Článek
V poslední době se ve vědeckých kruzích začalo poměrně hodně mluvit o nových objevech a nadějích spojených s léčbou onemocnění, jako je Alzheimerova choroba, spojených s úbytkem kognitivních schopností a paměti. Tyto problémy jsou postrachem prakticky všech osob vyššího věku – už proto, že mechanismy a příčiny Alzheimera a podobných nemocí jsou dosud do značné míry zahaleny jistou mírou tajemství.
A se znalostmi, jak tyto nemoci účinně léčit nebo jim alespoň předcházet, na tom nejsme o moc lépe. Ne že bychom tedy nevěděli nic – to ne. Ale do mozaiky nám ještě dost dílků chybí. A teď to vypadá, že jsme možná na stopě dalšího dílečku.
Nedostatek lithia v mozku může dělat neplechu
Letos v srpnu publikoval časopis Nature studii, která sledovala hladinu určitých kovů v mozku. Jedním z analyzovaných kovů bylo i lithium. Ze studie pak vyplynulo, že právě endogenní lithium bylo jediným (ze zkoumaných) kovů, jehož hladina v mozku byla významně snížena u jedinců s MCI čili mírnou kognitivní poruchou. Tato porucha způsobuje problémy s pamětí či myšlením, ale ne na tak závažné úrovni, aby bylo možné stav označit za demenci. MCI se vyskytuje u 5 až 20 % osob starších 65 let a tato porucha představuje významný prediktor následného rozvoje vážnější demence a taky Alzheimerovy choroby.
Zde stojí za to ještě dodat, že hladiny lithia byly rozdílné v prefrontálním kortexu, ale hladiny kovu v séru se u těchto osob výrazněji nelišily. Studie následně zkoumala na myších, jak je ovlivní „dieta“ se selektivním vyřazením lithia.
Výsledky u myší potvrdily vstupní domněnku. Velmi zjednodušeně řečeno – při bezlithiové dietě se v myších mozcích skutečně hromadily patogeny, o nichž už víme, že jsou pravděpodobně spojeny s progresí kognitivních chorob a Alzheimerovy nemoci. Zdá se tedy, že lithium má nezanedbatelný podíl na regulaci pochodů v mozku a na jisté – lidově a s nadsázkou řečeno – „detoxikaci“ od určitých látek. Pomocí speciálního bludiště se ukázal i samotný úbytek kognitivních schopností, schopnosti učení a paměti u myší na dietě.
Následně se u myší přistoupilo k suplementaci lithia pomocí lithiových solí. U jedné konkrétní sloučeniny známé jako orotát lithný skutečně došlo ke zvrácení procesu kognitivního úpadku. Toto zjištění možná představuje první krůček na cestě k nové naději na šetrnější a účinnější prevenci i léčbu Alzheimerovy choroby.
Význam lithia pro mozek a zdraví není novinkou
Výsledky studie jsou velmi slibné. Lithium orotát je navíc běžně dostupný doplněk stravy. Lithium jako takové se ostatně už cca před sto lety využívalo pro léčbu a stabilizaci např. pacientů s bipolární poruchou. Dnes se orotát prodává jako doplněk, u nějž se obvykle uvádí, že podporuje emoční stabilitu, zlepšuje náladu a paměť, slouží jako antioxidant a tak podobně.
Studie v Nature tedy není revoluční v tom smyslu, že by „objevila lithium“. Ale odhaluje a zpřesňuje mechanismus a význam lithia v mozku na stavy kognitivního úpadku. Z tohoto hlediska je zajímavá i dánská studie z roku 2017, která vysledovala, že v regionech, kde pitná voda obsahovala více lithia, docházelo k nižšímu výskytu demence. Zde přitom šlo o obrovskou populační studii s více než 800 000 účastníky.
Je čas vyrazit na nákup lithia?
Ještě počkejte. Předmětná studie se sice dočkala zajímavých ohlasů a o výsledcích se živě diskutuje, ale jde o jednu studii, navíc na myších. Ne na lidech. Je třeba vědět víc a nadějí vyplývající z této studie je především právě to, že povede k dalšímu, pečlivějšímu výzkumu – třeba i ke studiu na lidech. Není tedy nutné ihned lifrovat do košíku lithiové doplňky stravy.
Nicméně, jak jsem řekl, orotát lithný je doplněk stravy, který si můžete běžně pořídit. Takže pokud chcete a budete se řídit předepsaným dávkováním, nikdo vám nebrání ho užívat. Jen by nebylo rozumné se k tomuto suplementu (zatím) upínat jako k nějaké zázračné naději na prevenci nebo dokonce léku na Alzheimerovu chorobu. Na to je ještě brzy.
Zdroje:
