Článek
Kolikrát se nám na talíři objevuje potenciální jed – a my si na něm s chutí smlsneme. A ne nemluvím teď o nějakých metaforických „jedech“ působících chronicky, jako jsou vysoce průmyslově zpracované potraviny, vysoké dávky volných cukrů a podobně. Mluvím o potravinách, které mohou reálně způsobit akutní potravu – a to i při docela běžných dávkách. Některé z nich určitě budete znát, ale některé vás možná i trochu překvapí.
Pozor na syrové a nedovařené fazole, nebo fazole z pomalého hrnce
Začneme zlehka poměrně známou záležitostí. Přesto se jistě ještě najdou lidé, kteří o tomto riziku nevědí. O tom svědčí i fakt, že otravy fazolemi jsou u nás i ve světě poměrně časté. Syrové a nedovařené fazole skutečně mohou způsobit závažné potíže, které mohou výjimečně v extrémním případě skončit i smrtí.
Za „jedovatost“ může zejména látka fytohemaglutinin, která se ve větším množství vyskytuje v bílých a červených fazolích (a taky třeba v cizrně), v menším i v řadě dalších luštěnin. Ta může způsobit urputné trávicí potíže, bolesti, křeče, průjmy a třeba i dehydrataci a další komplikace.
Ohroženy jsou především děti. Těm jednak stačí nízká dávka (3 až 5 syrových či nedovařených fazolí), za druhé průběh otravy může být horší a nebezpečnější. Dospělí se mohou otrávit z 10 až 20 fazolí, rizikovou skupinou jsou senioři a oslabené osoby.
Problémovou látku ničí var. Stačí 10 až 15 minut a fazole jsou bezpečné. Ještě i nedovařené, tvrdší fazole mohou způsobit obtíže až otravu. Zejména pokud byly (nedo)vařeny např. v pomalém hrnci, kde se teplota drží pod 100 °C.
Luštěniny jsou jedno z nejúžasnějších jídel, ale obecně je důležité je správně připravit, jinak mohou být pro zažívání celkem oříšek. Nejde jen o lektiny (fytogemaglutinin), ale třeba i antinutrienty. Proto je dobré luštěniny i předem namáčet a vařit opravdu dostatečně dlouho, aby příliš nenadýmaly, nezpůsobovaly třeba i křeče apod.
Skořice vám může poškodit játra
Skořice je problematická kvůli látce kumarin, kterou obsahuje především levná čínská skořice (cassia), což je právě ta, kterou většinou koupíte v obchodech. Skořice cejlonská naopak kumarin skoro neobsahuje, ale má trochu jinou chuť a vůni.
Kumarin je nebezpečný pro játra a opět jsou ohroženy především děti. Není přitom vůbec těžké „přešvihnout“ bezpečnou dávku. Za tu se u dospělých považuje max. cca půl čajové lžičky skořice cassia, ale u dětí je bezpečná dávka mnohem nižší, protože mají mnohem citlivější, nedovyvinutá játra. Více si o skořici a její rizikovosti můžete přečíst v mém starším článku.
Muškátový oříšek funguje jako psychotropní droga
Podobně jako skořice je na tom muškátový oříšek, se kterým je třeba zacházet taky velmi opatrně. Za jedovatost tohoto koření je nejspíše zodpovědný myristicin a k otravě může stačit už pouhých cca 5 g koření.
Muškátový oříšek má vliv na psychiku, vyvolává výrazné změny vědomí až halucinace či psychózu. Jde tedy o psychotropní drogu, ale tento stávek byste rozhodně nechtěli zažít a už vůbec ne extrémně nepříjemné „vystřízlivění“ doprovázené úzkostmi, depresemi a dalšími problémy.
Hořká cuketa dokáže i zabít
I cuketa vás může poslat pod kytky. Tentokrát jsou oním pachatelem především látky známé jako kukurbitaciny. A jejich zvýšenou koncentraci lze poznat podle nahořklé chuti cukety. Hořkou či syrovou cuketu bychom tedy jíst neměli. Závažnější otravy jsou sice mimořádně vzácné, ale i v ČR si už hořká cuketa vybrala daň v podobě lidského života. Ohroženy jsou zejména děti a oslabené osoby.
Na hořké mandle si dejte pozor
Hořké mandle jsou dalším „tichým zabijákem“ ze světa běžných potravin. Jde o mandle Amygdalus amara, které obsahují vysokou koncentraci kyanogenní látky amygdalinu. Právě ta hořkou chuť způsobuje.
Tuto látku zničí vysoké teploty, takže hořké mandle třeba v pečivu už nejsou zvlášť riskantní, ale pokud je budete chroupat syrové nebo třeba v marcipánu, to už může být velký problém. Už tři jádra mohou způsobit problémy. Deset jader pak představují smrtelnou dávku pro dospělého. Problematické jsou i nízké, ale chronické dávky. Takže těmto mandlím se radši vyhněte.
Brambory, rebarbora, ovocné pecky či med aneb „malí“ viníci
A teď už jen v rychlosti. Naklíčené či zelené brambory obsahují glykoalkaloidy (solanin), které mohou způsobit problémy. Zelené části, očka a klíčky tedy odkrajujte a příliš naklíčené a zelené brambory raději nejezte. Vážné obtíže jsou nicméně opravdu vzácnost, takže na pomyslné škále rizikovosti leží zelené brambory až někde na spodních příčkách.
Rebarbora pak zase v listech skrývá kyselinu šťavelovou. Nachází se v listech a může být toxická pro ledviny, ale rizikové dávky jsou nad realistickou hranicí. Nicméně lidé, kteří mají problémy s ledvinami by se rebarboře a jejím listům měli spíše vyhnout.
Potenciálně jedovaté jsou i některé ovocné pecky – zejména meruňkové, broskvové, ale i některé jiné. Mohou obsahovat kyanogenní látky jako mandlový amygdalin. Rizikové jsou hlavně prasklé a navlhlé pecky, ale třeba u meruňkových pecek se za nebezpečnou dávku považují už tři malé kusy.
Otravu pak může způsobit i třeba takový med. Ale nebezpečný je jen pro děti do cca 1 roku. Může totiž způsobit botulismus. Riziko rozhodně není zcela zanedbatelné a kojencům by med neměl být vůbec podáván.
Zdroje:
