Hlavní obsah
Věda a historie

Tragédie českých kutilů: 6 vynálezů, které jsme vymysleli my, ale zbohatl na nich svět

Foto: AI Gemini/ Pulitzer

České myšlení má ve světě unikátní, ale paradoxní postavení. Na jedné straně z naší skromné kotliny vzešla řada průlomových inovací, historií se ale táhne chronická neschopnost přetavit tyto objevy v adekvátní národní či individuální bohatství.

Článek

Příběhy mnoha českých vynálezů jsou plné neuvěřitelné improvizace, ale i byrokratických překážek, politického útlaku a ukradeného zisku.

1. Kontaktní čočky

Profesor Otto Wichterle je dokonalým symbolem komerční tragédie v zajetí studené války. Když mu byl z politických důvodů na akademické půdě zakázán výzkum, sestavil si o Vánocích roku 1961 doma, z dětské stavebnice Merkur a dynama z jízdního kola, legendární „čočkostroj“. Během pár měsíců vyrobil s manželkou přes pět a půl tisíce prvních měkkých hydrogelových čoček na světě! Československý stát, který si uzurpoval veškerá práva, však patent obratem prodal do USA za absurdně nízkou částku 330 000 dolarů. Americká firma NPDC práva vzápětí přeprodala gigantu Bausch & Lomb za 3 miliony dolarů a čočky generovaly stomilionové zisky. Vynálezce z tohoto obrovského bohatství neviděl prakticky nic.

Foto: Wikimedia Commons/ JanSuchy/ public domain

Čočkostroj

2. Lodní šroub

Lodní šroub pohání obrovské zaoceánské lodě, ale jeho vynálezce, lesník Josef Ressel, na svém nápadu nezbohatl. V roce 1827 získal na vynález rakouský patent. Šroub úspěšně testoval v Terstu, ale při jedné z plaveb prasklo nekvalitní potrubí a policie zakázala další pokusy. Resselovi společníci navíc přestali platit udržovací poplatky, patent zanikl a nápadu se chopili Angličané Francis Pettit Smith a John Ericsson, kteří na něm vesele postavili svůj byznys. Resselovi bylo prvenství oficiálně přiznáno až v roce 1866, tedy devět let po jeho smrti v chudobě.

Foto: Wikimedia Commons/ DZN/ CC BY-SA 4.0

Lodní šroub

3. Krevní skupiny

Pražský psychiatr Jan Janský objevil v roce 1907 čtyři krevní skupiny. Své zjištění však publikoval pouze jako vedlejší produkt studie o fyzických příčinách duševních poruch a nepředpokládal jeho praktické využití v chirurgii. Nobelovu cenu za tento objev tak v roce 1930 získal Rakušan Karl Landsteiner, i když ten původně popsal skupiny jen tři. Janský z objevu neměl žádný finanční prospěch a zemřel bez světové slávy.

Foto: Wikimedia Commons/ Matthew Leistikow/ public domain

Krevní skupiny

4. Kostka cukru a ruchadlo

  • Kostka cukru: V roce 1841 se manželka ředitele dačického cukrovaru Juliana Radová ošklivě poranila při sekání nepraktické cukrové homole. Její muž, Jakub Kryštof Rad, proto vymyslel lis na kostky. Cukrovar ale kvůli špatné poloze brzy zkrachoval a na Rada se úplně zapomnělo, zatímco jím vynalezená kostka cukru dobyla svět.
  • Ruchadlo: Bratranci Veverkové vymysleli v roce 1827 revoluční pluh, který ornici nejen obracel, ale i kypřil. Jako prostí rolníci si jej nenechali patentovat. Jejich nápad začali masově vyrábět jiní obchodníci po celé Evropě, zatímco Veverkové zemřeli v chudobě.
Foto: Wikimedia Commons/ Unknown/ public domain

Ruchadlo

5. Kaplanova turbína

Profesor brněnské techniky, Viktor Kaplan, vynalezl v roce 1913 revoluční vrtulovou turbínu s nastavitelnými lopatkami, která dokázala efektivně využít vodní energii i při nízkých spádech. Dnes jeho turbíny pohánějí obrovské elektrárny po celém světě. Sám vynálezce si ale místo užívání zisků prošel peklem. Čelil více než 280 vyčerpávajícím patentovým sporům s nadnárodními energetickými koncerny, které se snažily jeho patent obejít. Nekonečné soudní tahanice Kaplana psychicky natolik zdeptaly, že se zhroutil a musel přerušit vědeckou práci. Finanční odměna, které se dočkal, byla jen směšným zlomkem hodnoty, jakou jeho vynález světu přinesl.

Foto: Wikimedia Commons/ Reinraum/ CC0 1.0

Kaplanova turbína

Proč tomu tak bylo?

Český inovační model se často spoléhal na individuálního génia, který improvizoval v nepřejících podmínkách. V 19. i 20. století u nás chyběl kapitál. Během komunismu navíc stát zákonem uzurpoval veškeré duševní vlastnictví občanů a patenty hluboko pod cenou prodával do zahraničí pro rychlý zisk deviz. Ačkoliv Češi obohatili svět o slovo „robot“ či bleskosvod, smetanu slízli kapitálově silnější hráči. Dnes už ale česká věda naštěstí ukazuje, že se z historie poučila a umí se ve světě licencí pohybovat mnohem obratněji.

Další zdroje:

https://spigl.cz/cesi-vynalezli-o-cem-svet-nevi-ze-pochazi-od-nas/

https://scholars.law.unlv.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1833&context=facpub

https://samplecontents.library.ph/wikipedia/wp/p/Propeller_%2528marine%2529.htm

https://www.abicko.cz/clanek/precti-si-technika/10951/7-ceskych-vynalezu-od-lodniho-sroubu-ke-kontaktnim-cockam.html

https://tacr.gov.cz/dokums_raw/novinky/160804_r-d-brozura-web-4970-cz.pdf

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz