Článek
I letos televizní a hudební Vánoce ovládne pohádka Tři oříšky pro Popelku a písně Karla Gotta. U nás, i v Německu. Jestli na něčem lze ukazovat kulturní blízkost, tak přesně na těchto dvou fenoménech. Jak to vše asi začalo? Pojďme se podívat do dávné historie, na začátek 19. století.
České děti jsou po generacích už ovlivněny pohádkami, které jim maminky, babičky či tety říkaly nebo četly, později děti poslouchaly v rozhlase a poté se na ně dívaly v televizi. Ze školy, z hodin českého jazyka a literatury, víme, že „české“ pohádky sepsaly zejména dvě osobnosti: Karel Jaromír Erben a Božena Němcová.
Jenže „české“ pohádky nejsou až tak „české“. Do českých zemí se dostaly prostřednictvím Karla Jaromíra Erbena, který ovlivnil Boženu Němcovou. A bratři Grimmové zase inspirovali samotného Erbena, který s nimi byl v kontaktu.
Bratři Grimmové, Karel Jaromír Erben, Božena Němcová
Klasické pohádky mají základ v mytologii, kterou sbírali Bratři Grimmové. Ti prosluli v německé i světové literatuře svou sbírkou lidových pohádek, pověstí, legend. Pohádky jako Sněhurka či Šípková růženka jsou známy z mnoha zpracování, ale prvními, kdo je zapsali v německém kontextu, byli právě bratři Grimmové.
Karel Jaromír Erben je znám především jako sběratel lidové poezie. Inspiroval se tvorbou bratří Grimmů, a zatímco Grimmové považovali mýty za germánské, Erben naopak za slovanské.
Zajímavostí je rovněž i to, že bratři Grimmové pohádky vyprávěli v původní syrovosti (původně mýty a z nich vzniklé pohádky byly určeny pro dospělé, nikoliv pro děti), tak Erben je pro českého čtenáře „učesal“ a zjemnil. A Božena Němcová, která se setkala s Erbenem, který ji následně v rámci literární tvorby ovlivnil a začala psát česky, tak své příběhy idealizovala.
Božena Němcová napsala pohádku O Popelce. Jako předloha ji posloužila německá verze bratří Grimmů. V originále se jmenuje Aschenputtel nebo Aschenbrödel. A německá verze, následně i ta česká - si k původní Popelce přidala tři oříšky.
Tři oříšky pro Popelku: Jak vznikla koprodukce ČSSR a NDR
Fenomén štědrovečerní televizní pohádky v České televizi najdeme v dávné historii její předchůdkyně. Filmovou pohádku Tři oříšky pro Popelku odvysílala v premiéře tehdejší Československá televize (ČST) 24. prosince 1974. Československá kina pohádku - tehdy jednu z prvních na barevném filmu - poprvé uvedla 16. listopadu 1973 a promítala se až do června 1974.
V tehdejší Německé demokratické republice (NDR) měla pohádka Drei Haselnüsse für Aschenbrödel premiéru 8. března 1974 a v Západním Německu (NSR) 19. prosince 1974, v televizi měla premiéru v tehdejší NSR 26. prosince 1975.
Například o letošních Vánocích, kdy v roce 2023 je to 50 let od natáčení, ji německé veřejnoprávní televizní stanice během prosince, vánočních svátků a začátkem ledna 2024 odvysílají 18krát.
Pohádka režiséra Václava Vorlíčka byla společným koprodukčním dílem Barrandovských filmových studií v Praze a východoněmecké DEFA. Studio Babelsberg u Postupimi (Potsdam) bylo jedním z míst, kde se film natáčel, tak jako na zámku Moritzburg u Drážďan (je zde výstava o filmu), na Švihově a v lesích na Klatovsku.
Filmová pohádka natočená v roce 1973 byla dalším dílem, které navazovalo na předchozí spolupráci československých filmařů z barrandovských ateliérů s východoněmeckou DEFA. Obě studia hledala možnosti, jak natočit „nezávadné“ téma, které by bylo akceptovatelné v obou zemích - tedy v ČSSR a NDR. A také šlo o sdílení nákladů na výrobu.
Scénář vznikl podle námětu Boženy Němcové, napsal ho František Pavlíček, ale jako autorka je uvedena Bohumila Zelenková, která kryla pravého scenáristu. Filmová Popelka byla přepsána do energické mladé dívky a původně letní prostředí bylo kvůli požadavku východoněmecké DEFA změněno na zimní. A pravděpodobně i to rozhodlo, že se z filmové pohádky stal vánoční hit.
Pro východní Německo o to větší, že ve filmu hrají východoněmečtí herci a v rámci vlastní kultury ve znovusjednoceném Německu pohádka znamená něco jako hrdost na vlastní identitu východoněmecké kinematografie.
Filmová 60. a 70. léta v Československu a ve Východním Německu (NDR)
Původně dostal nabídku režírovat Tři oříšky pro Popelku Jiří Menzel, který ale nesouhlasil s koprodukcí se studiem DEFA. Václav Vorlíček si naopak vymyslel bohatou výpravu, zasazení do renesančního prostředí a díky koprodukci s DEFA bylo na pohádku mnohem více finančních prostředků.
Jak vznikla spolupráce československých a východoněmeckých filmařů?
Řada nejvýznamnějších východoněmeckých filmů – ať již na poli umělecké tvorby nebo v oblasti nejúspěšnějších studiových či žánrových snímků – vznikala za české účasti. Šlo o kontakty na rovině osobní, institucionální i politické.
