Článek
V této době, kdy se ozbrojený konflikt na Ukrajině proměnil ve velmi technologicky propletenou válku, hrají – stejně jako v mnohých dalších operacích 21. století – významnou roli bezpilotní létající platformy, obecně známé jako „drony“. Jejich nasazení překračuje pouhé snímání z výšky – stále častěji slouží i k útočným operacím, sledování, pronásledování a neutralizaci protivníka. Nicméně právě v těchto nových funkcích se objevují hluboké etické a právní dilemata: jak se slučuje myšlenka humánní války s možností, že jednotlivec bude sledován dronem jako „zvěř“, či zásahem, když je již zraněn nebo alespoň mimo přímé boje?
Drony jako nástroj pronásledování a zasazování smrti
Z průběhu války v Ukrajině víme, že některé jednotky ukrajinské armády publikují videa, v nichž operátoři dronů z výšky sledují nepřátelského vojáka – někdy i zraněného, někdy ustupujícího, někdy v situaci, kdy již není aktivně zapojen do boje – a následně proti němu vedou útok. Tento vizuální prvek „pronásledování“ připomíná spíše lovení než klasickou válku. Samotné použití dronů samozřejmě může být oprávněné z vojenského hlediska: umožňuje snížit riziko pro vlastní jednotky, rychle identifikovat cíle, zasáhnout překvapivě. Ale právě v této oblasti se objevuje zásadní otázka: kdy je takový útok stále v mezích humanitárního práva, a kdy již představuje exces – když se s metou zachází jako s kořistí?
Několik klíčových aspektů tohoto problému:
- Dron v reálném čase umožňuje sledovat protivníka – tedy i situace, v nichž je protivník zraněný, stažený, uvolněný z bojové činnosti. Pokud je takový voják zasáhnut, nastává otázka, zda již nepatří k osobám „mimo boj“ (hors de combat) a zda neztrácí ochranu před bezprostředním útokem.
- Zveřejňování videí, kde je cíl pronásledován s výrazným emocionálním či propagandistickým nábojem („viděli jsme, jak utíkal – nyní jsme ho zasáhli“) – vede k problematice dehumanizace protivníka, případně k „lovu“ místo čistě vojenského zásahu. Eticky to vyvolává dojem, že zásah přestává být výhradně prostředkem k ukončení boje, a stává se něčím více – demonstrací moci, psychologickým nástrojem, nebo dokonce mediálním spektáklem.
- Z právního hlediska je otázkou, zda byla zachována zásada rozlišování (distinction) a proporcionality (proportionality) – tedy že útok míří na legitimní vojenský cíl, a že újma civilistům či nebojujícím nepřiměřeně nepřevýší vojenský výsledek.
Humánnost ve světle moderní technologie
Z jedné strany je možno tvrdit, že drony mohou být humánnější než některé tradiční formy boje: umožňují přesnější zacílení, minimalizovat riziko pro vlastní vojáky, zmenšit rozsah boje. Tento argument se objevuje v etické literatuře:
„Deploying a drone rather than conventional forces usually reduces the risk to our soldiers.“ 1000-Slovní Filosofie+1
Z druhé strany však právě to, že voják je sledován z výšky a útok je veden s relativní izolací operátora od bojové linie, vyvolává obavy z „PlayStation mentality“ – tedy vnímaní zabíjení jako něčeho odosobněného, méně svazovaného rizikem či odpovědností. Wikipedie+2Texas National Security Review+2
Dále je nutné uvést, že technologický pokrok znamená, že existují drony s čím dál větší autonomií či schopností hromadného nasazení („swarms“) – což posouvá hranice už širší: kdo rozhoduje o útoku, jaká je „lidská kontrola“, a zda je zachována schopnost rozlišit cíl, který je legitimní, od toho, který by měl být chráněn. CS Monitor
A co ochrana zraněných, nebo těch mimo boj?
