Článek
Tenhle text stále píše člověk. Vymýšlí ho v hlavě, kde formuluje myšlenky, které zhmotňuje prostřednictvím klávesnice a vytváří text. Jen tak nečiní tužkou na papír ani ťukáním u stolního počítače. Ale sedí v přírodě a na lavičce ho píše na mobilu.
Proč text ale vůbec psát, když ho stačí namluvit? Jako kdysi, když texty byly diktovány písařkám či asistentkám. To je minulost. Dnes stačí text namluvit a umělá inteligence (AI) ho během pár sekund převede na text.
A co když potřebujeme do textu dostat nějaké informace? Jít do knihovny, půjčit si knihy, listovat v nich a dělat si rešerše. Jak archaické… Tohle přece už studenti i my dospělí děláme jinak. Přes vyhledávač vzneseme dotaz a pak možná klikáme na jednotlivé odkazy externích webů. Ty pak odzdrojujeme a jejich informace citujeme v textu.
Tak i tato doba posledních patnácti let pomalu končí. AI to udělá za nás. Vše nám vyhledá ze zdrojů z nitra internetu a sesumíruje do několika sekund.
Data, informace, citace, zmínky, shrnutí…
Takto dokážeme do hodiny vytvořit mnoho textů místo toho, abychom celý den psali jeden či více článků. A zároveň se nemusíme zabývat slohem, větnou stavbou, pravopisem, přemýšlet u toho a cvičit mozek. Udělá to za nás AI.
Určitě jste už slyšeli či četli o ChatGPT, tedy aplikaci, která konverzuje a povídá si s vámi. Vznesete dotaz, apka odpoví. A navrhne další vývoj konverzace. Nedávno jsem hledal nějaké turistické možnosti v Tisé na Ústecku. Během pár sekund jsem si četl výčet všeho, co bych jako turista mohl navštívit.
Pointa je v tom, že AI požadované informace vyhledá z dostupných zdrojů na internetu a sesumíruje je do strukturovaného textu. Na jednu stranu to udělá tak rychle, že produktivita práce s použitím AI je mnohem větší než bez ní. Avšak na druhou stranu nás nutí stále vytvářet nějakou činnost - často umělou, zbytečnou - abychom ten stále stejný čas nějak vyplnili. Přece jen, den má 24 hodin a nevypadá to, že by se to v dohledné době změnilo.
Petr Fiala vs. Donald Trump
Rok 2025 je rokem volebním. V Německu už mají nového kancléře Fridricha Merze, v USA prezidenta Donalda Trumpa. Oba muži jsou symbolem nové éry, stojí v čele dvou silných světových ekonomik, které musí vyřešit budoucnost na pracovním trhu.
Současný český premiér Petr Fiala staví předvolební kampaň na narativu, že podzimní volby rozhodnou o charakteru směřování Česka nikoliv na čtyři roky, ale na celá desetiletí. A důvodem jeho opětovného znovuzvolení má být i to, že chce dokončit to, co za uplynulé tři čtyři roky začal.
Situace ve světě je ale v roce 2025 zcela jiná než v roce 2022. Zejména americký prezident Donald Trump transformuje světovou ekonomiku a především tu v USA. Na to musí reagovat Německo a v závěsu Česko, jako těsný obchodní partner největší evropské ekonomiky.
Je otázka, zda premiér typu Petra Fialy, dokáže držet krok s Donaldem Trumpem. Následující období totiž nebude o „demokratických“ tématech, ale především o transformaci ekonomiky.
Petr Fiala prohlásil: „Teď není čas váhat, je čas na odvahu a odpovědnost. Teď jde o všechno. Letos na podzim nás čekají volby, které naši zemi neovlivní nejen na čtyři roky, ale možná na celá desetiletí. Svět, jak jsme ho znali posledních třicet let, končí.“
Premiér Petr Fiala zarámoval předvolební kampaň do narativu „charakter státu“, aniž by tím konkretizoval, co tím skutečně myslí. Spíše to vypadá na relaunch strategie z roku 2021 Antibabiš.
Přitom z části má lídr koalice Spolu a předseda ODS pravdu. Svět, jak jsme ho třicet let znali, opravdu končí. Avšak nejde o boj mezi totalitou a demokracií, ale o komplexní proměnu ekonomiky s celosvětovým dopadem.
A to hlavní se odehrává v USA, kde Donald Trump rýsuje nový ekonomický model.
Donald Trump vs. Fridrich Merz
Donald Trump má s Německem více společného, než by se na první pohled mohlo zdát. Chytře toho chce využít nový spolkový kancléř Německa Fridrich Merz. Politika amerického prezidenta je prvotně namířena na Německo, které je tahounem průmyslové výroby v Evropské unii a velkým exportérem do USA.
„Pozval jsem ho, aby přijel do Německa, aby navštívil Bad Dürkheim, město, odkud pochází,“ uvedl Fridrich Merz na akci CDU. Dodal, že Trumpa do města ve spolkové zemi Porýní-Falc doprovodí.
Trumpovi předci pochází z vinařského městečka Kallstadt, které leží v okrese Bad Dürkheim nedaleko Mannheimu. Do Spojených států odešli prarodiče současného amerického prezidenta Friedrich a Elisabeth Trumpovi na konci 19. století.
Fridrich Merz se snaží s Donaldem Trumpem navázat úzké přátelské vztahy a posílit americko-německé vazby. Merz v podstatě říká, že Trump je původem Němec. A tudíž by neměl být vůči Německu a potažmo Evropě tak konfrontační.
Podobnou taktiku u Trumpa zvládl britský předseda vlády Keir Starmer, který Trumpovi tlumočil pozvánku od krále Karla III. A vzájemnými sympatiemi nešetří ani italská premiérka Giorgia Meloniová, se kterou si evidentně dobře rozumí Donald Trump.
