 200 miliard korun). Plzeňský Prazdroj tak opět putoval k zahraničnímu majiteli.
Asahi pivo
Respektující japonští majitelé
Ačkoliv může být pro mnoho Čechů nepřípustné, že miliardové zisky a dividendy z nejcennějšího českého piva odtékají do Tokia, pivní odborníci hodnotí japonské vlastnictví velice pozitivně. Pro Asahi není Pilsner Urquell jen obyčejnou továrnou, ale globální super-prémiovou značkou a nositelem tradice. Japonští majitelé přísně ctí historické dědictví. Pivo se stále vaří výhradně v Plzni tradiční metodou trojité dekokce, část produkce nadále kvasí a zraje v dřevěných dubových sudech a pivovar dodnes drží při životě mnoho bednářů.
Zároveň Asahi masivně investuje do modernizace a udržitelné budoucnosti. Pivovar buduje rozsáhlé solární elektrárny, zavádí plně automatizované sklady za stovky milionů korun a spolupracuje na projektech chránících český chmel a ječmen před klimatickými změnami.
Pilsner Urquell sice papírově patří Japoncům, ale jeho počátek, originální receptura z roku 1842 a nezaměnitelná chuť, kterou si kdysi zamiloval celý svět, zůstávají trvale zakotveny na českém území.
Další zdroje:
https://www.asahigroup-holdings.com/en/sustainability/
https://www.prazdroj.cz/en/exports
https://www.prazdroj.cz/en/succesful-period-of-plzensky-prazdroj-a-record-breaking-amount-paid-to-the-czech-state-in-taxes
http://www.beerculture.org/2012/09/19/on-the-founding-of-pilsner-urquell-mistakes/
https://www.expats.cz/czech-news/article/japanese-brewer-asahi-buys-pilsner-urquell
