Článek
V dnešním článku se pokusím posvítit si na šestici ožehavých témat točících se kolem nejrůznějších „démonů“ potenciálně ohrožujících naše zdraví. Tak jdeme bez dalšího zdržování na to…
1. Vynechání snídaně
Je snídaně opravdu nejdůležitější jídlo dne a může její vynechávání škodit? Skutečně existují poměrně rozsáhlé studie, které spojují „ranní půst“ se zvýšeným rizikem různých chorob (zejména diabetu II. typu a kardiovaskulárních chorob) a předčasné smrti. Ukazuje se taky, že vynechání snídaně může vést k vyššímu pocitu hladu v druhé polovině dne. Navzdory popularitě přerušovaného půstu tedy strategie zahrnující právě hladovění během první poloviny dne nemusí být vždy až tak ideální.
Na druhou stranu je nutné říct, že další výzkum na toto téma je potřeba a že studie mají ještě jisté rezervy. Neznamená to tedy nutně, že když zapomínáte snídat, umřete dříve. Potřeba snídat bude rovněž značně individuální. Celkově se ale zdá, že koncept snídaně je docela dobrý nápad.
Skóre rizika: 3/10
1. Kafe po probuzení
Už jste někde na Tiktoku slyšeli, že byste neměli pít kávu dříve než 90 minut po probuzení kvůli narušení hladiny kortizolu? Tak teď už si ji klidně můžete dát, sotva rozlepíte oči (tak jako to dělám třeba já). Toto tvrzení je totiž nesmysl.
K jistému zvýšení hladiny kortizolu dochází, ať už si kávu dáte kdykoli – ale platí to zejména pro kávové „začátečníky“. U pravidelných pijanů reakce postupně slábne, až prakticky zcela zaniká. Jestli je nevhodný čas na kávu, tak je to později odpoledne kvůli narušení spánku, ne ráno.
Skóre rizika: 0/10
2. Teflon
Velmi ožehavé téma a složitější problematika, ale prostor ve Smršti otázek je omezen. Takže, jak to je? Teflon je při normálním používání bezpečný a stabilní. Teprve při extrémních teplotách (nad cca 260 °C a zejména nad 300 °C a více) může docházet k uvolňování některých látek. Jde o teploty, kterých se při běžném použití pánve či hrnce nepřiblížíte. Už mnoho let je taky zakázaná látka PFOA, která patřila k nejkontroverznějším „ingrediencím“ teflonu.
U teflonového nádobí je třeba se vyhnout jeho přepalování (např. ponechávání na ohni bez surovin), a pokud se povrch výrazněji poškodí (odřeniny, škrábance) je vhodné pánev vyměnit. Teflon tedy není zcela netečný a může produkovat i mikroplasty, ale při slušném a normálním používání je považován za bezpečný. A má mnoho výhod. Například můžete využívat jen minimum tuku. Pořízením pánve, která je z relativně bezpečnějšího materiálu, ale vyžaduje používání výrazně většího množství tuku, si ve výsledku můžete třeba i více uškodit než polepšit.
Skóre rizika: 3,5/10
3. Plísně
Další složité téma, které maximálně zestručním. Pokud jste normální zdravý člověk, není třeba panikařit, že dostanete například rakovinu jater nebo astma, pokud jste omylem kousli do plesnivého chleba. Plísně jsou všudypřítomný patogen a náš organismus si s nějakou tou expozicí poradí.
Problematické ale může být chroničtější a častější vystavení plísním – nejen v potravě, ale (možná zejména) i ve vzduchu, např. v domě, kde plísně kvůli vlhkosti bují. Kromě toho jsou některé plísně agresivnější než jiné. Zvlášť nebezpečné jsou například ty plísně, které napadají ořechy. Plísně, kromě těch ušlechtilých na plísňovém sýru, nám naštěstí obvykle nechutnají, a tak se jim spíše vyhýbáme, což je rozhodně správná strategie. Proto („jen“)…
Skóre škodlivosti: 6,5/10
4. Lepek
Zde je věc jednoduchá. Jistě by se dala rozpitvávat, ale je to zbytečné. Pokud nemáte celiakii nebo alergii na lepek, nepředstavuje pro vás lepek žádné riziko. Naopak, zbytečné vynechávání lepku (tedy např. i celozrnného pečiva) vám může spíše uškodit (omezení příjmu vlákniny a některých dalších cenných látek).
Skóre škodlivosti (u zdravých jedinců): 0/10
5. Glutamáty
Glutaman sodný patří mezi extrémně populární aditivum z kategorie zvýrazňovačů chuti. Nejvíce se používá v bujónech, laciných sójových omáčkách apod. Přirozeně se vyskytuje např. v houbách. Je skutečně nebezpečný? Ano, i když ne tak, jak si třeba myslíte.
Přímá škodlivost nebyla zatím dostatečně dobře prokázána, ale tato látka je tak oblíbená v ultra zpracovaných a fast food potravinách právě proto, že – jednoduše řečeno – nutí lidi víc jíst. A ne víc zeleniny, ale dalších podobně chuťově extrémně výrazných ultra zpracovaných jídel. A to je velký problém.
Skóre škodlivosti: 6/10
6. Uzeniny a dusitany
Párečky, klobásky, šunky a paštiky nebo salámky. Prospívají nám, škodí, nebo jsou neutrální? Zde je věc celkem jasná. Uzeniny skutečně škodí – a to tak, že docela velmi. Jde v obecné rovině o možná nejhorší kategorii ultra zpracovaných potravin. WHO řadí uzeniny do 1. kategorie karcinogenů spolu např. s tabákem. Notoricky známá studie uvádí, že konzumace 50 g masných výrobků denně zvyšuje riziko kolorektálního karcinomu o 18 %. Jiná studie zjistila při stejném množství uzenin 15% zvýšení rizika diabetu 2. typu. A dalších studií je dost.
Není nutné se uzenin naprosto zřeknout. Ale pokud vám na sobě záleží, měli byste jejich příjem omezovat. Brát je jako pochutinu. Pokud máte jinak vyvážený, slušný jídelníček bohatý zejména na vlákninu, není nutné panikařit. Nicméně uzeniny jsou lákavé a mnozí je jedí jak na běžícím pásu. Proto…
Skóre škodlivosti: 8/10
Zdroje:
