Článek
Lvi Praha postoupili ze čtyřčlenné skupiny do play off o účast ve čtvrtfinále, což se předtím žádnému českému klubu nepodařilo.
Současné úspěchy komentuje i Miloš Kočka, ředitel klubu, manažer týmu a vedoucí družstva, v původním rozhovoru pro Seznam Médium.
Co pro VK Lvi Praha v roli úřadujícího českého šampiona Liga mistrů znamená?
Je to hodně náročný proces se spoustou práce, starostí, emocí – pozitivních a někdy i negativních. Tohle všechno ale patří k vrcholným mezinárodním soutěžím.
Bylo těžké vyprofilovat hráčský kádr pro měření sil s evropskou špičkou?
Díky finančním podmínkám, jaké máme, jsme sestavovali tým dva roky. A snaha vykrystalizovala do té podoby, že snad můžeme být konkurenceschopní. Asi to nestačí na úplně top elitní celky, ale na belgický Maaseik a rumunské Galati ano.
Zajímavostí bylo, že v dresu Maaseiku nastoupili v pražské UNYP Areně v pozici soupeřů v dresu belgického klubu čeští reprezentanti Adam Bartoš a Josef Polák. Jak jste to viděl?
Bylo patrné, že i český klub dovede potrápit a zdolat belgického mistra. Adam Bartoš musel dvakrát střídat, docela jsme ho ubránili. Josef Polák nás zlobil chvilkami víc, dobře bránil, ale nakonec Maaseik ustoupil našemu výkonu.
Už druhou sezonu vede Lvy Praha argentinský trenér Juan Manuel Barrial. Nahradil Tomáše Pomra, který předtím získal s týmem stříbro v extralize. Co byste řekl k této dřívější výměně?
Tomáš Pomr skončil po druhém místě, ale nenazýval bych to odvoláním. Bylo to rozhodnutí vedení klubu, jeho prezidenta. Tomáš Pomr je pořád součástí vedení a začal dělat jinou práci. Tým převzal Barriel a získal titul. Zahraniční trenéři jsou i v dalších českých klubech a zřejmě naplňují jejich očekávání.
Základní osu vašeho celku tvoří především Kanaďané Schouten a McCarthy, Kubánec Elian Estrada, Argentinec Crer, Dán Madsen, Němec Thiel společně s českými reprezentanty Jakubem Janouchem, Milanem Moníkem a Danielem Čechem. Jak to funguje?
Cizinci zvyšují úroveň extraligy a dávají i českým hráčům možnost se od nich něco naučit. Nemůžeme se uzavírat pohybu hráčů, tak je to v každém sportu. Praha je pro zahraniční volejbalisty atraktivním městem. Praha pořád táhne, to je pravda. Na druhou stranu je život v Praze dražší a celkově náklady na život jsou vyšší. Tudíž i požadavky hráčů jsou vyšší než třeba v Karlových Varech nebo Českých Budějovicích.
Zdroj: autorský text s přispěním Josefa Pešouta
