Článek
Nejlepší doba, kdy navštívit Athény dost možná nastala právě nyní. A podobně jako například v případě úplného zatmění slunce se vám dostane příležitosti vskutku velmi vzácné. V těchto dnech totiž mohou turisti uzřít slavnou athénskou památku v podobě bělostného chrámu Parthenón, jehož typické průčelí je takřka archetypálním symbolem antiky, takříkajíc zcela odhalenou. Tedy bez lešení, které je jinak tak trochu neodmyslitelnou součástí celé stavby. A to už je co říct.
Lešení zmizelo, ale brzy se na své místo vrátí
Lešením je akropole v nějaké míře obestavěná už po celá desetiletí. Situace, že lešení prakticky zmizí je zcela mimořádná. Zároveň ale toto „okno“, kdy se chrám zbaví nevzhledné, byť nezbytné, přítěže, nebude trvat dlouho. Zhruba za měsíc zde má údajně opět vyrůst. Moc času tedy dychtivým turistům nezbývá a dá se očekávat, že i když už je po hlavní sezóně, akropole a památková zóna kolem ní budou praskat ve švech.
Pokud si chcete akropoli s Parthenónem vychutnat panoramaticky v celé kráse, nejkrásnější výhledy vám nabídne skalnatý pahorek Aeropág (Aréův pahorek). Nachází se mezi akropolí a Agorou a kdysi zde zasedal starobylý athénský soud. Parthenón si odsud můžete prohlédnout zdarma, jde o volně přístupnou zónu.
Přímo k Parthenónu se už dostanete jen po zakoupení vstupného. Základní vstupné vyjde na 30 EUR. Využít lze řadu slev, například děti a mládež z EU mají vstupné zdarma. Stejně tak se dočkáte výrazné slevy po sezóně, která končí 30. října. Naopak vstupy například s průvodcem vycházejí dráž. Od cca 36 EUR a lze si je zarezervovat i online.
Výhled na akropoli ze skály Areopág.
V 19. století byl Parthenón smutná ruina
Parthenón je jedním ze symbolů řecké, antické kultury. Ve své době sloužil jako chrám zasvěcený bohyni Athéně, mezi jejíž epiteta patřil i pojem panenská, tedy Athéna Parthenos. Řada badatelů se domnívá, že právě podle kultu panenské Athény dostal chrám název. Ale existují i jiné teorie.
Chrám stojí na svém místě už přes dva a půl tisíce let. Stavba byla zahájena v roce 447 př. n. l. a její výstavba trvala cca 9 let, do roku 438 př. n. l. Až do roku 432 př. n. l. pak trvaly práce na uměleckých dílech a dekoracích pro chrám. Mramor, z nějž je Parthenón vybudován, pochází především z hory Pentelikon ležící asi 18 km severovýchodně od Akropole.
Během věků si Parthenón užil své. V 6. století byl využíván jako křesťanský svatostánek zasvěcený Panně Marii, od 15. století během osmanské nadvlády zase sloužil jako mešita. Na konci 17. století v něm byl sklad munice během osmansko-benátské války. Byl dokonce zasažen benátskou střelou, která způsobila ničivou explozi.
Na počátku 19. století se o „záchranu“ velké části athénské akropole a jejích soch a uměleckých děl zasloužil Thomas Bruce, hrabě z Elginu. Ten převezl velkou část památek do Anglie, kde jsou dodnes k vidění v britském muzeu. Jako jiné počiny někdejších britských sběratelů památek a umění je i jeho jednání považováno za kontroverzní až kořistnické. Mnoho národů žádá své artefakty po britském muzeu zpět. Řecko formálně požádalo o vrácení tzv. „Elginových mramorů“ už v roce 1983. Dosud žádosti nebylo vyhověno.
Po všech útrapách nevypadal Parthenón v druhé polovině 19. století rozhodně tak dobře jako dnes. Velká část musela být kompletně obnovena a restaurována. Dobudováno bylo například celé západní sloupoví. Právě neustále opravy, údržby a rekonstrukce vedou k tomu, že je chrám už po dlouhé dekády téměř v permanentním obležení lešením.
Zdroje:
