Článek
Hlavní jarní a letní turistická sezóna roku 2025 je u konce a hodnocení teprve ve formě statistik přijde. Každý si ale jistě udělá své vlastní hodnocení a závěry využije pro další následující rok. Letos jsem i kvůli cestovatelskému projektu Stavař na cestách, který jsem vyráběl od jara do podzimu, detailně projížděl severozápadní a severovýchodní Čechy s významnými turistickými oblastmi.
Byly to Krušné hory, České středohoří, České Švýcarsko s Labskými pískovci, Lužické hory, Kokořínsko a Máchův kraj, Jizerské hory a Krkonoše. Tradiční oblasti, kam cestují na výlety i dovolenou nejen lidé z Prahy, ale kam cestovali turisté z Německa, Nizozemska i Polska.
Mezi top destinace v tomto ohledu od roku 1990 patřily Krkonoše, které mohly navazovat na vybudovanou infrastrukturu rekreačních chat už od doby přelomu 19. a 20. století.
Mnoho rekreačních budov vzniklo pak v meziválečném období v první polovině 20. století. Nové hotelové komplexy pak vznikly na přelomu 70. a 80. let, a to v Harrachově, Špindlerově Mlýně či Peci pod Sněžkou. Ty také tvoří páteř hotelů v těchto horských obcích dodnes.
Zároveň krkonošské lyžařské areály disponovaly vybudovanými sjezdovkami a lanovkami, takže mohly v 90. letech nabízet služby i cizincům. Zejména z Německa a Nizozemska, a také z Polska, neboť polská strana Krkonoš nebyla tak rozvinutá, jako ta česká.
Krkonoše měly a stále mají výlučnější postavení mezi českými horami nejen kvůli charakteru pohoří s nejvyšším vrcholem Sněžkou, ale také tím, že přitahovaly nejvíce investic do budov a sjezdovek. Byla snaha se rychle vyrovnat alpským střediskům i vzhledem, což dodnes je vidět v Harrachově v centru či v Rokytnici nad Jizerou u Horního náměstí.
Alpy zastínily Krkonoše, teď českou část může zastínit Polsko
Proč ale jezdit za kováříčkem, když můžeme přímo za kovářem. To platí i v případě Krkonoš. Lidé z jižních Čech to mají do Alp relativně blízko, obdobně i obyvatelé Brna. Z Prahy to také po budované dálnici D3 do Rakouska už nebude tak časově náročné, aby si i našinec ze severu Čech zajel do Alp zalyžovat, pokud na to má peníze.
Krkonoše nejsou o tolik dražší než menší alpská střediska, pokud srovnáme ubytování a ceny za ostatní služby. Do Krkonoš se jezdí kvůli konkrétním sympatiím k tomuto pohoří a pak už ani nezáleží na tom, zda dovolenou trávíte v Česku či v Polsku.
A to je nová potíž pro českou stranu Krkonoš.
Konkurencí jsou nejen Alpy, kterým rozsahem služeb a různorodou kvalitou ubytování, hotelů a wellness resortů nemohou Krkonoše konkurovat, ale v posledních letech také Polsko.
Zatímco v Harrachově se díváte na skokanský areál, který čeká na rekonstrukci, v Krušných horách v městečku Klingenthal, které navazuje na české Kraslice, je supermoderní skokanský můstek Vogtland Arena.
A okolo Klingenthalu je několik wellness resortů, které masivně lákají i české návštěvníky. Pravděpodobně i tyto resorty se těší na dostavbu dálnice D6 z Prahy do Karlových Varů.
Analogicky je to s běžkařským a biatlonovým areálem. Hned na česko-polské hranici Harrachov - Jakuszyce je supermoderní areál Dolnoslezské centrum sportu. Nezůstalo však jen u toho.
V oblasti, kde se střetávají Krkonoše s Jizerskými horami na polské straně existuje několik nových a moderních wellness center a hotelů, které byly dostavěny až v posledních pěti letech. A další se staví. Jsou velkoryse navrženy pro nový trend trávení dovolené v horách.
Stačí jmenovat obce jako Szklarska Poreba, Piechowice, Karpacz (polské Krkonoše) nebo Swieradów-Zdrój (polské Jizerské hory). Jsou to i lokality s dlouhými sjezdovkami pro zimní lyžování.
Když k tomu přidáme ceny potravin v polském supermarketu i cenové balíčky těchto wellness resortů a ski areálů - logicky zauvažujete, že se ubytujete v Polsku a na výlet na Sněžku si dojedete autem přes Horní Malou Úpu. A pokud chcete pro děti procházku v korunách stromů, proč jezdit do Janských Lázní, když je tato atrakce i v obci Swieradów-Zdrój za polské ceny.
