Článek
Hřensko do roku 1990 bylo ospalou obcí na státní hranici Československa s Německou demokratickou republikou. Jak to tady zhruba vypadalo, můžeme vidět v první epizodě seriálu Ve znamení Merkura.
Přímo ve Hřensku filmaři natočili díl Muzikantský celník z roku 1978. A i dnes tu budovy ze seriálu stojí. Ale Hřensko není jen zajímavé filmové místo, je především vstupní branou do Českého Švýcarska.
Ale i to trvalo. Ještě v 90. letech to byla prakticky neznámá obec na soutoku Labe a Kamenice, zavítalo sem skutečně pár skalních turistů, kteří ještě v té době mohli přenocovat v lese v úkrytu pískovcových skal. Bylo tu jen CHKO Labské pískovce.
Vše se změnilo po roce 2000. Nejen že Hřensko objevili vietnamští trhovci, ale také tu byl vyhlášen Národní park České Švýcarsko. Malebná obec v blízkosti Mezné a Pravčické brány velmi rychle vstoupila do kapitalistického podnikání bez pravidel. Hlavními zákazníky se stali Němci ze Saska. Nakupovali vše od tabáku po alkohol až po oděvy či hračky, usedali k obědu v jedné z četných restaurací.
Čeští turisté objevili Hřensko později než Němci
Jen čeští turisté Hřensko stále obcházeli obloukem. Do popředí se dostaly jiné dvě obce - Jetřichovice v blízkosti České Kamenice a Děčína, a především Krásná Lípa. Ta ale už patří do Šluknovského výběžku.
Tím, že tady má základnu správa Národního parku České Švýcarsko, vznikl tu i Dům Českého Švýcarska a tamní samosprávě se dařilo získávat dotace na vše možné. I na obnovu centra města, začala tady výstavba hotelu. Navíc Krásná Lípa je město, Hřensko jen vesnice…
Hřensko naopak těží z blízkého Bad Schandau. Saské městečko je vstupní branou do Národního parku Saské Švýcarsko a je především lázeňským městem. Najdeme tu Dům Saského Švýcarska i správu tamního národního parku. Ale ani tady to nebylo před třiceti lety jednoduché.
Když došlo ke znovusjednocení Německa, do nových spolkových zemí, tedy i do Saska, přišla vypracovaná koncepce rozvoje cestovního ruchu a ochrany přírody. Národní park Saské Švýcarsko tu byl dříve, než na české straně. Vyhlášen byl už v roce 1990. A to byl milník rozvoje nejen Bad Schandau, ale především širokého okolí až k Pirně podél řeky Labe plynoucí k Drážďanům.
Masivní stavební investice změnily město k nepoznání. Zatímco na české straně byly omšelé budovy bez investic a vietnamské stánky, v německém městě byl obchůdek vedle obchůdku, cukrárny, kavárny a hotely.
Bad Schandau už nechtělo být jen výletním místem pro obyvatele Drážďan a Saska. Vize byla jasná: být magnetem pro bohatou klientelu ze severu a západu Německa. Ve městě tak vznikla Toskana Therme, termální lázně na břehu Labe. Bazény a wellness.
Dalším milníkem se v Bad Schandau staly povodně v roce 2013. Mnoho hotelů bylo zaplaveno a mimo provoz. V následujících pěti letech, zhruba do roku 2018, prošly mnohé hotely kompletní rekonstrukcí a modernizací. Vznikl tu například luxusní hotelový komplex Elbresidenz, který koupila a modernizovala společnost provozující Toskana Therme. Tím do Bad Schandau dostala movitou klientelu ze vzdálenějších regionů Německa.
Jiná situace panovala ve Hřensku. Obec stále fungovala spíše jako vietnamská tržnice a levná destinace pro nemajetné Němce, kteří potřebují koupit levný tabák, alkohol či oděvy. Tento model ale narazil do zdi, a to uzavřením hranic kvůli covidové pandemii v letech 2020 - 2021.
Další úbytek návštěvníků z Německa nastal v letech 2022 až 2024 kvůli inflaci a zvýšené spotřební dani na tabákové výrobky a alkohol. Vzrostly i ceny jídel v restauracích.
Povodně, požár a úbytek turistů ve Hřensku
A aby toho nebylo málo, Hřensko potkaly od roku 2013 několik menších povodní a především požár Českého Švýcarska v létě 2022, který ohrožoval domy přímo v obci. Zatímco část německých turistů se vrátila, ti čeští, kteří začali vnímat, že i v Ústeckém kraji daleko na sever od Prahy je národní park, spíše jeli jinam. Turistický magnet Ústeckého kraje přestal přitahovat. A to nezůstalo bez odezvy.
Zatímco Krásná Lípa nebo Bad Schandau jsou města, Hřensko je vesnice. To je zásadní rozdíl nejen v příjmu obce na počet obyvatel, ale také ve vnímání politické reprezentace na úrovni kraje, natož na úrovni vlády.
Navíc kromě Hřenska je v širším regionu Českého Švýcarska více obcí, jmenujme například Jetřichovice, Českou Kamenici, Chřibská či Krásná Lípa. Pak je tu ještě Děčín. A samozřejmě další menší obce jako třeba Tisá na Ústecku s Tiskými stěnami.
To všechno je pro Hřensko konkurence, ačkoliv tato obec u Labe má benefity v podobě Pravčické brány či soutěsek s lodičkami. Jenže právě to od požáru v roce 2022 nefungovalo. A to byl magnet i příjem pro obec v jednom.
Nové vedení Hřenska mění image obce
Pod tíhou požáru došlo v roce 2024 k výměně vedení obce, i na postu starosty. Novou starostkou se stala Kateřina Horáková, která se rozhodla Hřensko zcela změnit. Jak sama do médií řekla, aby už konečně bylo ve 21. století.
„Naším cílem ve Hřensku je mít důstojné místo pro návštěvníky a turisty. Chceme obec zkultivovat, nechceme tady tolik vietnamských stánků. Chceme, aby návštěvníci, kteří k nám přijedou, se tady cítili hezky a bezpečně,“ uvedla pro Happy Radio CZ Sever.
Hřensko trápí především provizorní stánky v dolní části Hřenska, ve kterých prodávají vietnamští trhovci. Je to pozůstatek z přelomu milénia, a nové vedení obce už začalo tento relikt minulosti postupně měnit.
V roce 2023 a 2024 se v obci také vyměnili majitelé zdejších hotelů či restaurací. Ty byly po požáru často uzavřeny. Aby mohly přitahovat i bohatší klientelu, musí se proměnit celá obec. A tato proměna může těžit z blízkého Bad Schandau, kam příjíždějí bohatí Němci ze severu a západu Německa.
Ústecké hejtmanství poslalo do Hřenska loď, to má vánoční trhy
Změna image Hřenska je navíc cílena na českého turistu. Proto poprvé v prosinci 2025 došlo k rozšíření turistické sezony i na zimní období. Hřensko k zimnímu spánku ulehlo vždy na konci října a probudilo se až v březnu.
Magnetem adventu až do Vánoc jsou vánoční trhy přímo v centru dolní části obce u kostela, kde stojí vánoční strom. V opraveném kostele probíhá o víkendu kulturní program a Ústecký kraj objednal výletní loď Labe/Elbe plující z Děčína do Hřenska a Bad Schandau. Druhá trasa je z Ústí nad Labem do Litoměřic.
S rozvojem adventní turistiky se učí sžívat nejen hejtmanství, ale i vedení obce. To pochopilo, že si musí pomoci samo, protože správa národního parku se stará především o přírodu. Jenže v regionu žijí i lidé a podnikatelé, kteří jsou hybnou silou ekonomiky v segmentu služeb nejen pro Ústecký kraj, ale i pro celé Česko.
Úspěšný model funguje v nedalekém Bad Schandau, které s Hřenskem tvoří jeden celek. A jak Stavař na cestách v podcastu řekl, spojení Hřenska a Bad Schandau je ideální pro výlet a relaxaci i v zimním období.
Zatímco ve Hřensku turista prožije český advent, o pár kilometrů dále ochutná pravé saské vánoční svátky s krušnohorskou pyramidou, louskáčky, Ochranovskou hvězdou i romantickou atmosférou rozsvícených uliček lázeňského města u Labe.
Kdo například pojede o víkendu z Prahy do Drážďan, zkusít to může obklikou přes Hřensko a Bad Schandau. České a Saské Švýcarsko miloval i Karel Gott a ten k Vánocům neodmyslitelně patří, jako Pravčická brána ke Hřensku.
