Článek
Je veganství zdravé, nebo ne? Komplexní článek na tohle téma si nechám na jindy, protože jde o opravdu rozsáhlé a kontroverzní téma. V každém případě je ale možné konstatovat, že dospělý člověk může být veganem a zachovat si zdraví, nebo být v průměru dokonce „zdravější“ než většinová populace. Tedy pakliže budeme brát v potaz, že většinová populace se krmí uzeninami, ultra zpracovanými potravinami, obrovským množstvím tuků a kalorických jídel apod.
Tato strava ubližuje i sama o sobě, ale především vede k obezitě a ta vede k téměř jakýmkoli dalším libovolným nemocem. Statistickým faktem je, že obézních veganů je opravdu méně než obézních „všežravců“. Minimálně v tomhle má veganství výhodu…
Veganství má více tváří
Samozřejmě i veganství se dá pojmout různě. Na jednu stranu může jídelníček vegana sestávat z kvalitních celistvých potravin, jako je čerstvá zelenina, ovoce, luštěniny, celozrnné obiloviny apod. Takový jídelníček lze jistě považovat za v podstatě chvályhodný a ačkoli v něm něco může chybět, obvykle toho patologicky chybí či přebývá mnohem méně než u průměrného českého „tlačenkáře“.
Na druhou stranu i veganství se dá pojmout formou konzumace nejrůznějších ultra zpracovaných zvěrstev – těch věcí, které plní regály v supermarketech s označením Vegana jejichž složení spíš než jídlo připomíná inventář nějaké laboratoře.
Ale dospělí jsou svého osudu strůjci a zároveň – ačkoli veganství může být pro dospělého relativně zdravou (nikoli nejzdravější) cestou – totéž nemusí automaticky platit pro dítě. Například taková káva je extrémně zdravá pro dospělého člověka. Pro dítě ale nikoli, protože na některé látky je malý organismus ještě příliš citlivý (v tomto případě jde o kofein). A jak je to u dětí a rostlinné stravy?
Rostlinná strava by měla v našem jídelníčku hrát významnou, převažující roli. Ale benefity kvalitních živočišných potravin jsou rovněž nepopíratelné. Zvláště u dětí.
Může veganství dítěti prospět, nebo spíše jen ublížit?
Asi nikoho příliš nepřekvapí, že nad tématem děti a veganství se už zamýšlelo (a zamýšlí) nespočet expertů, výzkumníků, vědců i laiků. Vzniklo obrovské množství studií a vyjádření. Obecně se dnes většina expertů i výsledků různých studií kloní k tomu, že ve stravě by měly poněkud převažovat složky rostlinného původu.
To je víceméně fakt (nesmyslné trendy jako carnivore dieta jsou spíše potenciálně škodlivou eskapádou), ačkoli se určitě dá diskutovat o tom, jaký konkrétní poměr je ideální. A pravděpodobně bychom zatím tuto diskuzi mohli ukončit i tím, že to bude dosti záležet na individuálních faktorech od genetických dispozic přes zdravotní stav a požadavky až po nějaké osobní cíle, životní styl apod.
I u dětí je důležité klást důraz i na kvalitní rostlinnou stavu. Obligátní výchovné: Sněz hlavně maso! už je dnes tedy spíše přežitek. Děti na druhou stranu mohou extrémně benefitovat i z toho, co nabízí strava živočišná. Z plnohodnotných a skvěle stravitelných a vstřebatelných bílkovin či vápníku, který je z rostlinných zdrojů opět jen velmi špatně biologicky dostupný. Tohle jsou dvě důležité látky pro vývoj, ale zároveň jen špička ledovce.
Dojem, že bez těchto látek pocházejících z živočišných zdrojů, se nelze obejít, by byl přece jen zavádějící. V minulosti děti (a lidé obecně) neměli přístup k tak pestré a na živočišné zdroje bohaté stravě jako dnes, minimálně v západním světě. Už empiricky vzato je tedy nutné říct, že i s „chudší“ stravou může dítě žít a prospívat. Dětské veganství tedy není nutně otázkou života a smrti nebo zdraví či vážné nemoci. Alespoň ne u jinak zdravých dětí, a pokud se k této věci rodiče staví zodpovědně (což bude níže hrát zásadní roli).
Otázka je, jestli může dítě na veganské dietě prospívat vždy tak dobře, jako dítě, které dostává i živočišnou stravu. Tedy otázka zní, zda rodič-vegan své dítě vědomě okrádá o nějakou část prospěchu, kterou by dítě snadno mohlo mít a těžit z ní pro lepší vývoj. Může například takové dítě dorůst menší výšky? Může být náchylnější k nějakým problémům souvisejícím s „odolností“ pohybového aparátu? Může se tento přístup nějak negativně projevit s odstupem času… třeba až ve stáří vyšším rizikem dejme tomu osteoporózy?
Suplementace může být klíčový faktor
Z klíčových studií vyplývají prozatím důkazy, že veganská (nikoli vegetariánská) strava u dětí skutečně může omezovat růstový vývoj, zvyšovat riziko nízkého vzrůstu či podváhy. Nicméně děje se to jen v poměrně malém procentu případů. Snížený obsah kostních minerálů byl odhalen u vegetariánských i veganských dětí. Rovněž může docházet k deficitu vitamínu B12 či jódu, železa nebo vitamínu D. Avšak…! Tyto deficity se dají řešit i suplementací.
Pro prospívání dětí a omezení rizik růstových poruch se tedy zdá být poměrně klíčové, zda rodiče důsledně dbají na to, aby dítěti (z nějakých zdrojů) poskytli dostatek látek, které ve veganské stravě mohou být deficitní. Zároveň je třeba říct, že veganské děti měly například příznivější lipidový profil. Rizika spojená s dětským veganstvím tedy rozhodně existují – dají se ale z větší části řešit. Nicméně případná nezodpovědnost v tomto směru ze strany rodičů může vést i k nevratným poškozením.
Celkově by se tedy dalo říct, že veganství u dětí – zejména velmi malých – je bruslení na poměrně tenkém ledě a je otázkou, zda opravdu stojí za to si tuto zodpovědnost a rizika coby rodič vzít na svědomí kvůli vlastním etickým či jiným přesvědčením. Současná doba nám nabízí nebývalý blahobyt v podobě možnosti dopřát svým dětem to nejlepší.
To rozhodně nejsou hory sladkostí a limonád či nekvalitních potravin, což může mít i podstatně horší důsledky než veganství. Je to kvalitní strava bohatá na zeleninu, ovoce, luštěniny, celozrnné obiloviny, ořechy a kvalitní oleje, kvalitní mléčné výrobky (jako bílé jogurty, kefíry, tvaroh či sýry), vejce, libová masa a ryby. Toho všeho můžeme dětem dopřát v rozumné míře, kterou už můžeme sami usměrnit (opravdu není nutné mít maso na talíři každý den), a udělat tak pro ně to nejlepší.
Je na místě se zamyslet, zda není zodpovědnější ponechat si své ideologie pro sebe – a umožnit dítěti, aby se samo rozhodlo až k tomu bude nejen psychicky, ale i fyzicky uzrálé.
Zdroje:
