Článek
Německá ekonomika stojí před dalším historickým milníkem, který má pomoci překlenout automobilový průmysl do nové éry. Součástí této strategie je pojistit si výrobu čipů přímo v Evropě a nejlépe přímo v Německu.
Na této cestě musí spolková vláda v Berlíně manévrovat mezi celostátními zájmy a regionálními aspekty. Rozhodovat se strategicky i za cenu, že v průběhu několika následujících let může nastat otřes jinde.
Z českého pohledu je možná překvapivé, proč zrovna Drážďany budou tím městem, kde obří továrnu na čipy postaví tchajwanská TSMC.
Avšak to není jediná zahraniční investice v regionu východního Německa.
O 230 kilometrů severozápadněji se nachází Magdeburg, hlavní město Saska-Anhaltska, které je na úplném chvostu ze 16 spolkových zemí, co se týče ekonomické výkonnosti. Navíc se potýká se stárnoucí populací a odchody mladých lidí do velkých center. Magdeburg je přitom na půl cesty mezi Berlínem a Wolfsburgem, kde je hlavní výrobní centrála Volkswagenu.
A právě do Magdeburgu umístí továrnu na čipy americký Intel.
Jak je to možné? Mediálně a politicky se tato rozhodnutí komentují jako výsledek obřích subvencí.
Německá spolková vláda skutečně oběma gigantům na poli výroby polovodičů slíbila obrovské finanční částky, které kritizovala i německá veřejnost. Spolková vláda byla pod velkým tlakem, zda peníze ze státního rozpočtu daruje firmám TSMC a Intel.
Nakonec spolkový kancléř Olaf Scholz z SPD (německá sociální demokracie) a spolkový ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení) o přímé investice natolik stáli, že záměr protlačili i přes odpor spolkového ministra financí Christiana Lindnera z FDP (němečtí svobodní liberálové).
Když Evropská unie schválila Evropský akt o čipech, aby zvýšila konkurenceschopnost Evropy ve výrobě polovodičů, a nařízení v září 2023 vstoupilo v platnost, Německo už si pojistilo dvě přímé investice, které umístí na východě, v nových spolkových zemích.
Spolková vláda zachraňuje autoprůmysl
Spolková vláda měla podporu od automobilových koncernů, které dlouhodobě a veřejně varují, že bez této výrobní základny by byla ohrožena budoucnost celého automobilového odvětví přímo v Německu. Bez čipů se moderní auto neobejde.
Protože Berlín si vytyčil několik cílů, není ani pro německou ekonomiku podstatné, že investoři z Tchaj-wanu nemají v Drážďanech vyrábět nejnovější technologii. Půjde spíše o starší generaci, kterou podporuje automobilový průmysl.
Německo na svém území koncentruje nejnovější výrobní závody pro výrobu elektromobilů a i v této strategii německé automobilové koncerny i spolková vláda hledí především na východní Německo.
Ať už je to montážní závod Volkswagen pouze pro elektromobily v saském Cvikově (Zwickau), výroba baterií (malá gigafactory) ve městě Kamenz v blízkosti Drážďan nebo Tesla Gigafactory východně od Berlína v Braniborsku. Volkswagen Group se rozhodl pro svoji gigafactory v Salzgitteru, 100 kilometrů od Magdeburgu a 50 kilometrů od Wolfsburgu.
Z toho je patrné, že na německém území Volkswagen Group umisťuje hlavní výrobní jednotky - od baterií po montáž. A továrna na čipy doplňuje celý řetězec.
TSMC totiž spojilo v Drážďanech síly se společností Bosch a dalšími výrobci čipů Infineon a NXP, aby postavili továrnu. Velký pozemek v blízkosti dálnice A4 a drážďanského letiště je už připraven.
Silicon Saxony: evropské centrum mikroelektroniky
A je tu další důvod, proč Drážďany jsou přirozenou volbou pro výrobce čipů.
Především výrobní a vědecká základna, která má čitelnou strukturu a návazný řetězec. Ať už od vzdělávacích institucí, škol, univerzit a vědeckých pracovišť, přes startupy až po velké výrobní firmy.
Silicon Saxony je registrované průmyslové sdružení téměř 300 společností z mikroelektroniky a příbuzných sektorů. Zaměstnává přibližně 40 tisíc lidí a firmy jsou z velké části pohromadě umístěny v severní části Drážďan.
Mnohé firmy mají výzkumné a kapitálově náročné obchodní modely, které konkurují globálním hráčům z Asie. Silicon Saxony je v oboru známá obchodní značka a funguje jako lákadlo na elitní klub.
Mikroelektroniku podporovalo v 70. a 80. letech NDR
Jak v Drážďanech vůbec Silicon Saxony mohlo vzniknout? Musíme se podívat do historie.
Po znovusjednocení Německa se poměrně rychle zhroutila ekonomická základna nových spolkových zemí, tedy původní NDR.
V komunistickém Východním Německu stálo hospodářství na několika pilířích. Za Waltera Ulbrichta, generálního tajemníka SED (Sjednocená socialistická strana Německa), v letech jeho vlády 1950 - 1971, Berlín podporoval zejména těžbu hnědého uhlí, chemický a těžký průmysl, obranný průmysl.
V následujícím období za vlády Ericha Honeckera v 70. a 80. letech 20. století se ke státní podpoře hospodářství přidala bytová výstavba, elektroprůmysl a mikroelektronika.
Centrem mikroelektroniky v NDR a celého východního bloku RVHP se staly Drážďany. V odvětví v Sasku pracovalo 3,5 tisíce lidí.
Když padal průmysl po znovusjednocení Německa, spolková vláda v Berlíně si rychle uvědomila, že mikroelektroniku v Drážďanech musí masivně podpořit. Byl to jeden z prvních oborů, který se vzpamatoval.
Investice směřovaly i do školství a vědeckých institucí. Ať už je to technická univerzita TU Dresden či Společnost Maxe Plancka, Fraunhoferova společnost, Leibnizovy instituty, Helmholtzova asociace a další německé akademické instituce.
Obavy: budou kvalifikovaní lidé?
I když by se mohlo zdát, že v Německu jásají, že v Drážďanech a Magdeburgu budou nové továrny na polovodiče, které mají každá zaměstnávat zhruba 2 tisíce lidí, není tomu tak.
Především malé a střední firmy záměr kritizují, neboť se obávají, že budou přicházet o vysoce kvalifikované pracovníky.
Přestože továrny mají stát až někdy kolem roku 2027, již nyní se rozjíždějí nábory. A to především mladých lidí a žáků či studentů. Na jedné z náborových akcí v Magdeburgu byli redaktoři týdeníku Die Zeit.
Konají se náborářské akce, na kterých i za pomoci virtuální reality jsou představovány nové výrobní haly a pracoviště, slibují se štědré benefity, vysoké platy. A také atraktivní stipendia, pokud žák si vybere svoji profesní budoucnost v Drážďanech či Magdeburgu.
A tak se dostáváme k dalšímu cíli spolkové vlády. Ta chce na východě Německa udržet mladou generaci, která by už nepošilhávala po západu Německa, neboť je už tak přelidněné. Berlín stále hledá cesty, jak obyvatele udržet na východě země.
Právě čipová politika Berlína ve spojení s automobilovými koncerny tomu má pomoci…
