Článek
Vážený pane Hakle, vaše úvahy o možném omezení volebního práva na základě schopnosti rozeznat dezinformace a příčetnosti jsou nejen kontroverzní, ale v rozporu s základními demokratickými principy a mohou být dokonce na hranici trestného činu podle § 356 trestního zákoníku.
Vaše tvrzení, že lidé pod vlivem dezinformací by neměli mít právo volit, je nejen radikální, ale i nebezpečné. Demokratická společnost staví na principu rovnosti a práva každého občana na svůj názor a volební právo, bez ohledu na věk, vzdělání či schopnost rozpoznat pravdu od lži. Navrhovat omezení těchto práv na základě subjektivního posouzení, zda jedinec je schopen odolat manipulaci, je krok směrem k autoritářskému režimu, nikoliv k demokratické diskusi.
Dále bych rád upozornil, že vaše vyjádření obsahuje prvky, které mohou být kvalifikovány jako podněcování k diskriminaci a omezování práv určitých skupin občanů na základě věku či schopnosti rozpoznat dezinformace. Podle § 356 trestního zákoníku je trestné, kdo jiného zneužije k vydírání nebo jinému prospěchu nebo jeho práva omezí, či jinak poruší jeho práva. Vaše myšlenky na omezení volebního práva představují potenciální základ pro takové jednání, neboť navrhujete, aby určitá skupina občanů byla zbavena práva volit na základě subjektivního posouzení jejich schopností.
Demokracie není dokonalá a je pravda, že dezinformace ohrožují její zdraví. Nicméně, řešení by mělo spočívat ve vzdělávání, osvětě a mediální gramotnosti, nikoliv v omezování práv. Pokud bychom začali omezovat právo volit na základě schopnosti odhalit dezinformace, otevřeli bychom dveře k postupnému zneplatnění volebního práva celé skupiny obyvatel, což je v rozporu s ústavními principy.
V souvislosti s vaším přirovnáním k řidičskému průkazu je třeba zdůraznit, že zdravotní prohlídky jsou výsledkem dlouhodobých studií, testů a výzkumů, které potvrzují, že schopnost bezpečně řídit je podmíněna fyzickou a mentální způsobilostí. Přestože je možné u starších řidičů sledovat jejich zdraví, podobný model nelze aplikovat jednoduše na komplexní schopnost rozpoznat pravdu či manipulaci v informačním prostoru. Navíc, takové testy by musely být pečlivě vyvinuty a schváleny odborníky, což je proces náročný a zdlouhavý, a přesto by nemusel úplně eliminovat riziko manipulace.
Závěrem je třeba zdůraznit, že právo volit je základním pilířem demokracie, které nesmí být v žádném případě zneužíváno nebo omezeno na základě subjektivních posudků či domněnek. Místo hledání cest k omezení volebního práva by měla společnost investovat do mediální gramotnosti, vzdělávání a informovanosti občanů, aby byli schopni se lépe orientovat v informačním prostoru a činili svá rozhodnutí na základě faktů, nikoliv dezinformací.
V konečném důsledku je třeba si uvědomit, že demokratická společnost je založena na principech rovnosti, svobody a právu na názor. Jakákoli snaha o jejich omezení na základě subjektivních kritérií ohrožuje samotné základy naší demokracie.
