Článek
Zatímco pro Němce jsou Vánoce nejdůležitějším svátkem v roce, kdy předvánoční a adventní čas umí náležitě oslavovat, pro Lužické Srby jsou to Velikonoce.
Je to podstatná informace pro návštěvníky Horní Lužice, v němčině Oberlausitz, což je historický region patřící spolkové zemi Sasko, kousek za českými hranicemi. Tedy od Žitavy (Zittau) podél Lužické Nisy na sever ke Zhořelci (Görlitz) a výše k Bad Muskau (Mužakov). A západně okolo Šluknovského výběžku k Drážďanům, kde oblast končí někde mezi městy Pulsnitz a Kamenz.
Žitava, Budyšín, Zhořelec
Z pohledu českého turisty jsou nejvíce vyhledávaná města Žitava, Budyšín (Bautzen) a Zhořelec.
Nejvíce českých návštěvníků díky nákupní turistice a poté letní turistice jezdí do Žitavy a Žitavských hor (Zittauer Gebirge), kde je malebná obec s klášterem Oybin. Obě sídla jsou historicky spjata s Českou korunou v období před 17. stoletím.
České kořeny má i regionální centrum Horní Lužice, tedy Budyšín.
Ve městě stále žije 5 až 10 procent Lužických Srbů. Samotné město i okolní obce mají dvojjazyčné nápisy - v němčině a hornolužické srbštině (také hornolužičtina).
Ačkoliv Sasko má ve své ústavě zakotveno, že lužickosrbský původ obyvatel i jejich jazyk bude zachován (což podporuje i veřejnoprávní rozhlas a televize MDR), dochází k přirozenému „odcházení“. Mladí lidé se stále více „asimilují“ do typické německé kultury v tomto regionu.
V tomto článku se nechceme zabývat historií Lužických Srbů, jen krátce připomeneme, že současný stav je důsledkem německé kolonizace od 11. do 14. století směrem ze západu Evropy na východ Evropy.
V této oblasti žil západoslovanský národ Lužičtí Srbové, kteří ale byli v průběhu staletí součástí buď Koruny české (do 17. století), nebo Saského kurfiřtství a následně v rámci Saského království i některé části součástí Pruského Slezska (regiony Hoyerswerda, Görlitz, Rothenburg/Oberlausitz), resp. Německé říše po prvním sjednocení Německa v roce 1871.
Po roce 1945 díky vztahům představitelů Lužických Srbů s Prahou (u Karlova mostu je ulice U Lužického semináře s domem, kde sídlí Společnost přátel Lužice a je zde kontaktní pracoviště Svobodného státu Sasko), byly i myšlenky připojení Horní Lužice ke vznikajícímu (obnovenému) Československu či k možnému přesídlení Lužických Srbů do Šluknovského výběžku, ze kterého byli odsunutí sudetští Němci. Zůstalo jen u úvah, o které Praha prý neměla zájem.
Ovšem vznikající Východní Německo se zaručilo (i když zrušilo spolkové členění), že NDR umožní Lužickým Srbům velká práva, ať už kulturní, tak jazyková. Což se také tak stalo a v dobách NDR Horní Lužice byla z Berlína podporována.
Obsáhlejší úvod byl důležitý pro pochopení toho, co například návštěvník z Česka může v předvánočním čase v Horní Lužici čekat.
Vánoce a Velikonoce mají v Horní Lužici jiný nádech
V Žitavě, Budyšíně i Zhořelci jsou tradiční vánoční trhy, které jsou mnohem komornější, než v Drážďanech.
Navíc se liší pochutiny a zvyky, které o Vánocích dodržují Němci z Horní Lužice a Lužičtí Srbové z Horní Lužice. Ještě více je to patrné o Velikonocích, které naopak pro Lužické Srby jsou možná důležitější a také je slaví, neboť naprostá většina Lužických Srbů jsou věřící.
A pozorný čtenář jistě již pochopil, že na území Horní Lužice společně žijí dvě odlišné etnické skupiny - západní Slované (Lužičtí Srbové) a Němci, kteří patří ke germánské etnické skupině.
Na vánočních trzích v Horní Lužici můžeme najít výrobky a pochutiny, které jsou blíže Lužickým Srbům.
Není to jen o klobáse, svařeném víně a drážďanské vánoční štole.
Ochranovská hvězda s moravskou stopou
Najdeme tu i Ochranovské hvězdy (Herrnhuter Stern) z městečka Herrnhut na půli cesty mezi Žitavou a Lobavou (Löbau), jejichž původ je zase spjat s exulanty ze Suchdola nad Odrou, kteří do Horní Lužice přicházeli v letech 1722 až 1732.
Ochranovská hvězda, která vznikla v roce 1821 v zámku Herrnhutské jednoty bratrské, je považována za pramáti všech vánočních hvězd. První hvězda z papíru a lepenky zazářila počátkem 19. století v internátních pokojích Herrnhutské jednoty bratrské. Hvězdu vyrobil jeden z vychovatelů při hodině matematiky a měla žákům pomoci lépe pochopit geometrické útvary.
V hornolužické obci Herrnhut se nachází manufaktura, která Ochranovské hvězdy vyrábí. Ochranovská hvězda je tradiční součástí vánočních trhů po celém Německu.
Betlémy ze Schirgiswalde s českou stopou
V Schirgiswalde - Kirschau, což je obec jižně od Budyšína v blízkosti česko-německé hranice (zhruba 11 km severně od Šluknova) najdeme výrobu betlémů.
Pikatntní je, že tato tradice není Sasku vlastní. Na rozdíl od tvorby louskáčků, svícnů a dřevěných hraček jako je v krušnohorské obci Seiffen, i když i ta byla místem usazování exulantů z Čech od roku 1625 (po Bitvě na Bílé hoře). Právě mnoho exulantů z Čech a Moravy, kteří odešli do Německa v 16. a 18. století, se usazovalo v blízkosti česko-německých hranic.
Navíc obec Schirgiswalde byla součástí Českého království, Sasku připadla až po roce 1635 v rámci postoupení Horní Lužice.
Těsné hospodářské vztahy po obou stranách hranice umožňovaly přelévat různé vlivy a výroba betlémů je jedna z těchto importovaných vánočních ozdob z českých zemí na německé území. V současnosti v obci působí Betlémářský spolek.
Perníky z Pulsnitz
Městečko Pulsnitz je už blíže Drážďanům a v Sasku má podobnou asociaci jako Pardubice. Ano, řeč je o perníku - Pfefferkuchen.
O Pulsnitz se říká, že je to město perníku. Vyrábí ho tu od roku 1558. Součástí je to nejlepší koření a také dlouho uložený med nebo sirupové těsto.
Každoročně v listopadu se konají perníkové trhy, které jsou předzvěstí toho, co bude možné si koupit na vánočních trzích nejen v Sasku, ale po celém Německu.
Ve městě je zhruba devět perníkáren a lze je nazvat manufakturami.
Slezské vánoční trhy ve Zhořelci
A aby té rozmanitosti nebylo málo, tak kvůli historii Zhořelce, který je jednou nohou v Horní Lužici a tou druhou ve Slezsku, město i kvůli turismu dává důraz na to, že rozdělené město na německo-polské hranici, je tak trochu jediným německým městem v historickém Slezsku. Historické centrum zůstalo v Německu a předměstí Zgorzelec je v Polsku.
Vánoční trhy ve Zhořelci znalci považují za nejkrásnější v Horní Lužici. Je to i díky historickým kulisám starého města, které bylo zachováno a po znovusjednocení Německa zrekonstruováno. Ne nadarmo ho využívají filmaři z celého světa a město je oblíbenou lokací, díky tomu má město přívlastek Görliwood.
Město působí renesančním dojmem a vánoční trhy nabízejí především rukodělné výrobky. A především kvůli atmosféře jsou kouzelné…
