Článek
Docela mě zaskočilo, když po mě můj prvňáček začal vyžadovat penízky na nějakou tu dobrotu z automatu, který mají ve škole. Věděl jsem, že tam je, a taky mi to dost vadilo, ale jak už to bývá, tak trochu jsem očekával, že nás se to netýká a že to budu muset řešit až za pár let.
Automat samozřejmě nenabízí čerstvou zeleninu, ovoce ani bílé jogurty. Nabízí výběr pochutin té nejhorší kategorie. Ultra zpracovaných potravin. Sladké nápoje, balené pečivo a další laskominy. Věci, o kterých už velmi dlouho víme, že mohou vážně poškodit zdraví a vést k vyššímu riziku rozvoje nejrůznějších chorob (včetně diabetu a rakoviny) už v raném věku a citelně zkracovat život.
„Největší studie na světě“ varuje před riziky ultra zpracovaných potravin
Toto téma je momentálně zvlášť ožehavé. Neustále ho řeší různé zdravotnické organizace, dělají se spousty studií a samozřejmě téma rezonuje i v médiích. V posledních dnech ale vyvolala zvlášť velký ohlas studie, která vyšla v magazínu The Lancet.
Mnohá média, jako The Guardian, tuto studii označila za „největší vědeckou studii na světě“ (world’s largest scientific review). O tomto „objevu“ informovala i téměř všechna velká česká média. Studie představuje přehled a výsledky 104 dlouhodobých výzkumů a ukazuje spojení časté konzumace ultra zpracovaných potravin s vyšším rizikem 12 zdravotních problémů. Kromě zmíněného diabetu 2. typu či různých druhů rakoviny jsou to i kardiovaskulární choroby, onemocnění ledvin anebo třeba deprese. A taky, předčasné úmrtí ze všech příčin.
„Zhoršující se stravovací návyky představují naléhavou hrozbu pro veřejné zdraví, která vyžaduje koordinovanou politiku a prosazování s cílem regulovat a omezit ultrazpracované potraviny…“ deklaruje ve shrnutí přehledu The Lancet.
Proč jsou vysoce průmyslově zpracované potraviny takový problém?
Ultra zpracované potraviny obsahují chemii. To je asi první, co každého napadne. Všechna ta éčka… konzervanty, emulgátory, stabilizátory, barviva. Ale to ve skutečnosti není jediný problém. Velký problém je už samotný koncept těchto potravin. To, jak jsou designované.
Vyvíjené jsou prakticky laboratorně tak, aby extrémním způsobem podněcovaly chuť k jídlu a vyvolávaly v podstatě přinejmenším psychologickou závislost. Jsou plné laciných tuků a přidaných cukrů a taky soli. Ani jedno z toho nám v takové míře neprospívá, ale díky tomu jsou tyto potraviny extrémně chutné a návykové.
Zároveň mají typicky obrovskou kalorickou hustotu. Na 100 g běžně mohou mít 400 i 500 a více kalorií. Kvůli tomu jsou taky zásadní příčinou obezity. Málokdo by se dokázal projíst k morbidní obezitě kvalitním, čerstvým jídlem. Se sušenkami, limonádami, džusíky, brambůrky a klobáskami je to naopak nesmírně snadné.
Další problém je to, že kvůli nešetrnému, agresivnímu průmyslovému zpracování jsou tyto potraviny zároveň naprosto chudé na živiny. Představují tedy obrovskou dávku kalorií s minimální až nulovou nutriční hodnotou. Vláknina, vitamíny, fytonutrienty… to vše, co dělá přirozené jídlo zdravým (včetně třeba ořechů, které jsou sice velmi kalorické, ale taky plné živin), zde chybí nebo je zcela omezeno. A to ani nemluvím o riziku kontaminace mikroplasty a nejrůznějšími dalšími látkami při procesu zpracování v průmyslovém provozu.