Do polských Krkonoš navíc vede dálnice S3, takže polský turista přestává mít motivaci přejet až do Česka, tady se ubytovat, zalyžovat si a utratit další peníze v obchodech a restauracích. Česko je pro polského turistu prostě drahá země…
České Krkonoše mohou ztrácet cizince
Ovšem Krkonoše to mají těžké i u německých turistů. Pokud pro Čechy je Polsko levnější zemí, to samé platí i pro Němce, zvláště pro ty, kteří jsou z východní části Německa: Saska, Braniborska, Berlína či Meklenburska-Předního Pomořanska.
Polské Krkonoše, jak jsem se osobně přesvědčil, cílí nejen na polského turistu, ale především na českého a německého dovolenkáře. Tomu nabídnou pokoj s pohledem na hory s balkonem, moderní prostředí wellness hotelu s bazény a výhodný cenový balíček.
V českých Krkonoších v posledních letech vyrostly zejména soukromé apartmány než moderní hotelové komplexy s wellness zónou. Někteří provozovatelé se snaží urychleně alespoň rekonstruovat budovy postavené v 70. a 80. letech, v té době ale bazén měly jen některé. A navíc dnešní požadavky na wellness zóny jsou jiné, než byly třeba v 90. letech.
To, co bylo pro polské Krkonoše nevýhodou, je nyní obrovskou výhodou. Vše staví na zelené louce podle současných požadavků, zároveň masivně investují do reklamy a nabízejí výhodné ceny, kterým se čeští provozovatelé budou muset přizpůsobovat, aby udrželi krok s Polskem.
Jiná situace je třeba na Šumavě, kde tamní provozovatelé využívají stavu, který panuje v Bavorském lese v sousedním Bavorsku. Tamní horská střediska jsou cenově dražší než ta v polských Krkonoších, protože vedle Bavorských Alp cílí na bohatého německého zákazníka.
Obdobně to mají Alpy v Rakousku, pro které je důležitý turista z Německa, Nizozemska, Itálie, Francie i Švýcarska. Díky tomu je Rakousko ještě pod větším tlakem než Česko.
Jizerské hory i Krušné hory pod tlakem sousedů
V jednoduché pozici nejsou ani Jizerské hory a Krušné hory. Developeři objevili třeba Bedřichov a hledají jiné možnosti a alternativy, jak známé středisko mezi Libercem a Jabloncem nad Nisou proměnit. Tohle třeba už nemusí řešit na druhé straně Jizerských hor, ve zmíněné obci Swieradów-Zdrój. Autem z Liberce přes Frýdlant a Nové Město pod Smrkem je tam turista za necelou hodinu cesty.
V obdobně nekomfortní situaci jsou i lyžařská střediska v Krušných horách na české straně. Proto v posledních letech probíhají investice především v okolí Klínovce. Pozornost se zaměřila i na Loučnou pod Klínovcem, na Jáchymov či Abertamy. Tato část Krušných hor má díky nejvyšší nadmořské výšce nejlepší podmínky k lyžování než východní část končící Telnicí na Ústecku. Zároveň jsou přípravy na vyhlášení CHKO Krušné hory.
Navíc na německé straně hor, kterým se říká Erzgebirge, je velká konkurence, která přitahuje pozornost i českých turistů. Saské hory totiž prožily svůj pád už v 90. letech kvůli Alpám a už před 20 lety tamní obce mohutně investovaly do proměny německých Krušných hor.
Proto na německé straně jsou hotely a wellness centra, neboli rozvinutý turistický ruch už přes dvacet let, zatímco české Krušné hory jsou spíše oblastí, kde je dobré mít svačinu v batohu a případný nocleh si hledat v Německu nebo odjet domů.
Polsko i Německo už se vezou na novém trendu
Co z toho vyplývá?
Krkonoše mají nejlepší léta za sebou a bez masivních investic a celkové proměny to budou mít stále težší. A to i v českém prostředí. Jakmile bude dostavěna dálnice D6 z Prahy do Karlových Varů, Klínovec může být novým favoritem.
Krkonoše se budou stále více potýkat s konkurencí z polské strany Krkonoš. To, co tam dnes můžeme vidět, tak to je pravděpodobně jen začátek.
Pod tlakem budou i díky Polsku české Jizerské hory a tamní střediska, která byla vždy spíše ve stínu Krkonoš.
A navíc jsme ve „střídání generací“. Mnoho původních objektů potřebuje rekonstrukci a masivní investice. Zvýšené ceny zase odrazují od jednorázových návštěv restaurací.
Do popředí se dostává koncept třeba z Rakouska: výhodné balíčky s ubytováním, wellness zónou a polopenzí. A zase jsme u Polska, které to zřejmě pochopilo a tamní investoři se rozhodli to nabídnout.