Zvolením amerického kardinála Roberta Francise Prevosta za papeže Lva XIV. můžeme vnímat strategii Vatikánu vůči Trumpovi, který razí narativ Amerika na prvním místě.
Americká ekonomika jako laboratoř nového světa
To vše se za tři měsíce odehrálo na poli geopolitické diplomacie. Další souboje probíhají na ekonomickém hřišti a především na domácím trhu v USA.
Na jedné straně tu máme technologické firmy vyvíjející nástroje umělé inteligence, které chtějí komerčně zavádět nejen na americkém trhu, ale také v Evropě a Asii. Na straně druhé tu máme tradiční výrobní ekonomiku a ekonomiku služeb.
USA a Velká Británie jsou ekonomiky postavené na službách. Naopak německá ekonomika stojí především na výrobní základně, na velkých průmyslových společnostech.
Donald Trump chce změnit poměr sil. Tedy vedle sektoru služeb a informačních technologií znovu nastartovat výrobní sektor, který v USA v minulých desetiletích končil.
Důvodem je právě nástup umělé inteligence, která převezme podstatnou část administrativní činnosti. Proto se Donald Trump za pomoci Elona Muska zaměřil na zrušení či zjednodušení struktury úřednického aparátu u federálních úřadů.
V dalších letech totiž bude sektor služeb nahrazován virtuálními asistenty a administrativu obstarají programy na základě umělé inteligence.
Protože vyvstává otázka, co všichni ti lidé budou dělat, Donald Trump vyhlásil návrat výrobních společností do USA, a to i zahraničních investorů. Jeho cílem je vedle automobilek podporovat těžební průmysl. Protože pro to potřebuje nové zdroje, jeho cílem bylo získat povolení těžit na Ukrajině. To samé chce v případě Grónska.
Protože Donald Trump chce snížit náklady na zdravotnictví, jeho cílem je vyrábět léky ne v Asii, ale v USA.
Protože chce americký prezident snížit výdaje na obranu, ale zvýšit produkci zbrojního průmyslu, proto koketuje s myšlenkou stažení vojsk z Evropy a naopak požaduje zvýšení spoluúčasti v NATO na zbrojení ve výši 5 procent HDP.
Umělá inteligence z USA vs. Green Deal z Evropské unie
To Evropská unie a především Německo, které už po roce 2000 na svém území zahajovalo proměnu ekonomiky v rámci strategie Energiewende, a v podstatě bylo za podpory zemí Beneluxu prosazeno na celoevropské úrovni a stvrzeno za předsednictví Česka pod vedením Petra Fialy v Praze v roce 2022, plánovala ekonomiku na technologiích a výrobcích. EU odklonem od fosilních paliv a tzv. dekarbonizaci chtěla nastartovat Green Deal a proměnit evropskou výrobní ekonomiku. Ta by pak byla novým vývozním artiklem nejen do USA, ale i do Asie.
Avšak Donald Trump změnil pravidla hry. Už za svého prvního mandátu, kdy Německu vládla Angela Merkelová, požadoval odklon Německa od Ruska, konkrétně zpřetrhání závislosti na ruském plynu. Avšak tento německý projekt už začal po roce 2000 a hrál klíčovou roli v diplomacii Merkelové vůči Rusku a Vladimíru Putinovi.
Německá transformace ekonomiky totiž stála na těchto pilířích: proměna ekonomiky v obnovitelné zdroje, elektromobilita, levné suroviny z Ruska, exportní trhy Rusko, USA, Čína, levná výrobní základna ve východní Evropě včetně Ukrajiny.
Angela Merkelová vyjednala s Vladimírem Putinem tzv. Minské dohody v roce 2015 a po zklidnění situace na území Ukrajiny zvýšilo Německo ekonomickou a hospodářskou pomoc Ukrajině.
Německo po rozšíření Evropské unie o státy střední a východní Evropy v roce 2004, kde zejména Německo získalo největší ekonomický vliv kvůli výstavbě výrobní základny, což je i případ Česka, plánovalo spolupracovat i s Ukrajinou. Avšak o přímém zapojení do NATO ani za vlády Angely Merkelové nebyla řeč. A to i s ohledem na postoje Ruska, se kterým Německo udržovalo hospodářské vazby i na poli příjemce plynu prostřednictvím plynovodu Nord Stream.
Tuto dlouhodobou německou strategii viděl i v letech 2017 - 2021 v úřadu amerického prezidenta Donald Trump. A po svém znovuzvolení a nastoupení do úřadu v roce 2025 se rozhodl definitivně roli Německa proměnit.
Z pozice lídra inovací postavených na průmyslové výrobě a vývozu technologických celků a kompletovaných výrobků i díky celoevropské strategii Green Deal, převzal Trump iniciativu. Vyhlásil konec Green Deal a jeho odnože v USA, což bylo realizováno záměrem odstoupit od klimatické Pařížské dohody. A naopak podpořil nové technologie a symbolem se stal TikTok či Tesla.
Právě Tesla již působí v Německu s gigafactory u Berlína. Přesně to samé ale Trump požaduje i po německých automobilkách, aby své závody vybudovaly přímo v USA. A nikoliv v Mexiku či Kanadě nebo vyrobená auta dovážela přímo z Německa.
Zároveň USA chtějí do celého světa včetně Evropy dovážet technologické inovace postavené na umělé inteligenci. Právě ta promění pracovní trh a zdá se, že Donald Trump současnými kroky pro to připravuje půdu.
Svět se tedy skutečně mění a bude jiný než ho známe posledních třicet let.