Školy hrozbu ignorují. Zdraví dětí je na vedlejší koleji
Umístit na základní školu automat plný těchto věcí, to představuje vrchol nezodpovědnosti a ignorance ze strany vedení. Děti umí počítat, ale nikdo jim neřekne, jak se starat o to nejcennější, co mají. O své zdraví. Nedělají to rodiče a škola, která by měla jít příkladem, dělá pravý opak. Servíruje dětem to nejhorší přímo na stříbrném podnose. K mému zděšení je běžné, že automaty využívají i nejmenší děti. „Skoro všichni ostatní už si tam něco kupují,“ sděluje mi syn (prvňák), zatímco žádá nějaké ty drobné na mlsku. „Možná někdy jindy,“ snažím se alespoň o odklad.
Nejde o to, že by náhodná sladkost z automatu měla dítěti instantně poškodit zdraví. Jde o to, jaké vzorce ohledně stravování škola dětem předává a jaké návyky v nich pěstuje a podporuje.
Školní jídelna svým menu rovněž zamrzla někde v roce 1990. Podobná jídla jsem zde jídal i já. Rybí prsty (ultra zpracovaná potravina) místo čerstvé ryby. Slazené čajíky a nápoje. Tučná, mastná, smažená, nekvalitní jídla. Ne všude je to stejné. Někde se jídelny o kvalitní jídlo snaží, ale chybí plošná regulace, která by zajistila, že děti dostanou zdravou stravu. Nová vyhláška, která má vstoupit v platnost v novém roce jde správným směrem, ale je směšně opatrná… a i tak schytává obrovskou kritiku.
Zdravější automaty? Leda na papíře
Snahy udělat automaty na jídlo a nápoje ve školách „zdravější“ jsou tu už minimálně od roku 2016, kdy vešla v platnost vyhláška regulující nabídku těchto zařízení. Stejně jako současná vyhláška pro školní jídelny je až groteskně nedostačující a jde na ruku provozovatelům těchto zařízení.
Například v září se ZŠ Březová nad Svitavou na Facebooku chlubila novým „zdravým“ automatem. Na první pohled je na fotografiích vidět jen hromada ultra zpracovaných balených křupek a tyčinek či sladkých nápojů, které nemají se zdravým jídlem nic společného, jakkoli to jejich marketing hlásá nebo se mohou kasat, že obsahují méně cukru či jsou bez konzervantů.
Domácí ovesná kaše z vloček oslazená třeba medem je zdravé jídlo. Ovesná tyčinka vyrobená ve fabrice nikoli. Stejně tak balená bageta s uzeninou nebo sladký nápoj (ať už s cukrem, fruktozovým sirupem nebo umělými sladidly). Tyto potraviny do dětského jídelníčku zkrátka patřit nemají. Pokud ano, tak v naprosto minimální míře a rozhodně by jejich konzumace neměla být podporována a chválena samotnou školou. Ne v roce 2025, ne při současném stavu poznání. Automaty na cigarety bychom ve školách taky asi nechtěli. Ani kdyby nám výrobci tvrdili, že jde o zdravé cigarety.
Dejte dětem šanci na zdravý život. Začněte u kvalitní výživy
Na to, že budou školy dávat dětem dobrý příklad a naučí děti, jak pečovat své zdraví, se ještě dlouho spoléhat nemůžeme. Chybí edukace pedagogů, kteří mají často zkreslené nebo vůbec žádné ponětí o tom, jak by například zdravý jídelníček měl vypadat.
Opět tedy zodpovědnost leží na rodičích. Hodně zeleniny a ovoce v nezpracovaném nebo minimálně zpracovaném stavu (ne, kupované kapsičky ani marmeláda nejsou ovoce), celozrnné obiloviny, luštěniny, libová masa a kvalitní mléčné výrobky (což neznamená kupovaný sladký jogurt nebo tvaroháček), vejce, ryby… místo koupené tyčinky dětem můžeme nachystat nějaký dobrý domácí dezert. Nemusí být složitý, časově náročný, načančaný pro fotku na Instagram. Stačí obyčejné věci a rozdíl v prospěšnosti je obrovský. Měli bychom na to myslet a začít se změnou, před 30 lety bylo pozdě. A nemělo by nám být ani jedno, co našim dětem servírují ve školách.
Autorský článek s využitím zdrojů (viz text)