Podle Bartona Byga, který se rozepsal na téma filmové spolupráce ČSSR a NDR, ukázkovým příkladem je Jakub lhář (Jakob der Lügner) režiséra Franka Beyera z roku 1973, jediný film DEFA nominovaný na Oscara. Díky přátelství, jež Beyer navázal během svých studií na FAMU, zde hlavní postavu ztvárnil vynikající Vlastimil Brodský.
Ve východoněmeckém filmu si zahrál i Jiří Menzel. Režisér Rainer Simon obsadil Menzela do pohádky Nevděk světem vládne (Sechse kommen durch die Welt, 1972), poté, co byl v Československu v roce 1969 zakázán Menzelův snímek Skřivánci na niti. Menzel si i po pádu Berlínské zdi význam tohoto gesta uvědomoval.
Z žánrových východoněmeckých děl mají vazby k Československu především snímky Synové velké medvědice (Die Söhne der grossen Bärin, režie Josef Mach, 1965) a koprodukční pohádka Tři oříšky pro Popelku (režie Václav Vorlíček, 1973).
Filmová témata společné koprodukce mezi ČSSR a NDR se záměrně vyhýbala otázce odsunu sudetských Němců z Československa, a tak se hledalo jinde.
Karel Gott: „Je opravdu z Československa?“ ptali se západní Němci
S pohádkou Tři oříšky pro Popelku je spjat i Karel Gott. Hudební skladatel Karel Svoboda složil hudbu k filmu a v české verzi český text (Kde pak, ty ptáčku, hnízdo máš) zpívá i Karel Gott, naopak v německé verzi chybí.
V roce 1973 byl Karel Gott již velkou hvězdou v Československu, zatímco ve Východním Německu byl považován za zpěváka ze Západního Německa. Proto vznikla německá verze s německým textem (Wo, kleiner Vogel, ist dein Nest?) až v roce 1976. V západním Německu se proslavil jinou písní - Včelka Mája (Die Biene Maja, 1977).
Karel Gott vstoupil na západoevropský hudební trh v roce 1968, kdy reprezentoval Rakousko na mezinárodní prestižní hudební soutěži Eurovision Song Contest v Londýně s písní Tausend Fenster, kterou pro něj složila rakouská hudební legenda Udo Jürgens. Ten zářil v západním Německu a Rakousku už v 50. a 60. letech 20. století.
Díky této soutěži a písni se dostal do širšího povědomí a stal se oblíbeným v Západním Německu, Rakousku a Švýcarsku. Bylo to i tím, že bossové hudebních vydavatelství na počátku 70. let hledali „exoty“ ze zahraničí (zejména z Východu), kteří by obohatili západoněmecký hudební trh. Populární byly i pseudonymy, a tak veřejnost si nebyla jistá, zda Karel Gott se ve skutečnosti jmenuje Gott (Bůh) a je skutečně z Československa. Když jiný šlágrový zpěvák Roland Kaiser (Císař), se skutečným příjmením jmenuje Roland Keiler.
Pro Karla Gotta se stalo Západní Německo „druhým domovem“ a stylizoval se do oblíbeného žánru v německy mluvících zemích jako šlágrovy zpěvák. Velmi oblíbeným hitem se v tamní televizní hitparádě ZDF stala písnička Babicka.
V Německu šlágrový zpěvák: Goldene Stimme aus Prag
Karel Gott v Československu 80. let zpívá i klasický pop a stále více je i díky vánočním koncertům profilován jako zpěvák, bez kterého si nelze představit Vánoce. Stejnou roli hraje i v Německu, kde ho nezapomenou uvést jako Zlatý hlas z Prahy.
V 80. letech nazpívá s Darinkou Rolincovou duet Zvonky štěstí. Písnička byla následně otextována i do němčiny a Karel Gott i s tehdy 14letou Rolincovou s ní jede do Německa, kde boduje s německým textem (Fang das Licht, 1986).
Jsou tu i typicky vánoční melodie. Karel Gott Tichou noc (Stille Nacht, heilige Nacht) nazpíval už v roce 1969 a dále písně (Am Weihnachtsbaum die Lichter brennen, 1969), Šťastné Vánoce (Fröhliche Weihnacht, 1979), Bílé Vánoce (Weisse Weihnacht, 1988).
A pak velký vánoční hit, který v Česku známe jako Jsou svátky na melodii Mandy z roku 1976.
„Jinak jeho německá kariéra odstartovala přes noc, a to songem Weisst du Wohin z filmu Doktor Živago. Karel s ní vystoupil ve velké show, kterou sledovalo snad třicet milionů Němců. Jeden den byl neznámý, druhé ráno šel po ulici a lidi se začali otáčet: To je ten Gott, co byl včera v televizi,“ vysvětlil v roce 2021 v rozhovoru pro IDNES.cz Gottův dvorní textař do němčiny Filip Albrecht.
Podle něho Němci od zpěváka čekají jeden styl a nemají moc rádi, když mezi žánry cestuje. V Česku zpíval Karel Gott snad všechno, ale německé gramofirmy měly strach a říkaly mu: Rozmysli si to dobře. Na to tvé publikum není zvyklé. Přesto to neustále zkoušel, doplnil Filip Albrecht, který s Gottem spolupracoval od roku 2001.
Zdroj: autorský text
