Článek
Jak se vyučit v oboru „spisovatel“ nebo „copywriter - profesionál“ na „mistra tvůrčího, neboli kreativního psaní“?
Tak, půjdeme na to vědecky. Najdeme si na googlu nabídku Kurzů tvůrčího psaní a začneme sbírat informace.
Proč hledáme podobný kurz? Chceme napsat knihu? Inu, proč nakonec ne? Chceme pochopit fungování příběhů? Tady nevím, co si mám pod tím představit, většinou, když něco čtu nebo mi někdo něco vypráví, tak docela chápu, o čem je řeč. Chci rozvíjet svou kreativitu? Tady opět nevím, co si mám pod tím představit, znám lidi, kteří jsou zábavní a je radost je poslouchat, člověk se pobaví a směje se ještě doma při čištění zubů nebo když leze do postele, což si třeba partnerka může mylně vykládat po svém, ale nedá se nic dělat a jsou lidé, kteří jsou nudní a zabijí (doslova usmrtí) každé vyprávění a každé téma i kdyby šlo o příběh šíleného sériového vraha, číhajícího v noci na opuštěné okresní silnici na svou budoucí oběť.
Prý budeme chtít porazit svůj tvůrčí blok a seznámit se se spisovatelským řemeslem? To taky bohužel nevím, co bych si pod tím měl představit, jsou lidé, kteří jsou prostě zaražení, ale nevím, jestli jde o psychický blok nebo jsou jen líní komunikovat nebo třeba ani neumí psát nebo neumí psát na počítači, i to je možné, ale to už bychom řešili problémy, které mě v podstatě ani tolik nezajímají.
Nebo se chci seznámit se spisovatelským řemeslem? No, hlavně by mě zajímalo, jak se psaním povídek, novel, románů, fejetonů a pomocí redakční práce dá uživit nebo jak se pomocí psaní dají vydělat slušné peníze. Statistiky mluví o platech redaktorů kolem 35 tisíc měsíčně. Dá se tomu věřit?
Pokud to vůbec jde, tak asi ano, ale občas člověk narazí v nějakém rozhovoru na spisovatele nebo spisovatelku, o kterých předtím nikdy v životě neslyšel a oni si pochvalují, jak se perfektně živí psaním knížek, s tím, že letos byli na dvouměsíční dovolené, kterou strávili cestováním po Americe a po Kanadě a už se zase těší, jak budou ve své pražské vile pokračovat v dobře placeném tvůrčím psaní.
I z nedávné historie by mě zajímalo, čím a jak se živili naši známí čeští nebo českoslovenští spisovatelé? Psali do novin články, úvahy a fejetony? Brali za to honoráře, za které si mohli dovolit luxusní život v Praze? Na fotkách vždycky sedí ve společenských oděvech na velké zahradě u parádního zahradního stolu a popíjejí kafíčko, popřípadě kouří doutník, ale nikde se nemohu dočíst, kde na to brali peníze. Když hodnotím jejich dílo, tak toho napsali asi tak přibližně srovnatelně s tím, co jsem napsal já, ale sám bych si takhle nemohl dovolit ani jít si sednout v podvečer na ulici na improvizovanou „zahrádku“ před putyku.
Teď zrovna čtu, že si díky kurzům mohu rozšířit svůj literární rozhled, no, nevím, o tom zrovna nejsem tak úplně přesvědčen, literaturu jsem studoval a dost jsem toho už i napsal, ale neříkám, že jsem využil všech možností, které se mi do nedávna nabízely a v současné době stále ještě nabízejí.
Ano, mohu se seznámit se spoustou zajímavých lidí, ale na druhou stranu si tím nejsem tak zcela jistý – čím jsou ti lidé zajímaví? Že mají více peněz než já? No, to je trochu pochybná sláva. Aha…tak co tady máme dále?
Strávím aktivní čas prací na sobě, který mi už nikdo nikdy nevezme. Co to vlastně je ta „práce na sobě“? V dnešní době, kdy vám každý druhý nabízí Kurzy osobního rozvoje, to většinou znamená, že budu souhlasit s přítomností placeného trenéra za zadkem, který se mnou bude procvičovat sedy – lehy, ale z toho jsem už dávno vyrostl, takže něco dalšího?
Pojmenuji si nejdůležitější věci, vše si dám do souvislostí a urovnám si myšlenky v hlavě. Nejdůležitější věci snad ještě umím pojmenovat – snídaně, kafe, chleba, cigára, peníze a co se týká souvislostí, tak vím, že na všechno mám těch peněz málo a nikdo mi je zadara nedá a co se týká urovnávání si myšlenek v hlavě, tak stačí, když vynechám vulgarismy a myšlenky jsou hned jak vědecká nebo lékařská zpráva, stručná, jasná, přehledná.
Tak tady se toho asi moc nedovím.
No, dále zde pán, který nabízí své kurzy, tvrdí, že má jednu z nejdelších praxí v ČR, ale je zajímavé, že jsme na sebe ještě nenarazili, protože já sám se psaním živím nebo si psaním vydatně přivydělávám od roku 1962, což bych tipoval, že pán ještě ani nebyl na světě, jedině, že by snad zprávy o kreativním psaní dodával zájemcům z astrálu. Já sám bych si u nikoho netroufl odhadnout, jak dlouho a jak úspěšně si dotyčný vydělává nebo přivydělává psaním, protože nevím, co všechno už napsal a hlavně pod jakými jmény a pseudonymy publikoval a tvořil, to by mi asi nikdy nevysvětlil.
Dále zde píše, že je členem Evropské asociace výukových programů tvůrčího psaní. Opět je zajímavé, že jsme na sebe nikdy nenarazili a dále je i zajímavé, že to na jeho tvůrčí práci, teď, v tomto momentě myslím i na současných Public relations jeho vlastní činnosti není znát. Za ta léta prý vypracoval osobní a osobitou komplexní výuku tvůrčího psaní, ale jak říkám, kdyby to byla pravda, tak bych o této výuce už musel někde slyšet. Prý má za sebou 6000 spokojených kurzistů, no dobře, kdyby se každému plně věnoval jeden jediný den, tak by musel svou zázračnou praxi provozovat už šestnáct a půl roku, samozřejmě bez svátků a víkendů. Navíc mám takový dojem, že jsem od dotyčného nikdy nic nečetl, tak vůbec nechápu, co vlastně nabízí.
Takže si říkám, že mohu dotyčnému věřit, že ho baví vést firemní školení a kurzy tvůrčího psaní, ale současně si myslím, že když se zeptáte domovnice na její názor, tak to může být přínosnější, než cokoliv studovat a učit se od tohoto člověka, kterého asi psaní baví, ale tím to ani nezačíná, spíše rovnou končí.
Nebudu zde prozrazovat své vlastní know how, ale vzhledem k tomu, že každý týden si desítky tisíc lidí čtou moje texty, tak asi určité výsledky, které se dost těžko napodobují, mám. Navíc jsem se učil od lidí, kteří se celou svou profesní kariéru živili pouze psaním a ničím jiným.
