Článek
Mám obsedantní neurózu jako prase… než se k něčemu přinutím tak uplyne dlouhá doba, kdybych neměl železnou vůli, která mě ale připravuje o spoustu energie a nálady, tak bych asi jenom seděl doma a čuměl do zdi. Nebo bych seděl někde v parku na lavičce a čuměl do zdi, kterou bych si neustále nosil s sebou.
Stejně tak je ale velký problém, když už se do něčeho pustím - jak toho nechat. Abych si při mytí nevymydlil ruce nebo hlavu až na kost. Proto jsem se už skoro přes rok nekoupal a ani jsem si nemyl vlasy. O končetinách nemluvě.
Dostal jsem už od úřadů spoustu pokut za nedodržení termínu nebo zpoždění plateb, daňové přiznání odevzdávám o měsíc až o dva později, i když ho mám už dávno hotové, stejně tak se nemohu přinutit nechat na sebe přepsat auto po splacení leasingu. Mělo to být hotové už roku 2010 a máme rok 2025. Zase z toho budou problémy a určitě i pokuta. A nic mě nezachrání. Seš blbej, tak plať!
Když chci cokoliv řešit s psychiatrem, tak mě jenom vyslechne a řekne: „Hm, no jo, sám nevím, jak se k tomu normální člověk přinutí, mně to občas taky nejde.“
Ale jinak je prý psychiatrie už na docela slušné úrovni, aspoň jsem to někde četl.
Jakmile začnu něco odkládat, je už na průšvih zaděláno, nic neřeším, potom se začnu s ostatními hádat a nemůžu se s nikým na ničem domluvit. Potom obvykle zapomenu i na čem jsem se měl nebo chtěl s někým domluvit. To ale nejsou věci, které bych dělal schválně nebo svévolně, je to jakoby vám někdo zakázal dýchat. Taky by se takový příkaz řešil dost těžko.
Chvíli to asi vydržíte, zvláště, kdyby vám někdo nacpal na důkaz, že to myslí vážně, devítku do nosní dírky, nakonec ale stejně dýchat nepřestanete.
Pokud vám vadí, že po vás neustále někdo něco chce, tak se s touto společností domluvíte jen velmi těžko.
Co ale chcete nakonec řešit, když člověk se dá charakterizovat jako agresivní tvor, který přichází na tento svět s vrozenou touhou někoho nebo něco ovládat. Jinak to není člověk.
Chceme ovládat ostatní, chceme mít jejich peníze a majetek, chceme ovládat jejich myšlení, chceme ovládat své partnery a chceme ovládat své děti. A jejich učitele. A neváháme přitom vyhrožovat ublížením na těle a na zdraví, omezením svobody a často neváháme vyhrožovat i zabitím.
A říkáme tomu vláda lidu, demokracie.
Rozmnožujeme se sexuálně, proto chceme přitahovat pozornost ostatních, protože na tom je sexuální činnost založená. Chceme být středem pozornosti a když se nám to nedaří, zašedneme v obličeji, nahrbíme se a zestárneme nebo se začneme sebepoškozovat. Dokážeme si, že máme vládu alespoň sami nad sebou. Máme pevnou vůli, pomocí které překonáváme sami sebe. Určitě jste to už někde slyšeli.
Člověk je v podstatě strašně jednoduchá bytost, nevím, co na lidech neustále řešili slavní filosofové nebo psychologové.
Člověk je, stručně řečeno největší biologický odpad, jaký příroda dokázala vyprodukovat. Žádné plus a velký odpad.
Jednoduché zákonitosti lidského myšlení a lidské inteligence jsme si právě vysvětlili a pokud k tomu budeme chtít ještě něco dodat, tak snad jenom to, že všude hledáme rovnováhu a symetrii, většinou právě tam, kde žádná není, což je iracionální oblast našeho myšlení, které stejně nikdo nerozumí a která také v podstatě nikoho nezajímá.
Iracionální výsledky svého myšlení se snažíme zdiskreditovat, znevážit, zesměšnit, zničit a zlikvidovat.
Každý člověk má v sobě od přírody zabudovaný sebedestruktivní systém, proto se vždy, když nemůže ničit a poškozovat nic kolem sebe nebo ostatní lidi, začne zraňovat a poškozovat sám sebe, je celkem jedno, jestli se to děje prostřednictvím piercingu, tetováním, rozřezáváním částí těla, holením se dohola, kouřením cigaret, pitím alkoholu, užíváním drog, potravinových doplňků, léků nebo přecpáváním se kaloricky nevyváženou stravou. Možností je bezpočet a civilizace se soustřeďuje na doladění, zdokonalování, vývoj a zlepšování dalších a dalších nenápadných cest, které vedou k celkové psychosomatické destrukci.
