Článek
Jsou to ani ne dva měsíce ode dne (14. červen 2025), kdy chorvatský potápěč Vitomir Maričić překonal dosavadní světový rekord v ponoru na jeden nádech. Pod vodou vydržel fascinujících 29 minut a tři sekundy – a vysloužil si zápis v Guinnessově knize rekordů. Ale už předchozí zápis byl značně působivý a ještě zajímavější je, že se o něj postaral krajan, rovněž Chorvat, s výkonem 24 minut a 37 sekund.
Tyhle výkony poutají pozornost, protože nás nutí ptát se, kde je vlastně hranice lidské schopnosti zadržet dech a pohybovat se pod vodou. Tito špičkoví atleti by totiž teoreticky mohli soupeřit s mnoha vodními savci – ale opravdu jen teoreticky…
Vydrží člověk pod vodou déle než delfín?
Když Vitomir dosáhl svého rekordu, v mnoha článcích byl poměřován s delfínem. Ti obecně vydrží pod vodou v průměru 8 až 10 minut na nádech. Proti chorvatskému borci se to zdá málo, ale je třeba si uvědomit, že Vitomir se na svůj světový nádech dlouho připravoval a provedl jeden výkon, po kterém dlouho odpočíval. Delfíni naproti tomu vykonávají prakticky celodenní intervalový trénink a je otázkou, jak hladce by Vitomira překonal „trénovaný“ delfín nebo i jen takový delfín, který by se prostě rozhodl zadržet dech na co nejdéle.
Reálně by lidský rekordman v souboji s delfínem nejspíš dlouho neobstál.
V souvislosti s tímto tématem se pak občas připomínalo, že i jiná suchozemská zvířata mohou pod vodou vydržet překvapivě dlouho – jen to většinou neprovozují. Například lenochod prý vydrží i 40 minut. Je to dáno jeho velmi pomalým metabolismem a schopností výrazně zpomalit svou tepovou frekvenci (ačkoli zřejmě ne vědomě).
Pokud jde obecně o savce, známým rekordmanem v ponoru je Vorvaňovec zobatý, který podle dostupných dat vydrží pod vodou i více než 3 hodiny a 40 minut – na toho bude muset Vitomir ještě chvíli trénovat. Ale nic z výše řečeného nemění nic na tom, že Chorvatův výkon je impresivní – minimálně na poměry suchozemských savců. K dosažení tohoto rekordu si ale Vitomir musel trochu pomoci. Dalo by se to označit za určitý „cheating“.
Výkon s kyslíkovou dopomocí
Chorvatův výkon lze tak trochu srovnat s výkony například silových trojbojařů v rámci disciplíny equipped, kdy používají různé fikané pomůcky jako stahovací bandáže a dresy pro zvýšení výkonu. Tím se výkony i značně liší od kategorie raw, kde závodníci takové vymoženosti nemají.
Chorvat Vitomir si konkrétně dopomohl dýcháním čistého kyslíku. Před ponorem ho dýchal deset minut a násobně navýšil jeho koncentraci v organismu, zejména v krevní plazmě. Zároveň dokázal více čistého kyslíku přijmout při nádechu do plic.
Výkon lze tedy řadit do kategorie „equipped“, ale i v „raw“ ponoru na nádech má Vitomir slušné výkony kolem 10 minut, což je opět srovnatelné s průměrným delfíním intervalem pod vodou. Nelepší výkon v nádechu bez kyslíkové dopomoci drží Srb Branko Petrovič s hodnotou 11 minut a 35 sekund.
Příprava na výkon: kardio, kardio, kardio… a popírání reflexů
Freediveři jako Vitomir se na své výkony připravují především pomocí tzv. kardio tréninku. Jde o vytrvalostní trénink, který zlepšuje hodnoty VO2Max. Jde v podstatě o hodnotu maximálního množství kyslíku, které dokáže tělo využít při fyzické zátěži (zároveň jde mimochodem o důležitý prediktor délky a kvality života). Kromě toho dochází u trénovaných vytrvalostních sportovců ke snižování tepové frekvence. Další důležitá věc při potápění. Běh, plavání – to jsou ty správné činnosti pro budování potřebné kapacity.
Frideveři pak často využívají i dechová cvičení, samozřejmostí je schopnost správného bráničního dýchání, které umožňuje přijmout do plic více vzduchu. Existují i pokročilé metody pro lepší ovládnutí svalů krku a bránice, což posléze umožní lepší distribuci „uskladněného“ kyslíku.
Další podmínkou dlouhé výdrže pod vodou je schopnost potlačit reflex nutící nás k nádechu. Tento reflex je tím urputnější, čím víc v organismu roste koncentrace oxidu uhličitého. K nádechu nás tedy nenutí nedostatek kyslíku, ale naopak přebytek jiného plynu. Freediveři se učí zvýšit práh odolnosti mozku vůči koncentraci oxidu uhličitého, aby nutnost nádechu oddálili. Hraniční výkony jsou tedy i v tomto oboru záležitostí fyzické kondice, výdrže a odolnosti i psychiky.
Zdroje:
