Článek
Nejprve pár novinových titulků: „Znásilnil šest chlapců během tří let. Žil řádně, byl to exces, vysvětlil soud velice mírný trest.“ Novinky, srpen 2023. „Muže odsoudili za znásilnění pětileté dcery. Dostal podmínku.“ Novinky, září 2022. „Unesl matku se dvěma dětmi, vyvázl s podmínkou.“ Novinky, leden 2023. „Jeho pes zabil dítě, dostal dvouletou podmínku.“ Novinky, duben 2019. „Matku od čtyř dětí zabil vlčák. Majitelé psa dostali u soudu podmínku.“ TN.cz, únor 2022. Na pár kliknutí vám internetové vyhledávače nabídnou obsáhlou statistiku tragických případů, korunovaných stejně tragickými soudními verdikty. V Česku se prostě znásilňovat a unášet děti či nechat své psí bestie zabíjet lidi tak nějak může – a to nejen když se toho dopustíte poprvé a naposled. Nu a ve stejném Česku v tentýž čas sedí v base už třetím rokem uznávaný adiktolog za to, že zdarma poskytoval konopné přípravky vlastní výroby těžce nemocným, kteří si legální konopí z lékáren nemohli dovolit.
Pomáhal lidem s rakovinou a stát měl na háku
Dušan Dvořák zasvětil svůj život pomoci bližním doslova za jakoukoli cenu – i kdyby přitom měl poslat k šípku celý stát se vším jeho aparátem. Po úspěšné kariéře adiktologa, kdy například spoluzakládal známé olomoucké centrum pro pomoc lidem závislým na drogách, se vrhl na léčebné konopí. Na své chatě v Ospělově pěstoval stovky kytek, z nichž vyráběl tinktury, masti, čípky a další přípravky; ty jistě nemohly vyléčit těžké a nejtěžší nemoci jako rakovinu, parkinsona, alzheimera, roztroušenou sklerózu, cukrovku či lupénku, ale aspoň činily život trpících snesitelnějším; to potvrzují mj. četná svědectví samotných pacientů, která však pozdější soudy nevzaly v potaz. Dvořák poskytoval konopí také k vědeckým účelům a sklidil řadu národních i mezinárodních ocenění, včetně uznání docenta Lumíra Hanuše z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, který je považován za jednoho z největších odborníků na kanabinoidy na světě.
V roce 2008 však začíná paralelní, mnohem smutnější příběh. Policisté Dvořákovi pravidelně kytky, polotovary i výrobky zabavují, rozjíždí se kolotoč soudů. Adiktolog dostává podmínku, kterou odmítá respektovat, a dále pěstuje konopí, vyrábí preparáty a pomáhá nemocným. V roce 2019 už se smyčka utahuje tak, že plánuje emigrovat do Kanady či USA. Při cestě na letiště je zatčen a dostává nejprve tři a následně další tři roky natvrdo. Ano, šest let nepodmíněně, ve stejném státě a od téže justice, která dělá podmínečné „ty ty ty“ na lidi znásilňující děti.
Nesměl ani matce na pohřeb. Sedí v base, zatímco svět vesele legalizuje
Za tři roky, které Dvořák strávil ve vězení, se toho změnilo hodně. Přibylo států, k nimž ekonomicky i politicky jako Češi vzhlížíme a chceme patřit, v nichž je konopí buď legální, nebo alespoň dekriminalizované. Česká vláda chystá dokonce legalizaci marihuany, která je na rozdíl od léčebného konopí více toxická a určená primárně k „zábavnému“ hulení namísto terapie. Činy, za které Dvořák sedí, by dnes už nebyly ani přestupkem. Smutným mementem je i skutečnost, že se kvůli pobytu za mřížemi nemohl zúčastnit pohřbu své matky, která zemřela v prosinci roku 2020.
Kdyby opravdu prodával drogy, dostal by podmínku. Tak už ho pusťte!
Smutnou ironií je fakt, že kdyby Dvořák skutečně vyráběl drogy a „šířil toxikomanii“, jak stojí v rozsudku, dostal by s největší pravděpodobností nižší trest, než když zdarma pomáhal lidem, kteří nedosáhli na legální konopí. Nebo by vyvázl pouze s podmínkou, což se v Česku může stát dokonce i v případě, že prodáváte drogy jako policista, a měly by pro vás tedy platit mnohem přísnější podmínky než pro běžné občany.
Po třech odsezených letech snad nemůže ani největší právní purista, pro kterého je formální porušení pravidel důležitější než nulová společenská škodlivost Dvořákových činů, pochybovat o tom, že by měl být propuštěn. V zemi, kde s podmínkou odcházejí sexuální násilníci i skuteční dealeři drog, se za pomoc nemocným, jakkoli nestandardní či třeba i problematickou, sedět nesmí.