Z mezinárodního humanitárního práva (IHL) víme, že osoby, které jsou zraněné, nebo nemocné, nebo se staly „mimo boj“ (hors de combat), mají nárok na zvláštní ochranu. Mezinárodní humanitární právo databáze+2Praktický průvodce humanitárním právem+2
Ze zásad lze zmínit například:
- Podle Ženevské úmluvy I.–IV. (1949) a jejich dodatků musí strany konfliktu: sbírat, třídit a ošetřovat zraněné a nemocné; nesmí je zanechat bez pomoci. Červený kříž+1
- Zranění, kteří se ocitnou v zajetí (POW – váleční zajatci), mají nárok na medickou péči, humánní zacházení. Praktický průvodce humanitárním právem+1
- Zákaz provádět útoky na osoby, které již nejsou schopny nebo ochotny účastnit se boje (např. zranění, kapitulující).
- Ochrana zdravotnického personálu a zařízení – ty nesmí být cílem útoku.
Pokud tedy dron sleduje zraněného vojáka či vojáka, který se vzdal nebo ustupuje, a provede proti němu útok, vyvstává otázka: je to v souladu s právem? Pokud se jedná o osobu, která již není aktivně bojující, může takový útok být porušením zásad IHL – více než jen otázka techniky, je to otázka když-již není aktivním účastníkem boje, „mimo boj“, či je zraněný a vyžaduje ochranu.
Zakázané zbraně a proč je to relevantní
K tomuto tématu patří i širší rámec: mezinárodní právo zakazuje nebo omezuje používání typů zbraní, které způsobují nadměrné utrpení či mají nediferencované či dlouhodobé účinky. Eda+1
Níže krátce připomenu některé z nich a spojuji to s úvahou: pokud technologie boje umožňuje pronásledování jednotlivců s minimálním rizikem pro útočníka, nevyvolává to obavy z dalších zbraní schopných obdobného efektu?
- Chemické zbraně: Např. podle Úmluvy o zákazu chemických zbraní (CWC) je zakázán vývoj, výroba a použití toxických chemických látek jako zbraní. Jejich důvod zákazu: způsobují nadměrné utrpení, dlouhodobé škody, nelze přesně rozlišit civilisty/vojáky. Český červený kříž+1
- Biologické zbraně: Podle Úmluvy o biologických a toxinových zbraních (BTWC) jsou zakázány. Důvod: nekontrolovatelný rozptyl, globální riziko, nediferencované účinky. Wikipedie
- Protipěchotní miny: Podle Ottawské úmluvy (1997) – použití, výroba, přenos zakázány. Důvod: zůstávají často po skončení bojů, ohrožují civilisty, dlouhodobé následky. Wikipedie+1
- Klastry (kazetová munice): Podle Úmluvy o kazetové munici (2008) – extrémní riziko nevybuchlých submunic, dlouhodobé nebezpečí. Globální síť investigativní žurnalistiky
- Zbraně zaslepující laserem: Podle Protokolu IV k Úmluvě o některých konvenčních zbraních – zakázány pro jejich trvale oslepující efekt, nadměrné těžkosti. Eda
Z práva těchto zákazů plyne: pokud zbraň (či metoda boje) způsobuje nadměrné utrpení či neodůvodnitelně ohrožuje osoby, které by měly být chráněny (civilisty či mimo boje), je právně či normativně nesprávná. Podobně se lze ptát, zda metodika, kdy je jednotlivec sledován dronem – efektivně „vyplašen“, pronásledován, poté zasažen – nepřekračuje hranici humánního vedení války.
Spojení perspektiv: drony, humánnost, právo
Když toto vše shrneme:
- Drony představují technologickou změnu – přináší možnost menšího rizika pro vlastní jednotky, větší přesnost, menší „masový“ charakter útoků. To by se mohlo jevit jako pozitivní – méně civilních obětí, menší destrukce.
- Nicméně humánnost není jen otázkou techniky, ale i způsobu použití: zda je zachována zásada rozlišování a proporcionality, zda jsou respektována práva zraněných či mimo boje. Pokud tedy dron umožňuje sledování a následné likvidaci protivníka, který je například zraněný, ustupuje či se vzdal, vzniká etické a právní napětí.
- K tomu se přidává prvek mediálního rozměru – zveřejňování videí, kde je jednotlivec sledován, zasažen, někdy s důrazem na „vykonání“. Tohle vyvolává otázku dehumanizace a zabíjení jako spektáklu.
- A nakonec – a to je podstatné – mezinárodní humanitární právo už stanovuje limity pro použití zbraní, i pro ochranu zraněných a mimo boje. Mechanismus použití dronů musí být v rámci těchto limitů; pokud je jimi překročen – např. likvidace zraněného vojáka, který již není aktivně účastníkem boje – existuje riziko porušení IHL.
Praktická úvaha
Rozlišme si dva scénáře:
- Scénář A: Dron identifikuje aktivně bojující cílovou skupinu, která představuje aktuální vojenskou hrozbu, a provádí úder v rámci zásady proporcionality, když hrozbu neutralizuje a riziko pro civilisty je minimalizované. Zde lze argumentovat, že použití je v mezích humánního použití.
- Scénář B: Dron pronásleduje jednoho vojáka, který byl zraněn, ustupuje, nebo možná ztratil možnost aktivního boje („hors de combat“), a je zasažen s velkým efektem a médii zveřejněn jako „lov“. Zde vyvstává otázka: byla mu poskytnuta ochrana? Byl již mimo boj? Zůstala zachována zásada, že zranění či ustupující voják mají být chráněni? A bylo jeho zásah v souladu s proporcionalitou?
Z etického hlediska se jeví, že scénář B nese riziko, že se bojiště – původně regulované konfliktní prostředí – promění ve virtuální hru, v níž je jednotlivec zpovrchněn a zasažen bez plného zohlednění ochranných práv. Mimo to, technologická vzdálenost mezi operátorem dronu a cílem může snížit psychologické tlaky spjaté s zásahy, což může podporovat impulzivnější, méně restriktivní použití. Texas National Security Review+1
Závěr: jak si vykládat humánnost?
„Humánnost“ použití dronů znamená víc než jen vyslání menšího zařízení místo bombometu. Znamená dodržení principů mezinárodního humanitárního práva:
- respektovat rozlišování mezi bojujícími a nebojujícími;
- zajistit, že zranění, nemocní a osoby mimo boj budou ochráněni;
- zachovat proporcionalitu – že vojenský přínos útoku převáží újmu;
- a v neposlední řadě mít řádnou lidskou kontrolu nad operací – technologii využít, ale nezařízení (automat) učinit hlavním rozhodovatelem.
Je-li dron použit pro likvidaci aktivní vojenské hrozby, může být jeho nasazení v rámci humanizovanějšího boje než dávka dělostřelecké munice. Avšak když dron přechází do režimu sledování a zasazení individuálního cíle, zejména pokud ten již není aktivní bojující, humánní rámec se stírá. A právě v této zóně napětí stojí moderní válka – s drony jako novou tváří konfliktu.
Zvlášť důležité je mít na paměti: mezinárodní právo není staromódní výmysl – je to rámec, který vznikl proto, aby i v válečných podmínkách byla zachována jistá lidskost. Pokud technologie tento rámec podkopává, hrozí, že válečné operace ztratí z části i svůj legální, či alespoň etický, základ.
Použitá literatura a zdroje
- „The Moral Legitimacy of Drone Strikes: How the Public Forms Its Judgments“. Texas National Security Review+1
- “Enhanced Ethics for Military Users of Armed Drones”. e-ir.info
- „The Ethics of Drone Warfare“ (Philosophy Talk). Philosophy Talk
- ICRC – „Weapons – Overview of weapons regulated by IHL treaties“. Mezinárodní výbor Červeného kříže+1
- Guide to International Humanitarian Law – „Wounded and Sick Persons“. Praktický průvodce humanitárním právem+1
- Reuters – „How drone combat in Ukraine is changing warfare“. Reuters
