Hlavní obsah
Názory a úvahy

Slovensko je jiné než Česko. Stačí jet do Kysuce a pochopí to snad i Pražan

Foto: Radek Pešout

Kasárne na slovensko-české hranici.

Proč stále z Prahy máme nutkání poučovat Slováky a stavět je před radikální řešení, jako to dělá současná česká vláda? Slovensko jsem objel dokola z jihu na východ, potom na sever a zpět na západ.

Článek

Tohle není cestopis, i když by se tak mohlo zdát. Není to ani obyčejný výlet, ale spíše snaha pochopit, ověřit, proč jsou současné postoje Bratislavy takové, jaké jsou. Je to přitom jednoduché.

Kromě Bratislavy, která je v očích Slováků jako Praha v očích obyvatel Čech a Moravy mimo hlavní město, jsou slovenské regiony a venkov zcela odlišné od toho českého a moravského. A nelze přitom mluvit o nějakých „vykořeněných“ regionech, jako mluvíme s pejorativním podtextem o území bývalých Sudet na severu a západě Čech.

Slovensko je hornatá země s typickými dolinami. Nejedná se o nějakou kotlinu jako v případě Čech, ale spíše o údolí oddělená vysokými a těžko přístupnými pohořími, typická krajina podobná Rakousku. I tam jsou údolí, a i Rakousko je spíše venkovskou zemí s folklorem, kterému se Němci smějí.

Ale dobře, tohle není článek o Rakousku, nýbrž o Slovensku.

Bratislava je nejzápadnější město Slovenska

Bratislava je k západní Evropě nejblíže. Obyvatelé to mají blízko do Vídně, mnozí Slováci už i bydlí na rakouském území, třeba v Kittsee hned za Petržalkou. Rakušané mají blíže k Maďarům, vnímají je historicky za rovnocenné partnery z éry Rakouska-Uherska.

A také dnešní spolková země Burgenland (země hradů) byla z větší části součástí Uher a když Budapešť přicházela o severní Horní Uhry (dnešní Slovensko), přišla i o Burgenlandsko. Když spadl pod stůl záměr, že by snad toto území připadlo Československu jako koridor k jižním Slovanům. Ale pojďme od toho.

Od Bratislavy na východ je vše maďarské. A Maďaři jsou sví, mají odlišný historický pohled na demokracii a pokud se podíváme na tamní historii i ve 20. století, každému snad dojde, že jsou prostě jiní.

Jižní Slovensko má blíže k Maďarsku

Jižní Slovensko je tak zčásti maďarské, žije zde maďarská menšina, jsou tu dvojjazyčné slovenské a maďarské nápisy i školy. I když prý jim hrozí zánik

Geograficky je to od Dunaje na sever po Nitru a Trnavu neskutečná rovina, kterou si z Čech i Moravy neumíme představit. Je to větší plocha než Haná či Polabí od Hradce Králové na západ k Praze.

Představte si lány polí a v létě spalující žár slunce. Tady už se opravdu cítíte jak někde na jihu Evropy. Jenže k tomu přidejte východ. Je to specifická jihovýchodní Evropa. Žádné větší město, jen vesnice.

Třeba Nové Zámky jsou ospalým městem, kde v létě čekáte na vlak a připadáte si jak v nějaké exotice. A to mluvíme o stále ještě relativní blízkosti Bratislavě. Ale už je to 100 kilometrů.

Hornaté Slovensko najdeme na severu, ve středu a na východě země. Úplně na východě, východně od Košic, se pak nachází další neuvěřitelná rovina, na hranice s Ukrajinou je to dalších 100 km. Na severu od Prešova pak zase pořádná divočina, kde se setkává Slovensko s Polskem a Ukrajinou.

Spojení východního Slovenska s Bratislavou v podstatě není

Do Bratislavy je to od Čierné nad Tisou po maďarské dálnici 500 km, trasa přes Zvolen a Nitru je jen o 30 km kratší. Představa těch vzdáleností je poměrně podstatná v dalším povídání o Slovensku.

Pokud jedete vlakem jižní částí na východní Slovensko, z Nových Zámků zamíříte do Žiaru nad Hronom do středního Slovenska ke Zvolenu a Banské Bystrici. Je to krkolomné, je to doslova neuvěřitelné, ale ilustruje to dopravní situaci na jižním Slovensku.

Bohatší Slovensko podél Váhu

Slováci totiž investovali do výstavby dálnice D1 podél Váhu na Trenčín a Žilinu, což je západní Slovensko. A to můžeme vnímat jako to „bohatší“. Najdeme tady většinu velkých slovenských měst a relativně dobrou dopravní obslužnost do hlavního města na jihu Slovenska. Ale ze Žiliny do Bratislavy je to 200 kilometrů, to je jako z Prahy do Brna.

Celé severní a střední Slovensko je tak hornaté, že místní obyvatelé žijí v dolinách ve svých rodinných domech rozesetých podél ulice a tvoří tak dlouhou souvislou zástavbu. To se týká Kysuce, horské oblasti za českým Valašskem a moravskoslezskou částí Beskyd.

Kysuce, území u Česka, ilustruje slovenskou realitu

Kysuce je oblastí, která sousedí s Českem. Není tedy tak vzdálená jako Spiš či Šariš, a přesto na ní můžeme ilustrovat zásadní rozdíl mezi Českem a Slovenskem.

Z Velkých Karlovic, což je Valašsko, jsem zamířil do kopců Javorníků, abych viděl obec Kasárne. Ta i v dobách Československa patřila Slovensku, ale jako lyžařskou rekreační oblast ji využívali Češi ze Zlína či Vsetína. V dobách dělení Československa byl zájem tuto osadu získat, avšak nakonec byla ponechána Slovensku. I když sem ze slovenské strany nevedla žádná silnice. Tu Slováci demonstrativně postavili z Makova.

Už tady stačí poznat, proč je Slovensko jiné a proč jsou Slováci jiní. Zvláště, když po té silnici pojedete dále na slovenském území.

Jste obklopeni okolními obcemi. V zimě to tu musí být poměrně nehostinné, všude je daleko, bez auta se nikam nedopravíte, jste jak na konci světa…

Místo Makova si můžeme vzít jako příklad Turzovku či Klokočov.

Jak se žije v dolinách, odkud je daleko do města

Údolí a v něm podél jedné hlavní silnice rozeseté rodinné domy a za nimi pastviny a nad nimi kopce. Co tu asi tak můžete dělat? Čím se asi tady můžete živit?

Logicky obyvatelé přišli na to, že ideální je pastevectví, těžba dřeva, pily a co si doma na zahradě tradičně upěstujete. Nejbližší větší města jako Čadca či Žilina jsou třeba z Klokočova 22 km, resp. 50 km a hodina cesty.

Pro představu. V českých reáliích o Šluknovském výběžku mluvíme jako o „konci světa“ či výspě, kde je všude daleko a odlehlo. Třeba z Dolní Poustevny do Rumburku, kde je gymnázium pro celý region, je to 24 km. A v zimě je to opravdu „krušné“.

Takže zatímco v Česku mluvíme o Šluknovském výběžku, Jesenicku či Broumovsku, tak takové je Slovensko v podstatě celé.

Jak žít a uživit se?

Co tedy budete dělat, když budete bydlet a žít třeba v Klokočově?

Uzavřete se do sebe, staráte se o to, abyste přes léto se připravili na zimu. Výdělky nemáte veliké, neboť tady není průmysl ani kancelářská práce typu IT, a tak jste rádi, že aspoň máte auto se spalovacím motorem. Čas řešit nepřeberné množství pohlaví či woke témata, natož válku na Ukrajině, se vám opravdu nechce.

Zajdete do místní samošky, neboť klasické supermarkety tu nejsou, a jste rádi, když dojdete ty tři kilometry ke svému domu. Takový Klokočov je „roztahaný“ na 10 kilometrů v údolí.

Události a názory v Bratislavě, vzdálené 215 km, jsou vám poměrně „ukradené“. Žádní politici za vámi nepřijedou. A nebo přijedou. Jsou to právě ti „národovci“ či z Ficova Smeru. Alespoň verbálně dávají najevo, že vaše problémy je zajímají. A naopak vám zdůrazní, že ti progresivisté „jdou na ruku“ Bruselu a nezajímá je osud běžných Slováků.

Pozor, nejsme 500 km východně, ale jen 10 km za česko-slovenskou hranicí. Z Prahy je to 400 km, z Frýdku-Místku 40 kilometrů.

Situace dále na východ Slovenska je pochopitelně ještě horší. Praha je z Prešova vzdálena 631 km, Brusel 1 500 km.

Už je to zřejmé, proč je Slovensko zcela jiné než Česko?

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz